30 C 349/2022-86 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 6. 9. 2022 ve znění jeho pozdějších doplnění se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel s žalobkyní jako úvěrující dne 3. 2. 2017 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru pod č. , hodnota, . Žalobkyně uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování creditního scóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný vztah, počet dětí, způsob bydlení a rovněž provedla kontrolu úvěrových registrů. Protože šetření bylo úspěšné, byla smlouva schválena a následně uzavřena. Sjednaný úvěrový rámec činil 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle úvěrové smlouvy, výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru, dále pak pravidelné poplatky i poplatky nepravidelné, stejně tak i příslušné smluvní sankce. Splatnost jednotlivých splátek byla nastavena vždy do dvacátého kalendářního dne v měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku 338 620,52 Kč, když na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 337 323,78 Kč, přičemž tyto částky byly započítány v souladu se splátkovým kalendářem. S odkazem na hlavu 7 § 1 úvěrových podmínek, které jsou nedílnou součástí shora uvedené úvěrové smlouvy pak žalobkyně celý úvěr ke dni 3. 5. 2022 zesplatnila, protože žalovaný se dostal do prodlení se splacením dvou splátek. Ke dni podání žaloby činí pohledávka žalobkyně celkem 15 292,26 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 14 890,26 Kč, když tato se odvíjí od součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu, jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalované poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil, dále poplatků ve výši 272 Kč a nákladů na vymáhání v částce 130 Kč. Poplatky v celkové výši 272 Kč jsou tvořeny poplatkem za SMS notifikaci ve výši 19 Kč ze dne 20. 4. 2022, dále poplatků za vedení účtu 2x 49 Kč ze dne 20. a 24. 4. 2022, poplatků za SMS notifikaci ve výši 19 Kč ze dne 3. 5. 2022, poplatků za vedení účtu ve výši 49 Kč ze dne 3. 5. 2022 a ve výši 49 Kč ze dne 20. 5. 2022, poplatek za SMS notifikaci ve výši 19 Kč ze dne 2x 20. 4. 2022. Pokud jde o náklady na vymáhání ve výši 130 Kč, pak těchto se žalobkyně domáhá s odkazem na hlavu 9 § 1 „sankce“ úvěrových podmínek, kdy náhradu účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí 100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč je-li žalovanému v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Příslušenství pak dále představuje kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 2 830,76 Kč, kdy se jedná o součet zbylých nesplacených zaplacených úroků ve výši 26,28 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 4. 5. 2022 do dne sepsání návrhu z částky 14 890,26 Kč a dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 546,43 Kč, kdy tento byl vypočten ode dne 18. 5. 2022 do 5. 9. 2022 z dlužné jistiny ve výši 14 890,26 Kč. Žalovaný i přes předžalobní výzvu žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný dne 5. 10. 2022 blanketní odpor. Tento dále odůvodnil tím, že smlouvu o spotřebitelském úvěru neuzavřel, úvěr nečerpal a nesplácel, když z platební historie se podává, že úvěr byl po dobu několika let splácen. Svou procesní obranu pak žalovaný doplnil během ústního jednání konaného u zdejšího soudu dne 6. 6. 2023, kdy mimo jiné doplnil skutková tvrzení, že žalobkyně nedostatečně ověřila jeho kredibilitu, když dále doplnil, že s žalobkyní sice uzavíral úvěrovou smlouvu, ale jiného obsahu. K replice vyjádření žalovaného ze dne 31. 5. 2023 žalobkyně zejména uvedla, že pokud jde o prověřování úvěruschopnosti žalovaného, pak lze odkázat na skutečnost, že ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru odkazuje na článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES. Dále odkázala i na judikaturu vyšších soudů i soudů evropských, kdy z těchto nevyplývá žádný nejlepší způsob posuzování úvěruschopnosti. Naopak je shodně jako ve výkladových stanoviscích k právní úpravě plně reflektován princip přiměřenosti a uvážení poskytovatele úvěru odvisle od jeho odbornosti a konkrétních okolností případu. Žalobkyně pak naplňuje svoji zákonnou povinnost prověřováním úvěruschopnosti spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, neboli credit skoringu, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je pak posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová schránka a dále informace od klienta. Následně je vše zadáno do statistického modelu, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany budoucího úvěrovaného, kdy pro každou produktovou linii žalobkyně využívá odlišný model. Stejně tak jsou nastaveny hodnoty minimálního skóre, po jehož nedosažení je posuzovaná žádost zamítnuta. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky, v rámci něho je ověřovaná schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Prostřednictvím výpočtu nejvyšší měsíční splátky tak žalobkyně ověřila, zda měsíční příjmy a výdaje žalovaného skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti, kdy nejvyšší měsíční splátka je vypočítána vždy jak na žadatele, tak i na domácnost žadatele. Tyto dva výpočty se porovnají a využije se výpočet, který je nižší. Přílohou podání pak žalobkyně doložila i úvěrovou kartu žalovaného. V této souvislosti odkázala na skutečnost, že příjem klienta z domácnosti činil 20 000 Kč, jako životní minimum dospělých členů domácnosti odečetl částku 2 200 Kč, jako celkové náklady na bydlení byla odečtena částka 5 279 Kč, dále na základě uvedení údajů ze strany žalovaného byla odečtena splátka jiným společnostem ve výši 700 Kč, dále výše splátky schváleného úvěru 600 Kč a splátky v HC -600 Kč, tedy zbývající nejvyšší měsíční splátka činila 10 621 Kč. Existenci případných pochybností ohledně kredibility klienta pak žalobkyně minimalizuje rovněž kontrolou externích registrů SOLUS a NRKI. Ohledně žalovaného žalobkyně provedla lustraci v registru SOLUS s tím, že výsledkem byla odpověď „nenalezen žádný závazek po splatnosti“. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím předmětných úvěrů svědčí i to, že žalovaný následně žalobkyni úvěr řádně hradil, než došlo k zesplatnění, a to od února 2017 do února 2022, tedy po dobu pěti let a byl tak nepochybně úvěr schopný splácet. Následnou případnou změnu poměrů u žalovaného již žalobkyně nemohla ovlivnit ani predikovat. Ohledně procesu uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným pak žalobkyně doplnila, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím Správce financí, webového rozhraní žalobkyně, jenž je obdobou internetového bankovnictví, které využívají banky. Jako taková je pak ve smyslu ustanovení § 561 a 562 občanského zákoníku ve smyslu ustanovení § 7 o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce opatřeno elektronickým podpisem uzavírání smluv elektronickou formou obecně ze strany žalobkyně podmíněno registrací a přístupem do správce financí, který umožňuje jednoduchou správu smluv a závazků. V případě, že se klient rozhodne využít možnosti elektronicky uzavřít smlouvu dle nabídky žalobkyně, proběhne opětovná verifikace jeho osoby a následně je klientovi předložena smlouvu s vyplněnými údaji, přičemž je mu dána i omezená možnost měnit parametry smlouvy. Předmětnou smlouvu může klient do samotného podpisu smlouvy kdykoliv zrušit nebo částečně změnit údaje a jakékoliv nejasnosti může konzultovat s pracovníky žalobkyně. Žalovaný v roce 2016 uzavřel prostřednictvím prodejce Tesco, a. s. osobně na prodejně smlouvu s prodejcem po zaznamenání údajů z občanského průkazu, kdy obdržel i smlouvu o využívání aplikace Správce financí, kterou již následně podepsal. Na základě předešlého ověření a po obdržení přihlašovacích údajů do Správce financí mohl žalovaný uzavírat smlouvy s žalobkyní, a tedy dne 4. 2. 2017 podepsal (uzavřel) smlouvu č. , hodnota, SMS kódem potom, co byla smlouva schválena žalobkyní. Projev vůle stvrzený SMS kódem zaslaným na verifikované telefonní číslo pak žalobkyně považuje za dostatečně určitý, přičemž je z něj zřejmá vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Žalovanému se tedy zobrazuje návrh smlouvy vyplněný dle jím zadaných požadavků, žalovaný s návrhem smlouvy souhlasil, na základě čehož mu byla zaslána potvrzovací SMS s kódem 961843 na telefonní číslo, tel. číslo, , které žalovaný uvedl ve smlou