39 C 311/2022 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 22. 8. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 26 774,33 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a úroků z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému na základě dvou smluv o spotřebitelském úvěru finanční prostředky. Dne 14. 7. 2019 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč v hotovosti. Spolu s vrácením této částky se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté finanční prostředky 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč (celkem 16 000 Kč). [příjmení] měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje 21. 7. 2019, splatnost poslední splátky byla stanovena na 6. 9. 2020. Za dobu trvání smlouvy uhradil žalovaný pouze 8 600 Kč, z čehož bylo 4 000 Kč započteno na sjednaný úrok, 2 600,05 Kč na poplatek za administrativní činnost a 1 999,95 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze 7. 1. 2022. Ke dni uzavření této smlouvy byl dluh žalovaného celkem 29 150 Kč s tím, že částka 20 000 Kč představovala jistinu, částka 1 399,95 Kč dlužný poplatek za administrativní činnost a částka 6000,05 Kč dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek. Požadována je však pouze jistina 20 000 Kč, dále pak kapitalizovaný sjednaný úrok sazbě 26,43 % ročně z dlužné částky 20 000 Kč za období od 7. 9. 2020 do 7. 1. 2022, požadovaný je také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z téže částky jistiny za období od 7. 9. 2020 do 7. 1. 2022 v sazbě 8,25 % ročně. Dále pak jsou požadovány úroky z prodlení a sjednané úroky za dobu od postoupení pohledávky. 2. Další část nároku je odvíjena od smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 3. 2002 [číslo]. Na základě této smlouvy bylo žalovanému poskytnuto 11 000 Kč, spolu s touto částkou měl vrátit úrok 2 200 Kč, odměnu za administrativní činnost 2 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč (celkem 8 800 Kč). Také tato částka měla být placena v týdenních splátkách po 330 Kč, sjednáno bylo 60 splátek, první splátka byla splatná 9. 3. 2019, poslední 25. 4. 2020. Za dobu trvání smlouvy uhradil žalovaný 11 090 Kč, z čehož bylo započteno 4 225,67 Kč na jistinu, 2 200 Kč na úrok (ten byl kompletně splacen), 2 200 Kč na poplatek za administrativní činnost (i ten byl tímto plně uhrazen), a 2464,33 Kč bylo započteno na poplatek za hotovostní inkaso splátek. I zde přešlo právo k vymáhání pohledávky na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022. Žalobce požaduje po žalovaném pouze doplacení jistiny 6 774,33 Kč, sjednaný úrok v sazbě 24,60 % ročně účtovaný z jistiny 6 774,33 Kč za dobu od 26. 4. 2020 do 7. 1. 2022 – celkem 2 879,32 Kč. Dále je požadován kapitalizovaný úrok z prodlení v sazbě 10 % ročně z dlužné jistiny za období od 26. 4. 2020 do 7. 1. 2022 ve výši 1 170,45 Kč. Požadovány jsou i nadále plynoucí sjednaný úrok a úrok z prodlení. Není požadováno zaplacení dalších poplatků, které byly ve smlouvách uváděny. Žalobkyně doplnila žalobu k výzvě soudu podáním ze dne 16. 12. 2022 a uvedla, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně před poskytnutím finančních prostředků řádně prověřen ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, z výplatních pásek, z nájemní smlouvy. Bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán jako operátor u společnosti [právnická osoba] na dobu neurčitou s čistým příjmem 22 224,04 Kč. Běžné měsíční výdaje byly stanoveny 7 500 Kč, když v tomto případě se jednalo o náklady spojené s bydlením, které byly ověřeny z nájemní smlouvy. Osobní výdaje jako náklady na telefon, jídlo oblečení a podobně byly vyhodnoceny částkou 7 000 Kč, a to na základě informací žalovaného. A ten také uvedl, že splácí měsíčně 1000 485 Kč na jiné úvěry či zápůjčky. Celkové běžné výdaje tedy byly stanoveny částkou 15 985 Kč, když u smlouvy z 2. 