17 C 393/2022-35 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 30 715,33 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I., respektive ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovanou dvě smlouvy, první smlouva o zápůjčce ze dne 14. 9. 2019, na jejímž základě žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 22 522 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 127 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 565 Kč, částku za komfortní splácení ve výši 5 508 Kč. Uvedenou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 641 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 3. 2021 a částku 2 322 Kč za doplňkové pojištění. Žalovaná však uhradila celkem pouze částku 8 690 Kč. Dne 31. 12. 2019 pak právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 11 802 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 034 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 26,10 % ročně a částku za zpracování a další péči o zákazníka ve výši 6 208 Kč. Uvedenou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 477 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 12. 2020. Žalovaná však uhradila celkem pouze částku 2 300 Kč. Obě pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Žalobkyně po žalované v případě dluhu ze smlouvy ze dne 14. 9. 2019 požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 20 015,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 159,51 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 053,10 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 20 015,33 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 20 015,33 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. V případě dluhu ze smlouvy ze dne 31. 12. 2019 žalobkyně požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 700 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 064,21 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 235,11 Kč, úroku ve výši 26,10 % ročně z částky 10 700 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 10 700 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí listiny byly řádně doručeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 14. 9. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 25 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 18 měsíčních splátkách po 2 641 Kč spolu s úrokem ve výši 6 127 Kč, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 565 Kč, částkou za komfortní splácení (hotovostní inkaso) ve výši 5 508 Kč a částkou 2 322 Kč představující doplňkové pojištění. Dne 31. 12. 2019 pak uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 13 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 52 týdenních splátkách po 477 Kč spolu s úrokem ve výši 4 034 Kč a částkou za zpracování úvěru, garanci celkové ceny a péči o zákazníka ve výši 6 208 Kč. Obě pohledávky za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Podle statistických údajů [obec] národní banky dostupných na www.cnb.cz v září 2019 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let činily průměrně 8,45 % ročně a v prosinci 2019 byly průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností s fixací do jednoho roku 8,7 % ročně. 4. Z úřední činnosti je soudu známo (sp. zn. 17 C 302/2020), že osoba uzavírající smlouvy a provádějící inkasa splátek pro společnost [právnická osoba] zpravidla nebyla jejím zaměstnancem, podnikala na vlastní živnostenský list, náklady na dopravu a telefony si hradila sama, její odměna za výběr inkasa činila 5 % z realizovaného výběru a za uzavření smlouvy s novým klientem obdržela odměnu 500 Kč a za každou další smlouvu s týmž klientem dostala odměnu 200 Kč. 5. Jak bylo zjištěno ze smluv a smluvních podmínek, dohoda o odměně za zpracování a doručení v částce 8 565 Kč a 6 208 Kč neměla žádný specifický obsah. Obsahem ujednání o poplatku za komfortní splácení ve výši 5 508 Kč, tedy 11,60 % z celkové výše půjčky, byla povinnost žalované zaplatit za možnost inkasa splátek v místě svého bydliště. Úrok, který byl sice sjednán v sazbě 29 % a 26,10 % ročně, je úrokem řádným, nicméně dalším zasmluvněním poplatků, došlo k zastření cílů původního poskytovatele půjčky generovat různými poplatky další zisk. Ke generování zisku má být primárně určen úrok a pouze u tak specifických a individuálních obchodů, kde pouhý úrok by ke krytí nákladů nemohl nepostačit, je zapotřebí individualizovat takový obchod od ostatních smluveným poplatkem. Je žádoucí, aby vedle sjednaného úroku bylo možné ujednat i konkrétní poplatek, nicméně smluvená výše takového poplatku musí být přiměřená skutečným nákladům, které se smluvenou službou vzniknou. Poskytovatelé půjček či úvěrů mají vždy výdaje s administrativní činností, nicméně taková činnost by měla být buďto kryta ze smluveného úroku, nebo by měl být poplatek za specifickou administrativní činnost dostatečně konkretizován, aby bylo zřejmé, jak je daný obchod odlišen od běžných obchodů daného typu, kde ke krytí nákladů na administrativní činnost postačí sjednaný úrok. Pokud jde o inkasní poplatek, zcela jistě se jedná o poplatek za takovou činnost, kterou již nelze hradit ze smluveného úroku, nicméně pouze za situace, kdy náklady poskytovatele půjčky či úvěru v souvislosti s takto smluvenou službou jsou přiměřené k výši poplatku za ni. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. 7. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 576 OZ týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 9. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to, pokud jde o částku 16 310 Kč v případě smlouvy ze dne 14. 9. 2019 a o částku 10 700 Kč v případě smlouvy ze dne 31. 12. 2019, představující nevrácené části jistin. Shora uvedené smlouvy mezi žalovanou a společností [právnická osoba] totiž nebyly uzavřeny platně, a žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalované v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 OZ. Jelikož žalovaná obdržela částku 25 000 Kč a 13 000 Kč, a to bez právního důvodu, neboť uzavřené smlouvy byly neplatné, je povinna žalobkyni, které byla platně pohledávka postoupena, uhradit nesplacenou část jistiny, tedy částku 16 310 Kč a 10 700 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Byť byla uzavřená smlouva neplatná, bylo z ní zřejmé, do kdy má žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Nebylo tak zapotřebí další výzvy k vyvolání splatnosti poskytnutého bezdůvodného obohacení, jelikož okamžik, do kdy má