30 C 399/2024-52 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 9. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 44 378 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela dne 5. 12. 2023 s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru č. , RČ, , na základě které tomuto poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 85,50 % ročně uhradit v 48 měsíčních splátkách po 2 219 Kč, a to počínaje měsícem leden 2024 na základě sjednaného splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Kredibilita žalovaného byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z databází SOLUS a NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, když neuhradil ani jednu ze sjednaných splátek. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru v celkové výši 998 Kč (2x 499 Kč), a to v souvislosti s prodlením úhrady splátek č. , hodnota, a 2, kdy žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou shora uvedených splátek po dobu delší než 30 dnů. V důsledku prodlení žalovaného dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč (2x 200 Kč), kdy žalovaný se ocitl v prodlení v délce 15 dnů u splátek č. , hodnota, a 2. V důsledku shora specifikovaného prodlení pak došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, a to k datu 25. 3. 2024. Dle bodu 6.4 smlouvy se následně ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré neuhrazené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny, kdy tato celkem činila částku 36 394,50 Kč. V bodě 6.5 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 27. 3. 2024 až do jejího zaplacení. Žalobkyně pak zkapitalizovala smluvní pokutu pouze v částce 6 586,59 Kč. Po zesplatnění nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Celková dlužná pohledávka tak sestává z dlužné jistiny ve výši 36 394,50 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 586,59 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a sjednaného úroku. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K projednání věci soud nařídil na den 7. 11. 2024 ústní jednání, ke kterému se dostavila pouze zástupkyně žalobkyně. Žalovaný, kterému bylo řádně a včas předvolání k jednání doručeno, se bez omluvy k jednání nedostavil, proto byla věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána v jeho nepřítomnosti. Zástupkyně žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, kdy tomuto návrhu soud nevyhověl, a to z důvodu, že žalovaný byl záměrně k jednání volán ze strany soudu vzorem 14, tedy prostým předvoláním, kdy lze věc projednat v nepřítomnosti účastníka, a nikoliv vzorem 18, v rámci kterého by byl žalovaný poučen o případném riziku vydání rozsudku pro zmeškání v případě, že se bez včasné a řádné omluvy nedostaví k nařízenému ústnímu jednání, když soud vycházel ze skutkových i právních okolností sporu a ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, když v této souvislosti soud dále doplňuje, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, kdy soud vzal v úvahu rovněž povahu sporu a závěry vyplývající z rozhodovací praxe vyšších soudů, kdy soud by měl přistupovat k vydávání rozsudku pro zmeškání uvážlivě, přičemž prioritou v soudním řízení musí vždy zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení, a je třeba ctít zásadu spravedlivé ochrany práv a právních zájmů stran. Rovněž podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání musí být posuzovány zdrženlivě, kdy ve sporných a hraničních případech není jeho vydání na místě. S ohledem na skutkově a právní hodnocení sporu, které bude v rozsudku vyjeveno dále, pak soud dospěl k závěru, že podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání nebyly splněny. Dle komentářové literatury a ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR pak v případě, že soud neshledá návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro zmeškání důvodným, není v praxi návrh usnesením zamítán, ale soud „prostě“ pokračuje dále v řízení.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z předsmluvního formuláře a úvěrové smlouvy č. , RČ, vyplynulo, že tuto uzavřela žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným. Na základě shora uvedené smlouvy se pak žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 85,50 % ročně, přičemž byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. RPSN činila 128,39 %, když tato nezahrnovala úhradu za pojištění. Smluvní strany se dále dohodly, že žalobkyně je oprávněna za poskytnutí úvěru, který přiroste po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % z celkové částky, kterou má žalovaný zaplatit. První splátka úvěru měla být uhrazena v lednu 2024. V bodě 6.1 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části v délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Po zesplatnění úvěru již další právo na požadování této smluvní pokuty nevzniká. Maximální součet veškerých smluvních pokut pak činil 2 999 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno právo žalobkyně požadovat na žalovaném náhradu účelně vynaložených nákladů, které vzniknou v souvislosti s prodlením s úhradou splátky, kdy u každé takové splátky byla oprávněna požadovat při prodlení minimálně 15 dnů částku 200 Kč. V bodě 6.3 pak bylo sjednáno pro případ, že by se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části po dobu 65 dnů oprávnění žalobkyně odepřít plnění závazků ze smlouvy, dále automatické zesplatnění úvěru, kdy dnem zesplatnění se stává okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty a náhrada nákladů. V bodě 6.5 pak bylo dále sjednáno, že žalobkyni v případě, že žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradí novou jistinu, vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatění úvěru až do jejího úplného uhrazení. Ze splátkového kalendáře vyplynulo, že první splátka měla být uhrazena dne 20. 1. 2024 a poslední splátka dne 20. 12. 2027. Žalovaný se zavázal celý úvěr včetně úroku a poplatků v celkové výši 106 512 Kč uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 2 219 Kč. Z dokladu o vyplacení jistiny úvěru má soud dále za prokázané, že žalovaný celý úvěr čerpal dne 5. 12. 2023 bezhotovostně převodem na účet č. 01845467010/3030. Z výzev k zaplacení ze dne 20. 2. 2024 a 20. 3. 2024 dále vyplynulo, že žalobkyně urgovala žalovaného ohledně úhrady splátek č. , hodnota, a 2, se kterými byl v prodlení. Z platební historie a tvrzení žalobkyně bylo dále zjištěno, že žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Z dopisu žalobkyně ze dne 25. 3. 2024 má soud dále za prokázané, že ke shora uvedenému dni došlo k zesplatnění úvěru, kdy tento sestával z jistiny ve výši 30 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 394,50 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 998 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč. Z dodatku č. , hodnota, úvěrové smlouvy ze dne 5. 12. 2023 dále vyplynulo, že žalobkyně a žalovaný se domluvili na uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.5. Ohledně kredibility žalovaného pak soud vycházel z částečného výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, , kdy tento dne 10. 8. 2023 obdržel mzdu od společnosti , právnická osoba, . ve výši 15 744 Kč. Z výpisu z nebankovních registrů bylo dále zjištěno, že u žalovaného byl registrován dluh po splatnosti v částce 974 Kč, když lustrace byla provedena dne 27. 11. 2023. Z formuláře nazvaného „Hodnocení klienta“ bylo prokázáno, že pravidelný měsíční příjem žalovaného měl činit 18 000 Kč, výdaje pak 4 860 Kč, kdy do této kolonky byla stejně jako v jiných uvěrových smlouvách žalobkyně dosazena částka 4 860 Kč, když tato skutečnost je známa soudu z úřední činnosti, výdaje na bydlení měly činit 3 915 Kč, splátky úvěru měly činit 0 Kč, ostatní výdaje 0 Kč, celkem tak výdaje měly činit 8 775 Kč, přičemž volné finanční zdroje žalovaného měla představovat částka 8 225 Kč. Žalovaný ke dni uzavření smlouvy měl být svobodným, v pracovním poměru na dobu neurčitou.6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1 2014, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez s