39 C 225/2021-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 31. 7. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit částku 12 000 Kč a 15 000 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení, dále pak náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela, že se žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dne 15. 8. 2019 byla uzavřena smlouva [číslo] když předtím dostatečně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr 12 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky, dále pak uhradit úrok ve výši 2 400 Kč, odměnu za administrativní činnost 2 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Dlužná částka měla být uhrazena v 60 týdenních po 360 Kč, první splátka byla splatná 22. 8. 2019, poslední 8. 10. 2020. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas. Za dobu trvání smlouvy uhradila pouze 1 200 Kč, když tato částka byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částkou 880 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso částkou 320 Kč. Dne 27. 5. 2019 byla uzavřena smlouva [číslo] když předtím dostatečně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr 15 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky, dále pak uhradit úrok ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Dlužná částka měla být uhrazena v 60 týdenních po 450 Kč, první splátka byla splatná 3. 6. 2019, poslední 20. 7. 2020. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas. Za dobu trvání smlouvy uhradila pouze 6 200 Kč, když tato částka byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částkou 3 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso částkou 1 400 Kč a na poplatek za administrativní činnost 1 800 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny 12 000 Kč, přirostlých úroků, dále plynoucího úroku, úroku z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Právní zástupce žalobkyně souhlasil s tímto postupem již v žalobě, žalovaná se k výzvě soudu, zda s tímto postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval. 3. Z předložených listin bylo zjištěno, že dne 27. 5. 2019 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru poskytovaném v hotovosti označená jako [anonymizována dvě slova], a to s odkazem na občanský zákoník a zákon o spotřebitelském úvěru. Žalované byl poskytnut úvěr 15 000 Kč, doba trvání byla sjednána na 60 týdnů. Zápůjčce úroková sazba byla pro tento případ stanovena 32,15 % ročně, administrativní poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 20 % výše jistiny, odměna za hotovostní inkaso splátek činila 40 % z výše jistiny za celou dobu trvání smlouvy. Ve výsledku měla žalovaná uhradit celkem 27 000 Kč v 60 splátkách, výše splátky byla stanovena 450 Kč týdně. RPSN se uvádí 206,15 %. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí finančních prostředků v hotovosti. Ohledně úhrad žalobkyně nepředložila žádné důkazy, žalovaná však žádným způsobem nevyvracela tvrzení žalobkyně o zaplacení částky 6 200 Kč, k tomuto tvrzení tedy důkazy nebyly požadovány. Dne 15. 8. 2019 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru poskytovaném v hotovosti označená jako [anonymizována dvě slova], a to s odkazem na občanský zákoník a zákon o spotřebitelském úvěru. Žalované byl poskytnut úvěr 12 000 Kč, doba trvání byla sjednána na 60 týdnů. Zápůjčce úroková sazba byla pro tento případ stanovena 32,15 % ročně, administrativní poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 20 % výše jistiny, odměna za hotovostní inkaso splátek činila 40 % z výše jistiny za celou dobu trvání smlouvy. Ve výsledku měla žalovaná uhradit celkem 21 600 Kč v 60 splátkách, výše splátky byla stanovena 360 Kč týdně. RPSN se uvádí 206,15 %. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí finančních prostředků v hotovosti. Ohledně úhrad žalobkyně nepředložila žádné důkazy, žalovaná však žádným způsobem nevyvracela tvrzení žalobkyně o zaplacení částky 1 200 Kč, k tomuto tvrzení tedy důkazy nebyly požadovány. Co se týče informací o jejím příjmu, uvedla (zjištěno z karty zákazníka), že je zaměstnána u [právnická osoba], s.r.o. jako operátorka s čistým příjmem 22 750 Kč měsíčně, výdaje na bydlení a další osobní výdaje byly uvedeny částkou 14 520 Kč. Uvádí se, že žadatelka předložila pracovní smlouvu, výplatní pásky, dále pak nájemní smlouvu. Co se týče dalších důkazů, byla předložena smlouva o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, včetně přílohy, kdy pohledávka za žalovanou je evidována pod [číslo]. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno právní předchůdkyni žalobkyně 19. 2. 2021, naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení právním zástupcem žalobkyně 13. 5. 2021. Podle statistických dat ČNB byly v květnu 2019 poskytovány úvěry na spotřebu domácnostem za 8,30 % ročně, v srpnu 2019 pak za 8,60 % ročně. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 7. S ohledem na předmět řízení se soud zabýval tím, zda mezi účastníky byly platně uzavřeny úvěrové smlouva či nikoliv, kdy z prokázaného skutkového stavu je zřejmé, že účastníci v písemné podobě sjednali poskytnutí finančních prostředků s tím, že žalovaná jako úvěrovaná měla za poskytnuté finanční prostředky hradit souhrnný poplatek. Jedná se o smlouvy uzavřené na formuláři společnosti, kde jsou jednak přesně vymezeny povinnosti, dále pak ve smluvních podmínkách jsou stanoveny úrokové sazby, jak úroková sazba výpůjční, tak i RPSN, která v obou případech představuje 206,15 %. Výpůjční výroková sazba je uvedena 32,15 %. Soud konstatuje, že tento způsob uzavírání úvěrových smluv s fyzickými osobami je poměrně běžný, to je soudu z jeho činnosti známo. Je také zcela jasné, že úvěrovaná nemá v podstatě možnost do obsahu smlouvy zasáhnout, snad s výjimkou poskytované finanční částky a možná množství týdenních splátek či splátek měsíčních. To však samo o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy. 8. Esenciální náležitostí smlouvy o úvěru je úrok, za který jsou finanční prostředky poskytovány. Ve smlouvách uzavřených se žalovanou se sice hovoří o souhrnném poplatku, není však zřejmé, co jiného než právě úrok by tento poplatek měl představovat. Soud proto posoudil u úvěrové smlouvy na 15 000 Kč částku 12 000 Kč právě jako úrok za poskytnutí finančních prostředků, kterého se žalobkyni mělo dostat při úplném splacení celé částky. Částka 12 000 Kč odpovídá úrokové sazbě 69,33 % ročně. Soud tedy s ohledem na běžně poskytované úrokové sazby v době uzavření smlouvy konstatuje, že úrok v roční sazbě 69,33 % rozhodně považuje za nepřiměřeně vysoký oproti běžně poskytovaným 8,30 %. Takto poskytnuté výši úroku nelze přiznávat soudní ochranu a lze pouze konstatovat, že pro svoji zjevnou nepřiměřenost se jedná o ujednání neplatné. Stejně tak je to i v případě druhé smlouvy na 12 000 Kč, kdy souhrnně poplatky představují 9 600 Kč. I zde tuto částku posoudil soud jako sjednaný úrok za poskytnutí finančních prostředků představující roční úrokovou sazbu opět 69,33 % oproti běžně poskytované sazbě 8,60 %. Zde soud odkazuje na ustanovení § 580 občanského zákoníku, který za neplatné označuje právní jednání, které se příčí dobrým mravům a v souladu s ustanovením § 588 občanského zákoníku je k této neplatnosti třeba přihlédnout i bez návrhu. Jedná se totiž o ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům a lze jej označit jako takové, které narušuje veřejný pořádek. Soud shledává postup úvěrujících společností za nepřípustný, a zcela souhlasí s vývojem judikatury takovým, že není možné takovémuto jednání zajišťovat ochranu. 9. Nicméně soud zároveň konstatuje, že je třeba zodpovědnost za uzavírání úvěro