13 C 162/2025-45 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou ze dne , datum, podanou u Okresního soudu , adresa, – jih se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, . Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částku ve výši , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, s úrokovou sazbou 20,11 % ročně, poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroku a poplatků se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný uhradil za dobu od uzavření smlouvy o půjčce do postoupení pohledávky žalobkyni částku , částka, . Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se podle žalobních tvrzení neuhrazená jistina dále úrokem ve výši 20,11 % ročně sjednaným v čl.3 smluvních podmínek, a to od , datum, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 19. smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny.2. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným dne , datum, uzavřena smlouvy o půjčce č. , hodnota, . Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částku ve výši , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, s úrokovou sazbou 19,98 % ročně, poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroku a poplatků se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný uhradil za dobu od uzavření smlouvy o půjčce do postoupení pohledávky žalobkyni částku , částka, . Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se podle žalobních tvrzení neuhrazená jistina dále úrokem ve výši 19,98 % ročně sjednaným v čl.3 smluvních podmínek, a to od , datum, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 19. smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny.3. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovaným žalobkyni smlouvou ze dne , datum, a o postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn. V řízení sice nebylo prokázáno, že by oznámení o postoupení pohledávky bylo reálně žalovanému doručeno, ale tato skutečnost nemá s ohledem na ustálenou judikaturu vliv na platnost či účinky postoupení pohledávky. Skutečnost, že dlužníku nebylo řádným způsobem oznámeno postupitelem, či prokázáno postupníkem postoupení pohledávky má vliv toliko na zachování možnosti dlužníka plnit dluh původnímu věřiteli. Ze skutečnosti uvedených v podané žalobě vyplývá, že dlužník v době po postoupení pohledávky neplnil ani právnímu předchůdci žalobkyně, takže skutečnost, zda se žalovaný reálně o postoupení pohledávky dozvěděl, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení.4. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, vyslovil Okresní soud , adresa, – jih svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci zdejšímu soudu jako soudu místěn příslušného, když žalovaný si nepřevzal poštovní zásilku v místě svého trvalého pobytu uvedeného v centrální evidenci obyvatel, ale převzal si poštovní zásilku na adrese , adresa, . Tím bylo prokázáno, že se žalovaný skutečně zdržuje v obvodu zdejšího soudu.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přičemž byly žalovanému v tomto řízení listiny doručovány řádně na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a n., o.s.ř. na adresu zjištěného skutečného pobytu a trvalého pobytu žalovaného.6. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že uplatněný nárok je důvodný jen částečně. Právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je třeba posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, tedy právní vztah upravený jednak zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem platným v době uzavření smlouvy o půjčce a jako lex specialis pak zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platným v době uzavření smlouvy o úvěru. Vůle stran vyplývající z obou smluv o půjčce jednoznačně směřovala k uzavření smlouvy o úvěru, když právní předchůdce žalobkyně v tomto právním vztahu vystupoval v pozici podnikatele, žalovaný v pozici spotřebitele a smyslem zkoumaného vztahu bylo poskytnout žalovanému úvěr za finanční odměnu pro právního předchůdce žalobkyně.8. Protože smlouva o půjčce, která jinak naplňuje definici spotřebitelského úvěru byla uzavřena před účinností z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nezkoumal soud z úřední povinnosti, zda byly splněny podmínky podle § 86 z.č. 257/2016 Sb., neboť povinnost posouzení úvěruschopnosti žalovaného na právního předchůdce žalobkyně v době uzavření smlouvy sice dopadala, ale soud by k případné neplatnosti smlouvy z tohoto důvodu mohl přihlédnout jen k námitce žalovaného, který pro svou pasivitu v řízení takovou námitku nevznesl.9. Podle § 3028, z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., tedy před , datum, dosavadními právními předpisy, v tomto případě zákonem č. 40/1964 Sb.10. Podle § 39, z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku je neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.11. Podle § 41, z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.12. Podle § 451, z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.13. Podle ust. § 39, občanského zákoníku je neplatné takové právní jednání, které který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Jedná se přitom o neplatnost absolutní. Ve smlouvě o půjčce ze dne , datum, je sice uvedeno, že jistina úvěru ve výši , částka, se úročí úrokem v kapitalizované výši , částka, , zároveň je však ujednáno i žalobkyní tvrzeno, že žalovaný měl za poskytnutí úvěru ve výši , částka, uhradit poplatek ve výši , částka, za zpracování spotřebitelského úvěru a další poplatek ve výši , částka, za hotovostí inkaso splátek. Tyto poplatky nelze chápat jinak než jako úrok, protože se jedná o cenu peněz zapůjčených žalovanému právním předchůdcem žalobkyně v rámci jeho podnikatelské činnosti. Jde tedy o zisk poskytovatele úvěru. Roční úroková sazba posuzovaného úvěru je tak ve skutečnosti ve výši 62,8 %. K této částce dospěl soud výpočtem, podle něhož měla být nad rámec jistiny uhrazena žalovaným podle smlouvy částka , částka, za 60 týdnů, te