30 C 410/2022-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 23. 9. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 27 378,92 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným dne 9. 7. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na jejím základě pak poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 35 959 Kč, jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 11 028 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 15 017 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek a vedení zákaznického účtu ve výši 9 914 Kč (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 9. 1. 2021. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 9. 3. 2020. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku 27 378,92 Kč a na dlužném poplatku 16 474,08 Kč. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že nebyla dlužná částka řádně splacena ze strany žalovaného, úročí se neuhrazená jistina ve výši 27 378,92 Kč dále úrokem ve výši 29,00 % ročně. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou ze dne 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022. Žalovaný od uzavření smlouvy o zápůjčce do uzavření smlouvy o postoupení pohledávek celkem uhradil částku 36 000 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaným na předmětnou pohledávku dále ničeho hrazeno nebylo. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 27 378,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 469,21 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 019,47 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení s tím, že kapitalizovaný úrok ve výši 8 469,21 Kč je požadován z dlužné jistiny ve výši 27 378,92 Kč od 10. 1. 2021 do 28. 1. 2022 a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 019,47 Kč vypočetla žalobkyně z jistiny ve výši 27 378,92 Kč od 9. 4. 2020 do 28. 1. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po té, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení v rámci předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu přechodného pobytu občana EU na území ČR. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce vyplynulo, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem. Právní předchůdce žalobkyně se pak na základě shora uvedené smlouvy zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, kdy peněžní prostředky byly poskytnuty žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se pak zavázal částku 45 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 35 959 Kč uhradit v 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč, když poslední splátka činila 4 493 Kč. Poplatek ve výši 35 959 Kč sestával z kapitalizovaného úroku ve výši 11 028 Kč při úrokové sazbě 29 % ročně, dále částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení ve výši 9 914 Kč RPSN činila 127,12 %. Z článku 5.3 soud dále zjistil, že nárok žalovaného na snížení poplatku za zápůjčku v souvislosti s předčasným splácením se nijak nedotýká jeho povinnosti k úhradě poplatku za zápůjčku, která se vztahuje k období před datem, kdy zákazník zápůjčku předčasně či úplně splatil. S ohledem na výše uvedené tak žalovaný bere na vědomí, že částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení zápůjčky jsou hrazeny náklady vynaložené bezprostředně po uzavření smlouvy a v případě předčasného splacení zápůjčky tedy zákazník nemá nárok na snížení této částky. Z článku 5.4 dále vyplynulo, že v případě předčasného splacení části zápůjčky zůstává výše sjednaných pravidelných splátek zachována. Zároveň vzniká právnímu předchůdci žalobkyně v případě předčasného splacení zápůjčky nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly v souvislosti s tímto předčasným splacením dle ustanovení § 117 zákona o spotřebitelském úvěru. Výše náhrady nákladů podle předchozí věty se stanoví jako součin předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru a koeficientu stanoveného v následujícím odstavci s tím, že bude-li takto stanovená výše náhrady nákladů přesahovat částku poplatku za zápůjčku odpovídající úroku, kterou by žalovaný zaplatil za dobu od předčasného splacení do skončení zápůjčky, stanoví se náhrada nákladů ve výši takto zjištěné části poplatku za zápůjčku. Dle článku 5.6 činí koeficient pro výpočet náhrady nákladů dle odst. 5.1 0,01, přesahuje-li doba před předčasným splacením jeho původně sjednanou splatností poslední splátky celkové dlužné částky 1 rok, popř. 0,005 pokud tato doba není delší než 1 rok. V bodě 6 nazvaného„ Postup při prodlení zákazníka“ byla v článku 6.1 sjednána pro případ, že žalovaný nehradí řádně a včas splátku celkové dlužné částky smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž se žalovaný ocitl v prodlení, pokud tím nedojde k překročení zákonem stanovené maximální výše smluvních pokut uplatněných dle smlouvy. Dle článku 6.2 pak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu v důsledku prodlení žalovaného vzniknou, a to ve formě poplatku za zaslanou upomínku a poplatku za zahájení vymáhání dluhu. V článku 6.3 bylo dále ujednáno, že poplatek za zaslanou upomínku je paušalizovanou náhradou účelně vynaložených nákladů vzniklých právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s vyhotovením a odesláním upomínky, prostřednictvím které bude žalovaný upozorněn na výši nedoplatku evidovaného k datu odeslání upomínky. Výše poplatku za zaslanou upomínku činí 300 Kč. V jednom splátkovém období může být žalovanému zaslána pouze jedna zpoplatněná upomínka, přičemž maximální počet takto zaslaných zpoplatněných upomínek závisí na sjednaném režimu splácení a celkovém počtu splátek dle smlouvy. V případě týdenního režimu nemůže celkový počet zpoplatněných upomínek překročit 7 u sjednané doby trvání zápůjčky na 45 týdnů, 10 u sjednané doby trvání zápůjčky na 60 týdnů a 16 u sjednané doby trvání zápůjčky na 100 týdnů. V případě měsíčního režimu nemůže celkový počet zpoplatněných upomínek překročit 8 u sjednané doby trvání zápůjčky na 12 měsíců, 12 u sjednané doby trvání zápůjčky na 18 měsíců a 16 u sjednané doby trvání zápůjčky na 24 měsíců. Z článku 6.4 dále vyplynulo, že poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením Centrálního vymáhání pohledávek právního předchůdce žalobkyně je paušalizovanou náhradou účelně vynaložených nákladů mu vzniklých v souvislosti s vymáháním pohledávek ze smlouvy oddělením Centrálního vymáhání pohledávek právního předchůdce žalobkyně, který tento může zahájit v případě, kdy souhrnná výše splátek celkové dlužné částky, s nimiž je žalovaný v prodlení, překročí trojnásobek první splátky v měsíčním režimu, nebo dvanáctinásobek první splátky v týdenním reži