Žalobce se domáhal vrácení úvěru.Žalovaný se vyjádřil a uvedl, že nárok uznává (soud na tomto místě uvádí, že ve spotřebitelských sporech nelze k tomuto uznání přihlížet, je-li dán rozpor uplatněného nároku se zákonem, viz níže), navrhuje splátky 2 000 Kč měsíčně. Spolu s rodinou bydlí v azylovém domě , adresa, , manželka je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Jsou společně rodiči tří dětí ve věku 7, 4, a 1 let. Žalovaný připojil kopii potvrzení úřadu práce, nájemní smlouvy, rodných listů dětí a mj. občanského průkazu manželky.Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky.Soud zjistil tento skutkový stav:Právní předchůdce žalobce – , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli 4. 12. 2023 smlouvu o zřízení , Anonymizováno, účtu, jehož prostřednictvím žalovaný mohl realizovat platby za zboží a služby. Žalovaný učinil celkem , hodnota, plateb, přičemž celkově činila částka 30 814,49 Kč. Pohledávka pak byla 5. 12. 2024 postoupena žalobci.Pro úplnost se ještě uvádí obsah příloh k žalobce: Ve smlouvě ke službě , Anonymizováno, účet bylo uvedeno, že výše úrokové sazby a RPSN jsou uvedeny v Obchodních podmínkách (bod 1.5). - Podle ceníku činí poplatek z prodlení (ve většině případů – ceník je více strukturovaný) vždy 650 Kč + 10 % z vyúčtování, a to v případě 30 a více dnů po splatnosti. - Přílohou žaloby byl také soubor OP.PDF obsahující kopii průkazu totožnosti žalovaného a jeho podobiznu. - Žalobce připojil dále soubor Ucet-2021-07-01.PDF (všeobecné obchodní podmínky). - Smluvní pokuta 0,1 % denně byla uvedena mj. v bodě 4.4.3. Obchodních podmínek. - Podle bodu 5.3. podmínek je spotřebitelský úvěr v rámci služby Twisto splátky úročen „v souladu s ceníkem“. Ceník spojený se smlouvou (soubor Cenik-2022-07-01.PDF) neobsahoval údaj o výši RPSN nebo úročení spotřebitelského úvěru.Z výše uvedených příloh soud RPSN nezjistil, mělo být spláceno vždy 10% z neuhrazeného zůstatku (měsíčně), tedy výše splátek byla ve smlouvě uvedena, avšak RPSN nikoliv. Nicméně žalobce dodatečně předložil samostatnou smlouvu (rovněž ze 4.12.2023) na č.l. 49 a následujících, kde je RPSN uvedena alespoň pro reprezentativní příklad s čerpáním úvěru 20 000 Kč, kde RPSN je uváděna jako 35,8 % ročně a tuto sazbu považuje soud za přiměřenou (tedy nikoliv excesivní).Soud přezkoumal případnou zneužívající povahu smluvních ujednání (rozs. Soudního dvora EU ze dne 17.5.2022 ve věci C-600/19, Ibercaja banco) a shledal, že věřitel neprověřil v rámci smluvního procesu dostatečným způsobem úvěruschopnost (bonitu) spotřebitele (tj. žalovaného) jakožto svého potenciálního dlužníka. Hlediska pro přezkum úvěruschopnosti jsou popsána v § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Následkem porušení § 86 odst. 1 věta 2 pak je, že smlouva je neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je v takovémto případě povinen, vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Důvodem pro výše uvedený závěr soudu je, že věřitel se spokojil s nedoloženým tvrzením žalovaného ohledně výše příjmů a závazků. - Podle bodu 3.5. Všeobecných obchodních podmínek, účinných od 1. 7. 2021, věřitel může pro posouzení úvěruschopnosti užívat informace zejména s následujících zdrojů: výše příjmů a výdajů a výše měsíčních splátek dosavadních úvěrů, která je uvedena zájemcem, dokumenty prokazující příjem, poskytnuté zájemcem atd. (tyto předloženy v dané věci věřiteli nebyly). - Žalobce sám uvedl 2. 4. 2026, že původní věřitel ověřoval situaci ze sdělení a informací poskytnutých klientem, který pokud měl pochybnosti o svých možnostech splácet, byl povinen původního věřitele kontaktovat. Byl proveden výpočet rozdílu mezi doložitelnými příjmy a výdaji (soud uvádí: tyto však dokládány nebyly). Byla v té souvislosti prověřena situace ve veřejně dostupných databázích ISIR, SOLUS, NRKI, v evidenci exekucí, uvedl žalobce.Soud se sice ztotožňuje s úvahou, namítanou v tomto ohledu některými věřiteli, že věřitel by měl mít všechny důvody se spoléhat na pravdivost tvrzení spotřebitele. Kdo totiž při sjednávání úvěrové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, naplňuje přinejmenším formální znaky úvěrového podvodu (§ 211 tr. zákoníku). Evropská judikatura, z níž vychází vnitrostátní soudní praxe, je nicméně pro české orgány závazná a je třeba z ní vycházet v tom, že tento aspekt věci má být pro úvěrujícího při sjednávání smlouvy podružný a údaje spotřebitele mají být prověřeny.Právní předchůdce žalobce neprověřil úvěruschopnost klienta, a proto dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.Podle § 2991 odst. 1 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí (mimo jiné) ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Splatnost bezdůvodného obohacení se řídí podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (bez zbytečného odkladu po výzvě k placení).Výzvu k zaplacení dal žalobce žalovanému dne 4. 3. 2026 (dodejka žaloby č.l. 7 p.v.). Splatnost nastala podle názoru soudu dne 5. 3. 2026. Dalšího dne začal běžet úrok z prodlení podle § 1970 OZ. Žalovaný je tedy povinen, vrátit žalobci přijatou částku 30 814,49 Kč.Soud povolil žalovanému splátky dle důvodného návrhu žalovaného.Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud o nákladech řízení rozhodl s ohledem na částečný úspěch každého z účastníků ve věci. Úspěch žalobce činil 66 %, když žalováno bylo celkem 46 641 Kč a přiznáno bylo 30 814 Kč, a úspěch žalovaného činil 34 %. Rozdíl činí 32 %. Žalobce byl převážně úspěšný. Proto má žalobce právo na náhradu části svých nákladů řízení. Tyto náklady zahrnují jednak soudní poplatek 1 866 Kč. Dále pak odměnu 3 x 2 980 Kč, 3 paušály po 450 Kč, celkem tedy 12 156 Kč.