24 C 312/2021-46 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši [částka] s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce), uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s částkou ve výši [částka], představující součet kapitalizovaných úroků ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částkou ve výši [částka] představující odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku [částka]. Právní předchůdce žalobkyně dále s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s částkou ve výši [částka], představující součet kapitalizovaných úroků ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částkou ve výši [částka] představující odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku [částka]. Pohledávky vyplývající z předmětných smluv přešly na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak na svůj dluh dále ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se k tomuto postupu na výzvu soudu nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní hotovost ve výši [částka], kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy a zavázal se tuto částku vrátit včetně platby označené jako poplatek za zápůjčku ve výši [částka], celkem tedy částku [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Ve smlouvě byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně a stanovena RPSN ve výši 241,91 %. Z tvrzení žalobkyně, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak, má soud za prokázané, že žalovaný neuhradil jak na poskytnutou jistinu, tak na sjednaný poplatek ničeho vyjma částky [částka]. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní hotovost ve výši [částka], kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy a zavázal se tuto částku vrátit včetně platby označené jako poplatek za zápůjčku ve výši [částka], celkem tedy částku [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Ve smlouvě byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně a stanovena RPSN ve výši 230,58 %. Z tvrzení žalobkyně, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak, má soud za prokázané, že žalovaný neuhradil jak na poskytnutou jistinu, tak na sjednaný poplatek ničeho vyjma částky [částka]. Pohledávky za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy). Žalovaný byl o změnách v osobě věřitele písemně informován (oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], podací arch). V rámci předžalobní upomínky ze dne [datum] byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě dlužných částek (předžalobní výzva ze dne [datum], doklad o odeslání). 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedené smlouvy o zápůjčce za absolutně neplatné. Závěr o neplatnosti soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši [částka] uhradit dále částku ve výši [částka] a v druhém případě vedle jistiny [částka], ještě částku [částka], označenou v obou případech jako poplatek. Tento je sice ve smlouvě rozdělen na tři části (úrok, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení), nic to ale nemění na tom, že právní předchůdce žalobce je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku se žalovaným smlouvu uzavřel. Poplatek tak představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobce. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Kdy zde nutno říci, že toto je také patrné z té skutečnosti, že ač žalovaný řádně neuhradil část splátek, je žalobcem poplatek za doprovodné služby požadován v celé výši, tedy i za inkaso splátek, které vůbec neproběhlo a právní předchůdce žalobkyně, tak s těmito neměl vůbec žádné náklady. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatků jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinami jednotlivých zápůjček představuje 77,27 %, resp. 74,91 % a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2018 činila cca 18,96 % a v roce 2019 pak cca 18,88 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smluv, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčky bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvy (formulářové), které neumožňují, aby byly jakýmkoli způsoby měněny na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smluv, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvy jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017). 9. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobce právo na vrácení půjčených jis