30 C 208/2022-37 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 21. 4. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že jako zapůjčitel uzavřela s žalovanou jako vydlužitelem následující smlouvy. 2. Dne 26. 8. 2018 byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 17 333 Kč, jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 3 577 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7 860 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 896 Kč (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 576 Kč byla stanovena na den 20. 10. 2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, když po celou dobu splácení uhradila celkem částku 12 038,84 Kč Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 12. 11. 2019. Žalobkyně se pak v rámci tohoto řízení domáhá toliko nehrazené části jistiny (20 000 – 12 038,84 Kč) ve výši 7 961,16 Kč. 3. Dne 3. 12. 2018 byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 9 759 Kč, jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 1 968 Kč, nákladů za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 548 Kč a nákladů za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 243 Kč (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 346 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 345 Kč byla stanovena na den 27. 1. 2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, když celkem uhradila toliko částku 7 992,65 Kč Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 27. 1. 2020. Žalobkyně se pak v rámci tohoto řízení domáhá toliko nehrazené části jistiny (11 000 – 7 992,65 Kč), a to ve výši 3 007,35 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a násl. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 5. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. 6. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaná uzavřela dne 26. 8. 2018 a dne 3. 12. 2018 smlouvu o zápůjčce. Na základě těchto smluv byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a 11 000 Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit vždy v 60 týdenních splátkách, a to spolu s částkou označenou souborně jako„ poplatek“. 7. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Na základě uzavřených smluv byly žalované poskytnuty zápůjčky ve výši 20 000 Kč a 11 000 Kč. Jelikož žalovaná částku ve lhůtě splatnosti nevrátila, resp. plnila toliko částečně, soud žalobě vyhověl. 9. Předně je třeba uvést, že ve smlouvě označenou částku jako„ poplatek“ soud hodnotí s tím, že tato nepředstavuje nic jiného, než formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné zápůjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Přepočet úroků činí cca 76 % ročně, a to u obou výše uvedených smluv. Ujednání o platbách nad rámec zapůjčené jistiny je tak v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatné. 10. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně se v řízení domáhala toliko bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a n. občanského zákoníku, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované neuhrazenou část obou jistin v celkové výši 10 968,51 Kč žalobkyni zaplatit. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 2 252 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.