31 C 133/2018-259 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 160 668 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok I) a na náhradě nákladů řízení částku 64 071,40 Kč (výrok II). V odůvodnění rozsudku uvedl, že žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení žalované částky poukazem na smlouvu o dílo uzavřenou účastníky dne 29. 10. 2013, jejímž předmětem bylo dodání a usazení oken a dveří na akci„ provozní budova [anonymizována dvě slova] [obec]“. Žalobce byl na základě této smlouvy povinen dodat na předmětnou stavbu okna a dveře dle specifikace – nabídky [anonymizováno] a [anonymizováno], která tvořila nedílnou součást smlouvy. Žalobce svoji povinnost splnil, okna převzal od svého dodavatele dne 26. 11. 2013 a následně je začal montovat. Dveře převzal od dodavatele 19. 12. 2013 a následně započal s montáží. Za dílo byla žalovaná povinna zaplatit celkem 210 668 Kč, přičemž částka 50 000 Kč byla uhrazena jako záloha. Po dokončení díla žalobce vystavil fakturu se splatností 21 dnů po předání díla. Jelikož původně vystavená faktura obsahovala chybu, byla upravena a na písemnou žádost žalované posunuta splatnost na 30. 4. 2014. Žalovaná však svůj závazek nesplnila. Žalovaná namítala, že žalobce nesplnil povinnost řádně a včas, a proti žalované byla uplatněná smluvní pokuta za prodlení v důsledku prodlení žalobce. Žalovaná musela nechat dílo provést třetími subjekty, namítla promlčení nároku, a že od smlouvy o dílo odstoupila. Jednání, které se konalo 18. 6. 2018, probíhalo následně v nepřítomnosti žalované, jejíž jednatel sdělil, že z důvodu bolesti zubů nebude dále přítomen. Při skončení jednání se účastníkům dostalo poučení dle ustanovení § 118 a § 118b o. s. ř., koncentrační lhůta byla poskytnuta do 9. 7. 2018 Poslední den koncentrační lhůty žalovaná požádala o její prodloužení, poukazem na čerpání dovolené. Usnesením ze dne 10. 7. 2018 soud žádost o prodloužení koncentrační lhůty zamítl. Následně žalovaná soudu dne 31. 7. 2018 předložila e-mailovou komunikaci mezi účastníky a nadále tvrdila, že od smlouvy o dílo řádně odstoupila s tím, že žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy o dílo. Odkazovala na e-mailovou komunikaci účastníků. Namítána byla dále podjatost rozhodující soudkyně a podáno odvolání proti usnesení, kterým byla žádost žalované společnosti o prodloužení koncentrační lhůty zamítnuta. Další důkazy navrhla žalovaná v podání doručeném soudu 3. 8. 2018. Usnesením ze dne 13. 5. 2019, č. j. [číslo jednací], odvolací soud rozhodl o tom, že odvolání žalované proti usnesení ze dne 10. 7. 2018 se odmítá, a dále, že samosoudkyně Mgr. Monika Mlíčková není vyloučena z projednání a rozhodnutí ve věci. Následně nařízené jednání se nekonalo, bylo odvoláno ze strany soudu. Další pak bylo nařízeno na den 19. 10. 2019, kde téhož dne jednatel žalované požádal o odročení ze zdravotních důvodů, které prokazoval zprávou z Fakultní nemocnice [obec] ze dne 18. 9. 2019. Toto jednání tedy bylo odvoláno a účastníci předvoláni na den 24. 10. 2019. Toto jednání bylo k žádosti jednatele žalované z důvodu kolize jednání opětně odročeno, účastníci předvoláni k ústnímu jednání na den 2. 12. 2019. Podáním doručeným 27. 11. 2019 žalovaná opětovně požádala o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti jednatele, což měla prokazovat pracovní neschopností, která však v této žádosti přiložena nebyla. Následně sdělil jednatel, podáním ze dne 4. 12. 2019, že nebyl schopen pohybu a nemohl předložit pracovní neschopnost. Tuto předložil, avšak z ní vyplýval pouze datum vystavení dne 29. 11. 2019, soudu byla předložena kopie tak, že nebylo zřejmé, zda byla tato pracovní neschopnost skutečně vystavená lékařem, přičemž soud poukazuje na to, že byla vystavena až dne 29. 11. 2019, kdy na tuto neschopnost žalovaná odkazovala již v podání doručeném soudu dne 27. 11. 2019. Jednání dne 2. 12. 2019 tedy nebylo ze strany soudu odvoláno, žádost žalované společnosti soud považoval za účelovou a obstrukční. Pracovní neschopnost jednatele nebyla řádně doložena. Jednáno tedy bylo v nepřítomnosti žalované společnosti. Další jednání bylo nařízeno na 23. 1. 