39 C 184/2025-31 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město dne 7. 8. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované jednak uloženo vyklidit byt, jehož byla nájemkyní a dále pak, aby uhradila dlužné platby spojené s užíváním bytu. Bylo uvedeno, že žalobkyně je vlastníkem bytu ve třetím nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , , adresa, . Žalovaná užívala bytovou jednotku na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 6. 2024. Smlouva byla uzavřena do 31. 12. 2024 s možností automatického prodloužení. Protože žalovaná na jakýkoliv kontakt na konci roku 2024 ani počátkem roku 2025 nereagovala, nájem byl automaticky prodloužen do 31. 7. 2025. Ani poté však nebyl učiněn žádný krok ze strany žalované k vrácení bytu. Žalobkyně se ji pokoušela opakovaně telefonicky i osobně kontaktovat, ovšem bez odezvy, nakonec jí zaslala výzvu k vyklizení bytu současně s výpovědí z nájmu bytu. Za dobu trvání nájemního poměru neuhradila žalovaná platby za měsíce leden až červen 2025, kdy bylo sjednáno nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 3 500 Kč měsíčně. Dluh na nájemném a službách spojených s užíváním bytu tedy činí 59 500 Kč. Dále se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit smluvní pokutu za každý den prodlení s placením nájmu ve výši 35 Kč. S ohledem na dluh na nájemném je účtováno celkem , hodnota, dní po 35 Kč, tedy 7 420 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, byť ji osobně převzala dne 18. 9. 2025. Soud následně rozhodl podle ustanovení § 115a o.s.ř., kdy mohl o věci rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Proti tomuto postupu nevznesl žádný z účastníků námitky.3. Skutková tvrzení žalobkyně byla prokázána listinnými důkazy. Existence nájemního poměru byla osvědčena smlouvou o nájmu bytu, ze které bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem 16. 5. 2024. Bylo ujednáno, že předmětem nájmu je garsoniéra ve třetím nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , , adresa, . Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou od 1. 6. 2024 do 31. 12. 2024. Nájem byl sjednán pro účely bydlení. Žalovaná se zavázala hradit nájemné 5 000 Kč měsíčně se splatností do 20. dne v měsíci předem, než je měsíc, za který je nájemné hrazeno. Dále se zavázala hradit ve stejné lhůtě také zálohy na služby v částce 3 500 Kč měsíčně. Bylo ujednáno, že nejpozději ke dni skončení nájmu je povinna byt vyklidit a předat ve stavu, v jakém jej převzala. V článku VI. uzavřené smlouvy strany sjednaly pro případ prodlení nájemce se splněním povinnosti hradit řádně nájemné pokutu 35 Kč denně. Dopisem ze dne 16. 6. 2025 vypověděla žalobkyně žalované nájemní smlouvu s tím, že nájemní poměr měl být ukončen uplynutím doby nájmu 31. 12. 2025, nicméně žalovaná i nadále byt užívá, proto podle názoru žalobkyně došlo k prodloužení nájemního poměru o sedm měsíců. Není však hrazeno ničeho. Proto je dávána výpověď a zároveň je žalovaná vyzývána k tomu, aby uhradila dlužné částky. Vlastnické právo žalobkyně k předmětnému domu bylo prokázáno výpisem LV č. , hodnota, . Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.4. Podle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2237 občanského zákoníku smlouva vyžaduje písemnou formu, pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.5. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednávají nájemné pevnou částkou, má se za to, že se nájemné sjednává na jeden měsíc. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb, stanoví jiný právní předpis. Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem na každý měsíc, nebo na jiné ujednané platební období. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.6. Podle § 2285 občanského zákoníku, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit a pronajímatel nevyzve nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu jednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let. Výzva vyžaduje písemnou formu.7. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením u tvrzené povinnosti vznikla škoda.8. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že je na místě žalobě vyhovět. Žalobkyně prokázala, že je vlastníkem domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , , adresa, . Dále bylo prokázáno nájemní smlouvou, že byt v uvedeném domě o velikosti garsoniéry ve třetím nadzemním podlaží užívala na základě platné nájemní smlouvy uzavřené dne 16. 5. 2024 právě žalovaná jako nájemce. Ze skutkových tvrzení žalobkyně soud uzavírá, že žalovaná užívala předmětný byt i po skončení nájemního poměru. Skutečnost, že písemně k vyklizení žalovanou žalobkyně vyzvala, byla prokázána až přípisem ze dne 16. 6. 2025. Lze tedy uzavřít, že po dobu prvních sedmi měsíců roku 2025 nájemní poměr trval s odkazem na § 2285 občanského zákoníku. Soud konstatuje, že skutečnost, že žalovaná byt užívá i nadále, byla zjištěna i v průběhu přípravy na soudní jednání. Pokud se soud pokoušel žalované bezúspěšně doručovat, kdy snacha žalované sdělila, že tato bydlí na adrese , adresa, . Totéž následně dne 18. 9. 2025 sdělila soudu i žalovaná, která si osobně převzala soudní písemnosti u soudu. Soud tedy uzavírá, že nájemní poměr skončil nejpozději 31. 7. 2025 a pokud i po této lhůtě žalovaná byt užívá a neodevzdala jej, je na místě rozhodnout o jeho vyklizení s odkazem na ustanovení § 2292 občanského zákoníku.9. Co se pak týká dlužných částek, je zcela zřejmé, že žalovaná se zavázala hradit měsíční platby 8 500 Kč, kdy částka 5 000 Kč je účtována jako nájemné, částka 3 500 Kč jako záloha na služby. Tato částka měla být hrazena pravidelně každý měsíc s tím, že její splatnost byla měsíční, vždy do 20. kalendářního měsíce před měsícem, za nějž je nájemné hrazeno. Předmětem žaloby učinila žalobkyně sedm měsíčních plateb za měsíce leden 2025 až červenec 2025. Tento nárok je zcela důvodný, a to včetně úroků z prodlení, který není účtován k tíži žalobkyně vždy od data splatnosti jednotlivých uvedených částek, ale až od 1. 8. 2025 v zákonné výši. Soud shledal důvodným také nárok na zaplacení smluvní pokuty, která je ujednána ve smlouvě pro případ prodlení s úhradou nájemného ve výši 35 Kč denně a je opět účtována toliko za období od 1. 1. 2025 do 31. 7. 2025 nikoliv za celou dobu prodlení s úhradou dlužné částky.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve věci byla plně úspěšná žalobkyně, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení, které činí 8 946 Kč. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 8 346 Kč a dále pak dvě paušální náhrady po 300 Kč v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb.11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu. V souvislosti s peněžním plněním byla uložena běžná třídenní lhůta, v souvislosti s vyklizením bytu pak běžná lhůta 15 dnů od právní moci rozhodnutí.