3. 2019 byly stejné údaje ohledně příjmů (stejný zaměstnavatel, měsíční příjem 22 800 Kč), náklady na bydlení však byly stanoveny částkou vyšší 12 000 Kč, osobní náklady pak částku nižší 5 500 Kč. I v tomto případě však bylo vyhodnoceno, že žalovaný je schopen splácet týdně 330 Kč, v prvním případě se jednalo o částku 600 Kč. 3. Ve věci byl dne 23. 9. 2022 vydán platební rozkaz, ten byl ale pro jeho nedoručení žalovanému zrušen, žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně souhlasila již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil. Soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 4. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalovaný označený jménem, příjmením, rodným číslem a adresou, uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy ze dne 14. 7. 2019 mu byla poskytnuta částka 20 000 Kč s tím, že žalovaný měl uvedenou částku vrátit do 60 týdnů. Bylo sjednáno, že úrok za dobu trvání smlouvy je stanoven částkou 4 000 Kč, dále měl žalovaný uhradit administrativní poplatek 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Splátka byla sjednána na 600 Kč týdně. RPSN je uváděna 206,15%. Ze smlouvy plyne, že žalovaný převzal finanční prostředky v hotovosti. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný uvedl své osobní údaje včetně adresy trvalého pobytu a případné adresy pro vybírání finančních prostředků. Sdělil, že je zaměstnán u [právnická osoba] – [právnická osoba] jako operátor od března 2018. Čistý příjem žalované činí 22 224 Kč, náklady na bydlení 7 500 Kč, ostatní náklady 7 000 Kč, splátky jiných půjček 1 485 Kč měsíčně. Uvádí se, že byla předložena pracovní smlouva, výplatní pásky a smlouva o nájmu bytu. Tvrzení o zaplacení částky 8 600 Kč ze strany žalovaného nebylo prokazováno, vzhledem k tomu, že se jedná o tvrzení ve prospěch žalovaného, soud žádné důkazy k tomuto nepožadoval. Z dalších předložených listin bylo zjištěno, že žalovaný označený jménem, příjmením, rodným číslem a adresou, uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy ze dne 2. 3. 2019 mu byla poskytnuta částka 11 000 Kč s tím, že žalovaný měl uvedenou částku vrátit do 60 týdnů. Bylo sjednáno, že úrok za dobu trvání smlouvy je stanoven částkou 2 200 Kč, dále měl žalovaný uhradit administrativní poplatek 2 200 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 4 400 Kč. Splátka byla sjednána na 330 Kč týdně. RPSN je uváděna 206,15%. Ze smlouvy plyne, že žalovaný převzal finanční prostředky v hotovosti. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný uvedl své osobní údaje včetně adresy trvalého pobytu a případné adresy pro vybírání finančních prostředků. Sdělil, že je zaměstnán u [právnická osoba] – [právnická osoba] jako operátor od března 2018. [příjmení] příjem žalované činí 22 800 Kč, náklady na bydlení 12 000 Kč, ostatní náklady 5 500 Kč, splátky dalších půjček 1 080 Kč měsíčně. Uvádí se, že byla předložena pracovní smlouva, výplatní pásky a smlouva o nájmu bytu. Tvrzení o zaplacení částky 11 090 Kč ze strany žalovaného nebylo prokazováno, vzhledem k tomu, že se jedná o tvrzení ve prospěch žalovaného, soud žádné důkazy k tomuto nepožadoval. Aktivní legitimace žalobkyně byla ověřena ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, kde figuruje i pohledávka za žalovaným, v obou případech identifikována číslem uzavřené smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dne 3. 2. 2022, kde byl upozorněn na dlužnou částku 39 610 Kč, naposledy pak byl žalovaná vyzván k zaplacení také právním zástupcem žalobkyně dne 14. 4. 2022, kde mu opět bylo uloženo dlužnou částku uhradit v dodatečné lhůtě Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 7. Podle § 574 občanského zákoníku je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než na neplatné.. Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lz