2020. Žalovaná společnost opakovaně požádala o odročení tohoto jednání, přiložila potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, které však nebylo vyplněno žádným jménem ani příjmením. Soud tedy postupoval opět v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a ve věci jednal nadále v nepřítomnosti žalované společnosti. Po provedeném dokazování důkazy označenými v bodech 14 až 31 rozsudku soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná; mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo dle ustanovení § 536 občanského zákoníku, na základě které se žalobce zavázal provést pro žalovanou dílo, a to dodávku a montáž PVC oken a dveří při rekonstrukci [anonymizována dvě slova] v [obec]. Soud má, zejména ze zápisu ze stavebního deníku a svědecké výpovědi pana [celé jméno svědka] a paní [celé jméno svědkyně], za prokázané, že žalobce jako zhotovitel svoji povinnost splnil. Následně žalobce v souladu se smlouvou o dílo vyfakturoval žalovanému sjednanou cenu díla, a to fakturou [číslo] nejprve na částku 214 568 Kč, která byla ze strany žalované vrácena s upozorněním, že není odečtena zaplacená záloha. Následně po opravě co do částky došlo k posunutí termínu splatnosti na žádost žalované, a to vystavením faktury na částku 160 668 Kč splatnou 30. 4. 2014. Žalovaná svoji povinnost uhradit žalobci sjednanou cenu díla ani poté nesplnila. Jelikož se dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, přiznal soud žalobci vedle dlužné jistiny rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení. Pokud jde o námitku promlčení, pak soud odkázal na to, že faktura byla vystavena dne 23. 12. 2013, kdy ze stavebního deníku má soud za prokázané, že okna byla předána v pořádku dne 9. 12. 2013, pokud jde o předání dveří, pak má za prokázané, že tyto převzal žalobce od dodavatele dne 19. 12. 2013 a nejpozději dne 28. 1. 2014 předala žalovaná společnost celé zhotovené dílo ob jednateli. Faktura s původním termínem splatnosti dne 13. 1. 2014 byla po dohodě účastníků posunuta co do splatnosti na 30. 4. 2014. Vzhledem k tomu, že se jedná o obchodně závazkový vztah ve smyslu zákona č. 513/1991 Sb., pak promlčecí doba dle § 397 tohoto zákona činí čtyři roky. Promlčecí lhůta tak uplynula dne 30. 4. 2018, přičemž žaloba byla podána dne 10. 1. 2018, tedy soud dospěl k závěru, že nárok není promlčen. Pokud jde o námitky žalované, že nárok je nutno posuzovat z titulu bezdůvodného obohacení, pak soud nemá tato tvrzení za prokázaná. Žalovaná byla poučena o tom, co je nezbytné tvrdit, a rovněž o tom, že je povinna svá tvrzení prokázat. Rovněž byla poučena o následcích nesplnění této povinnosti a řízení bylo koncentrováno. Žalovaná v koncentrační lhůtě soudu žádná tvrzení ani důkazy neposkytla, tedy soud nemá její tvrzení ohledně nesplnění povinnosti ze strany žalobce dílo řádně a včas provést a ohledně údajných vad díla a jejich odstranění a ohledně odstoupení od smlouvy ze strany žalované za prokázané. Pokud jde o podání žalované ze dne 31. 7. 2018, soud k tomuto nepřihlížel, neboť soudu bylo doručeno po uplynutí koncentrační lhůty. Pokud jde o tvrzení, že dílo vykazovalo vady, pak má soud zato, že bylo vyvráceno provedeným dokazováním zejména svědeckou výpovědí paní [celé jméno svědkyně], jakož i listinnými důkazy, zejména pak předávacím protokolem mezi žalovanou společností, jako zhotovitelem a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [země]. Stejně jako tvrzení žalované, že v důsledku prodlení žalobce byla vůči ní ze strany ob jednatele díla uplatněna sankce. Soud tedy žalobě vyhověl a o náhradě nákladů řízení rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. 2.) Proti rozsudku podala žalovaná odvolání, které následně odůvodňuje tak, že nerozumí, proč je vyhověno svědkům typu pracovníka žalobce a pracovnice [anonymizována dvě slova], když oba lživě, možná nevědomky tvrdí, že cena dodržena, termín dodržen, byl přece dodatek k SOD, vše je tedy v pořádku. Ani jeden svědek neměl na starosti smluvní odpovědnost mezi žalobcem a žalovanou. Pokud jde o nedoložení lékařské zprávy o pracovní neschopnost, pak má zato, že právně nezastoupený účastník ztratil prostřednictvím DPN způsobilost a soud je povinen si na OSSZ ověřit, zda tato trvá, či nikoliv a soud měl promptně zaurgovat účastníka o doložení údajně lepší kopie. Soud minimálně třikrát jednal bez přítomnosti řádně omluvené žalované, která měla svou DPN řádně vystavenu od lékaře a vždy toto před jednáním doložila, tedy soud třikrát chyboval. Mimo to se objevily takové skutečnosti, které uvedl jednatel žalované, které jsou novými věcmi mající zásadní průlom koncentrace. Svědkyně [celé jméno svědkyně] patrně ovlivněna žalobcem uvádí, že okna i dveře byla dodána současně, tomu odporuje žalobcův e-mail ze dne 4. 12. 2013, který má soud k dispozici, a který tvrdí opak, tedy že dveře dodá až koncem prosince 2013. Pokud jde o dodatek ke smlouvě, pak tento se týká pouze žalované a [anonymizována dvě slova], nikoliv žalo