14 C 16/2026-34 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 59 605,30 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dvou uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru, které byly sjednány mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. První smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla uzavřena dne 5. 11. 2021 (nárok 2 žaloby) a právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , poskytla žalované na jejím základě peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč v hotovosti v den uzavření této smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 31 949 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 22 000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, částkou za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částkou za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 740 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit v hotovosti ve 21 měsíčních splátkách po 3 903 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 8. 2023. Žalovaná však uhradila pouze částku 25 605,64 Kč (od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky na žalobkyni). Dne 13. 2. 2022 pak právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (nárok 1 žaloby), na jejímž základě žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná rovněž stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 33 518 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 103 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, částku ze zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 206 Kč. Tuto celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 21 měsíčních splátkách po 2 787 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 11. 2023. Žalovaná na uvedený dluh zaplatila toliko 9 594,36 Kč. Obě pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025. Žalobkyně po žalované v případě dluhu ze smlouvy ze dne 5. 11. 2021 požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 37 170,12 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 596,94 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 913,83 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 37 170,12 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 37 170,12 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení. V případě dluhu ze smlouvy ze dne 13. 2. 2022 žalobkyně požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 22 435,18 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 532,10 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 994,06 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 22 435,18 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 22 435,18 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí listiny byly řádným způsobem doručeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání.3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřely dne 5. 11. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč, který se zavázala vrátit ve 21 měsíčních splátkách po 3 903 Kč (výše poslední splátky byla sjednána částkou 3 889 Kč) spolu s úrokem ve výši 22 000 Kč, odměnou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 740. Úroková sazba dle smlouvy činila 43 % ročně a byla sjednána jako pevná a neměnná po celou dobu splácení, RPSN činila 56,52 %. Dne 13. 2. 2022 pak uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 25 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 21 měsíčních splátkách po 2 787 Kč (poslední splátka měla činit 2 778 Kč) spolu s úrokem ve výši 24 103 Kč, částkou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částkou za komfortní splácení ve výši 5 206 Kč. Úroková sazba činila dle smlouvy 86 % ročně a byla sjednána jako pevná po celou dobu splácení, RPSN činila 139,47 %. Obě pohledávky za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v únoru 2022, resp. listopadu 2021 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let činily průměrně obvykle do 8 % ročně.4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a žalobkyní nevznikl závazek v podobě úročného úvěru podle § 2395 občanského zákoníku na základě žalobkyní předložených úvěrových smluv. Smluvní strany zamýšlely uzavření takového druhu závazku, což je soudem dovozováno z obsahu obou smluv. Soud však z úřední povinnosti zkoumal případnou absolutní neplatnost úvěrových smluv a dospěl k závěru, že úvěrové smlouvy uzavřené dne 5. 11. 2021 a 13. 2. 2022 jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku. Částka ve výši 30 809 Kč u smlouvy ze dne 13. 2. 2022 a částka ve výši 29 240 Kč u smlouvy ze dne 5. 11. 2021 označená vždy jako poplatek a dále členěná na položky: úrok, částka za zpracování spotřebitelského úvěru (1 500 Kč), a částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního splácení, kterou měla žalovaná společně s jistinou zaplatit navíc, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného než úrok, tj. formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Předchůdce žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako další poplatky by za předpokladu platnosti závazků nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným než zmíněnými úroky. Vzhledem k tomuto závěru soud u obou výše specifikovaných smluv posuzuje celý nárok z titulu tzv. „poplatku za poskytnutí úvěru“ jako ujednání o úroku s tím, že takto sjednaný úrok představuje úrok ve výši nikoli 15 % ročně, jak žalobkyně uváděla v žalobě, ale úrok 33,4 %, resp. 70,4 % ročně (úrok ve výši 29 240 Kč při zapůjčení jistiny 50 000 Kč, resp. úrok 30 809 Kč při zapůjčení jistiny 25 000 Kč vždy na dobu 21 měsíců). Navíc tvrzení žalobkyně o výši úroků u jednotlivých smluv ani nekorespondují s doloženými listinami, neboť v předmětných smlouvách je uveden výslovně úrok ve výši 43 % ročně, resp. 86 % ročně. Takovou výši úroků soud shledává jako úrok nemravný ve smyslu § 588 občanského zákoníku. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , v němž je formulován názor na rozpor určité výše úroků ujednaných ve smyslu § 658 odst. 1 tehdy platného občanského zákoníku v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze proto dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno v dané věci považovat ještě úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o úvěru. Trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami by v daném případě činil úrok ve výši do 25 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně poskytl ža