19 C 279/2007 — Okresní soud Plzeň-město

1) Žalobce u zdejšího soudu dne [datum] podal návrh, kterým se po žalované domáhal náhrady škody spočívající v náhradě za ztrátu na výdělku z důvodu uznání částečné invalidity, z důvodu nemoci z povolání, počínaje [datum], dále v nedoplatku za období od [datum] do právní moci rozhodnutí, jakož i náklady řízení. Návrh odůvodnil tím, že rozsudkem Okresního soudu Plzeň – sever bylo určeno, že žalobce pracoval na pracovišti žalované - [anonymizováno], za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, a to [anonymizována tři slova]. S ohledem na toto rozhodnutí žalobce se domnívá, že žalovaná je odpovědná za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Dopisem ze dne [datum] uplatnil prostřednictvím žalované u vedlejšího účastníka nárok na poskytnutí pojistného plnění z titulu přiznané nemoci z povolání. Vedlejší účastník vyplatil žalobci částku ve výši 61.703 Kč, sestávající se z úhrady bolestného v částce 18.000 Kč, ze ztížení společenského uplatnění v částce 42.000 Kč, a lékařského honoráře v částce 1.703 Kč. Žalobce pak vyzval přípisem ze dne [datum] vedlejšího účastníka k poskytnutí pojistného plnění v souvislosti s další škodou - ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. [ulice] účastník vyzval žalobce k doplnění důkazů. Tuto výzvu žalobce splnil přípisem, datovaným dnem [datum]. Následně vedlejší účastník odmítl poskytnout pojistné plnění jednak z důvodu promlčení (za období od [datum] do [datum]), a jednak z toho důvodu, že se žalobce nezajímal v období po [datum] o získání zaměstnání. Se stanoviskem vedlejšího účastníka se žalobce neztotožnil. 2) Žalovaná ve vyjádření namítla nedostatečnost podaného návrhu, když nezbytnou náležitostí žaloby je vyčíslení požadované částky. Zároveň žalovaná vznesla námitku promlčení ohledně nároků žalobce jednotlivých splátek, týkajících se náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, které měly vzniknout před [datum]. Na výzvu soudu žalobce svůj návrh doplnil a návrh konkretizoval jednotlivými částkami. Naposledy žalobce rozšířil návrh na částku 2.094.960 Kč s příslušenstvím, dále o uložení povinnosti hradit náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 389 Kč měsíčně, splatnou vždy ke každému 1. dni měsíce následujícího za období od [datum] do [datum], a dále o uložení povinnosti zaplatit za období od [datum] do [datum] náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši rozdílu částky 33.252 Kč valorizované dle nařízení vlády, a částky 22 766 Kč valorizované dle nařízení vlády a invalidního důchodu žalobce přiznaným pro nemoc z povolání v měsíčních splátkách, splatných vždy do 1. dne měsíce následujícího. Soud změnu návrhu připustil. 3) Podle ustanovení § 3028 odst. 1 občanského zákoníku v platném znění, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 4) Podle ustanovení § 3028 odst. 2 občanského zákoníku v platném znění, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 5) Podle ustanovení § 190 odst. 3 zákoníku práce účinného ke dni skončení pracovního poměru ([datum]), za škodu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec pracoval naposledy před jejím zjištěním v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v právních předpisech o sociálním zabezpečení (seznam nemocí z povolání), jestliže vznikly za podmínek tam uvedených. 6) Podle ustanovení § 193 odst. 1 zákoníku práce účinného ke dni skončení pracovního poměru ([datum]), zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout náhradu za - a) ztrátu na výdělku, b) bolest a ztížení společenského uplatnění. 7) Podle ustanovení § 195 odst. 1 zákoníku práce účinného ke dni skončení pracovního poměru ([datum]), náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity se poskytne zaměstnanci v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody. Přitom se nepřihlíží ke zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost, ke snížení tohoto důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím. 8) Podle ustanovení § 195 odst. 3 zákoníku práce účinného ke dni skončení pracovního poměru ([datum]), zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, která mu byla zajištěna, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku podle předchozích odstavců pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené zaměstnanci úrazem nebo nemocí z povolání a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Zaměstnavatel zaměstnanci neuhradí škodu do výše částky, kterou si bez vážných důvodů opomenul vydělat. 