25 C 48/2023-24 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 59 505,32 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce, který je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – bytový dům [adresa] na adrese [adresa] [anonymizováno], nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. a [územní celek], pronajal v návaznosti na nájemní smlouvu, kterou uzavřel se žalovanou dne 3. 1. 1994, byt [číslo] nacházející se ve [anonymizováno] nadzemním podlaží shora označené nemovitosti. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu neurčitou. Protože žalovaná porušovala zcela závažným způsobem povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy, když neplatila nájemné a zálohy na služby ve výši přesahující trojnásobek měsíčního nájemného a nákladů na služby, a to ani po výzvě žalobce v dodatečně stanovené lhůtě, dal dle § 2291 zákona č. 89/2012 Sb. žalované výpověď z nájmu bytu. Nájem tak skončil ke dni doručení výpovědi (dne 19. 1. 2022). Žalovaná porušuje své povinnosti a neplatí nájemné a úhradu za plnění poskytované s užíváním bytu, přičemž nájemné a zálohy na služby byly splatné vždy do posledního dne kalendářního měsíce, na nějž se nájemné hradí. Od 20. 1. 2022 užívala žalovaná předmětný byt bez právního důvodu, čímž se bezdůvodně obohatila a žalobce má právo v souladu s ust. § 2295 téhož zákona na úhradu ve výši ujednaného nájemného. V posuzované věci se žalobce domáhal nedoplatku na nájemném za prosinec 2021 ve výši 3 570 Kč (z nájemného ve výši 4 180 Kč byla uhrazena částka 610 Kč), dále nájemné zálohy na služby za období od 1. 1. 2022 do 19. 1. 2022 a náhrady ve výši ujednaného nájemného a záloh na služby za období od 20. 1. 2022 do 31. 1. 2022 ve výši 5 387 Kč (měsíční nájemné 4 633 Kč a zálohy na služby 754 Kč), dále náhradu ujednaného nájemného v souladu s § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník za období únor 2022 až říjen 2022, tj. částky odpovídající nájemnému ve výši 5 387 Kč měsíčně, tedy celkem částky 48 483 Kč Vedle toho žalobce požadoval i úhradu úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 609,32 Kč (podrobný výpočet viz žaloba) a nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 456 Kč, splatný dne 31. 8. 2022. Celkový dluh žalované činí částku 59 505,32 Kč Ani přes výzvu žalovaná svoji povinnost nesplnila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ustanovením § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel ČR. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce, jakožto vlastník pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – bytový dům [adresa] na adrese [adresa] [anonymizováno], uzavřel se žalovanou dne 3. 1. 1994 nájemní smlouvu, kterou pronajal bytovou jednotku [číslo] umístněnou se ve [anonymizováno] nadzemním podlaží shora specifikované nemovitosti, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] v k.ú. a [územní celek] (citovaná smlouva, výpis z katastru nemovitostí). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Účastníci sjednali výši nájemného včetně záloh na plnění služeb poskytovaných s užíváním bytu podle cenových předpisů platných v místě a čase (vyhláška č. 176/1993 Sb.), a to nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za nějž se nájemné platí (zmíněná nájemní smlouva). Z nevyrovnaných předpisů ke dni 16. 11. 2022 a z konta (předpisů/plateb) za období od 1. 3. 2021 do 15. 11. 2022 soud ověřil, že žalovaná dluží za vyúčtované služby částku 59 412 Kč. Tato částka jí byla vyúčtována za období roku 2019 až 2022 jako nájemné a nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu (nevyrovnané předpisy k uvedenému dni, konto (předpisy/platby) za období od 3. 10. 2019 do 15. 11. 2022). Z rozúčtování služeb za období roku 2021 vyplývá, že nedoplatek na služby spojené s užíváním bytu za dané období činí 3 472 Kč, splatnost nastávala dne 31. 8. 2022. Dopisem ze dne 14. 1. 2021 žalobce vypověděl nájem výše označeného bytu a vyzval žalovanou k úhradě dluhu (výpověď z nájmu bytu z uvedeného dne včetně dodejky). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná svůj závazek vůči žalobci ani přes upomínky (předžalobní upomínky z 3. 6. 2022, 4. 10. 2022 a 2. 11. 2022 včetně doručenek) splnila. 4. Podle § 671 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „občanský zákoník“) nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání. 5. Podle § 696 odst. 1 a 6 občanského zákoníku nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak, způsob výpočtu úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a způsob jejich placení stanoví zvláštní právní předpis. 6. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 7. Podle § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do 5. dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí ustanovení § 2253 obdobně. 8. Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 9. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena v souladu s ustanovením § 663 a násl. občanského zákoníku nájemní smlouva, na jejímž základě žalované vzniklo právo nájmu k předmětné bytové jednotce. Žalovaná byla v souladu s výše citovaným § 696 odst. 1 občanského zákoníku (do 31. 12. 2013) a dále dle § 2251 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 3074 odst. 1 o.z. povinna hradit sjednané nájemné, jež bylo splatné do posledního dne běžného měsíce. Žalovaná porušovala své povinnosti, řádně a včas nehradila nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Ode dne následujícího po doručení výpovědi z nájmu bytu žalované (tj. ode dne 20. 1. 2022) žalovaná užívá byt bez právního důvodu, když předmětný byt nevyklidila a nepředala žalobci. Povinnost žalované hradit náhradu ve výši ujednaného nájemného, pokud byt neodevzdá pronajímateli v den skončení nájmu, a to až do dne, kdy jej skutečně předá pronajímateli, vyplývá z ust. § 2295 o.z. ve spojení s ust. § 3074 odst. 1 o.z. Z tvrzení žalobce, které žalovaná žádným způsobem nerozporovala, vyplynulo, že žalovaná dluží za shora označené období celkem částku 57 440 Kč (10 měsíců x 5 387 Kč za období od ledna do října 2022 včetně + 3 570 Kč za měsíc prosinec 2021), neboť žalovaná svoji povinnost dlouhodobě řádně neplní a neplatí žalobci poměrnou část na nájemném a na zálohách na služby, po ukončení nájmu úhradu ve výši ujednaného nájemného za shora označené období. Dále žalovaná dluží na nedoplatku za služby spojené s užíváním bytu za období roku 2021 částku 456 Kč, který jí byl řádně vyúčtován a se splatností dne 31. 8. 2022. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou jejích závazků, má dále žalobce v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. právo na přiznání úroku z prodlení. Žalobci byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobce část tohoto příslušenství kapitalizoval částkou 1 609,32 Kč (podrobně k výpočtu tohoto příslušenství viz žaloba). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost uhradit žalobci celkem částku 59 505,32 Kč spolu s úrokem z prodlení, přičemž lhůtu k plnění určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř. Žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 381 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a sepis žaloby) á 3 500 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Podle § 137 odst. 1 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zv