25 C 294/2022-48 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 32 590,53 Kč spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 466,73 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení částečně kapitalizovaném částkou 795,96 Kč a dále s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z částky 12 466,73 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě jí právní předchůdce žalobkyně poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, jež žalovaná převzala v hotovosti, což potvrdila své podpisem smlouvy. Nedílnou součást citované smlouvy tvořily smluvní podmínky smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, čímž splnil svoji zákonnou povinnost vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 14 642 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 647 Kč, poslední splátka činila 1 643 Kč. Úroková sazba činila 29 % ročně. Žalovaná své smluvní povinnosti nedostála, když sjednané splátky řádně a včas nesplácela, uhradila pouze dne [datum], [datum] a [datum] částku 1 500 Kč, 2 000 Kč a 700 Kč (celkem 4 200 Kč), jež žalobkyně započetla zčásti na jistinu a zčásti na poplatky (viz žaloba). Původnímu věřiteli tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ve výši 12 466,73 Kč a na dlužném poplatku částky 9 823,80 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] se žalobkyně stala věřitelem uvedené pohledávky, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. K tomuto dni činila dlužná částka 33 386,49 Kč. Tato částka se sestávala z nesplacené jistiny ve výši 12 466,73 Kč dlužné části poplatku ve výši 9 823,80 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, sankčních poplatků v částce 2 800 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 795,96 Kč Ani přes výzvu žalovaná dlužnou částku nezaplatila. Žalobkyně doplnila, že z důvodu prodlení žalované s úhradou jednotlivých splátek vzniklo v souladu se smluvním ujednáním rovněž právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek, dále nárok na sankční poplatek v celkové výši 900 Kč a poplatek v souvislosti s vymáhacím procesem ve výši 1 000 Kč Ani přes výzvu žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel a na další soudem zjištěné adresy. K jednání soudu, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni, se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně omezila žalobní nárok ještě před zahájení jednání (čtení žaloby), soud postupoval dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. a řízení ohledně této části výrokem I. tohoto rozsudku zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalované (§ 96 odst. 3, 4 o.s.ř.). 4. Soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítl návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b o.s.ř., neboť bylo na místě zkoumat a posoudit platnost uzavřené smlouvy. 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu označenou jako smlouvu o zápůjčce, v níž se původní věřitel zavázal žalované poskytnout zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 14 642 Kč (celkem 29 642 Kč) v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 647 Kč, poslední splátku ve výši 1 643 Kč. Zmíněný poplatek byl tvořen úrokem ve výši 3 676 Kč, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 339 Kč, částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 305 Kč a za doplňkové pojištění ve výši 2 322 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (smlouva o zápůjčce z uvedeného dne včetně smluvních podmínek a standardní informace o spotřebitelském úvěru). Výše výpůjční úrokové sazby činila dle smlouvy 29 % ročně. Dle čl. 6, 6.3. a 6.4 smluvních podmínek byla žalovaná v případě prodlení s úhradou svých závazků zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek za upomínku á 300 Kč a poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši 1 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně, proti nimž žalovaná žádným způsobem nebrojila, vyplynulo, že žalovaná zaplatila celkem částku 4 200 Kč, zbývající část v celkové výši 33 386,49 Kč (dlužná jistina a dlužný poplatek – viz výše) již nedoplatila. Pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] postoupena žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek). Dopisem ze dne [datum] byla tato skutečnost oznámena žalované (zmíněný dopis). Žalovaná byla vyzvána k okamžitému splacení dluhu dopisem ze dne [datum], který jí byl doručován dne [datum] (označený dopis včetně potvrzení podání). K úhradě dlužné částky byla žalovaná dále vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum] (výzva k plnění se základním skutkových a právním rozborem předcházející žalobě z uvedeného dne včetně potvrzení podání). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni splnila. 6. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle ust. § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. 9. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z. smlouvu o úvěru, kterou sice strany označily jako smlouvu o zápůjčce, avšak s přihlédnutím ke všem znakům ji soud podřadil pod smlouvu úvěrovou. Žalobkyně se stala v souladu s ust. § 1879 NOZ věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Soud s ohledem na nově ustálenou judikaturu vyšších soudů přehodnotil své dosavadní stanovisko a při hodnocení platnosti této smlouvy přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením ve spojení s ustálenými judikaturními závěry. Podle ust. § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Soud nepřehlédl, že žalovaná měla kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 15 000 Kč vrátit za 14 měsíců rovněž i úrok a úplatu za poskytnutí úvěru v celkové výši 14 642 Kč, jež téměř odpovídá výši zapůjčené jistiny. Ve své podstatě se jedná o odměnu za půjčení peněz, tedy úrok, tyto poplatky (náklady) netvoří toliko marginální část, nýbrž podstatnou část, která výrazně převyšuje vyčíslený úrok, poskytovatel úvěru v těchto částkách skrývá svoji odměnu (tedy fakticky úrok). Vedle toho byla žalovaná pro případ prodlení povinna hradit i smluvní pokutu a poplatky za odeslání upomínek či oznámení o zesplatnění, dále i poplatek za vymáhání ve výši 1 000 Kč Tyto částky jsou v hrubém nepoměru k výši poskytnuté jistiny a doby splácení. 11. Obdobnou problematikou se zabýval i Krajský soud v Plzni např. v rozsudku ze dne 9. 10. 2018 č.j. 64 Co 247/2018, vycházeje přitom z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz níže). I v posuzované věci lze aplikovat judikaturní závěry, jež byly vysloveny při hodnocení smluv uzavřených za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a to i s přihlédnutím k zákonu o spotřebitelských úvěrech [číslo] Sb., který na posuzovanou smlouvu rovněž do