9) Podle ustanovení § 195a zákoníku práce účinného ke dni skončení pracovního poměru ([datum]), škodou podle tohoto zákoníku není případná ztráta na důchodu. 10) Podle ustanovení § 261 odst. 1 zákoníku práce účinného ke dni skončení pracovního poměru ([datum]), nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn u soudu ve lhůtě v tomto zákoníku stanovené. K promlčení se přihlédne, jen jestliže se ten, vůči němuž se nárok uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčený nárok účastníku, který jej uplatňuje, přiznat. 11) Podle ustanovení § 261 odst. 2 zákoníku práce účinného ke dni skončení pracovního poměru ([datum]), nepromlčují se nároky zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (§ 194 a 195) nebo jiné škody na zdraví (§ 187) a nároky na náhradu nákladů na výživu pozůstalých (§ 199). Nároky na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují. 12) Podle ustanovení § 263 odst. 3 věta prvá, zákoníku práce účinného ke dni skončení pracovního poměru ([datum]), lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený doví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. 13) Soud provedl obsáhlé dokazování, nejen výpovědí žalobce, výpovědí posudkové lékařky OSSZ Plzeň - sever, ale především osobním spisem žalobce vedeným žalovanou, spisem Okresního soudu Plzeň - sever sp. zn. [spisová značka], spisem OSSZ Plzeň - sever týkající se žalobce a posudků o invaliditě, jakož i potvrzeními ČSSZ v [obec] ohledně výše invalidního důchodu žalobce, zprávou Úřadu práce v [obec]. V průběhu řízení byly zpracovány i znalecké posudky [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] a [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že Okresní soud Plzeň - sever vydal dne [datum rozhodnutí] rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým vyslovil, že žalobce pracoval na pracovišti [anonymizováno] zaměstnavatele, t. j. žalované, za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání - [anonymizována tři slova], způsobený nadměrnými vibracemi přenášenými na ruce. Z odůvodnění uvedeného rozsudku je patrno, že nelze jednoznačně identifikovat podmínky a míru působení všech nepříznivých vlivů, jimž byl žalobce vystaven při své práci vykonávané do roku [rok], kdy u něj byl zjištěn [anonymizována tři slova] v klinicky výrazné formě. V době rozhodování Okresním soudem Plzeň - sever nebylo možno provést jednoznačná a nezpochybnitelná měření ke stavu, který nastal před více jak 5 lety. Pokud jde o přetěžování horních končetin, nelze spolehlivě identifikovat, zda žalobce pracoval u zaměstnavatele za podmínek, z nichž vzniká [anonymizována tři slova] způsobený přetěžováním horních končetin. Tehdy znalec dovodil, že s pravděpodobností blízkou jistotě žalobce pracoval na pracovišti [anonymizováno] u žalované za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání - [anonymizována tři slova]. Nebylo však identifikováno, zda práce žalobce byla současně prací, z níž vzniká nemoc z povolání - [anonymizována tři slova] způsobený přetěžováním horních končetin - tedy nemoc z povolání [anonymizována tři slova] zařaditelná do seznamu nemocí z povolání. [anonymizována dvě slova] lékařství [anonymizována dvě slova] [obec] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno] v [obec] na základě uvedeného rozsudku dne [datum] vydala posudek, kterým byla nemoc z povolání žalobce uznána dle seznamu nemocí z povolání, které tvoří přílohu Nařízení vlády [číslo] Sb. Dále bylo zjištěno, že pracovní poměr s žalobcem nebyl rozvázán z pracovních důvodů v příčinné souvislosti s onemocněním nemocí z povolání, ale z organizačních důvodů pro nadbytečnost dle ust. § 46 odst. 1 písm. c) zákoník