20 C 12/2026-108 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou u soudu dne 9.9. 2025 se žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 28. 5. 2024, domáhala po žalovaném zaplacení částky 52 783 Kč s příslušenstvím, a to pohledávky ve výši 42 387 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 387 Kč ve výši 12,75 % ročně od 21. 12. 2024 do zaplacení, pohledávky ve výši 10 396,16 Kč, úroku ve výši 72,86 % p.a z částky 33 587,30 Kč od 21. 12. 2024 do 13. 1. 2025 ve výši 1 563,60 Kč, úrok ve výši 12,75 % p.a z částky 33 587,30 Kč od 14. 1. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 12. 2024 dosáhne částky 126 374 Kč, a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru na základě které mu poskytla úvěr ve výši 34 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 72,86 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 501 Kč, a to počínaje měsícem červenec 2024, na základě sjednaného splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 307 Kč, tak jak bylo sjednáno v příloze č. 1 smlouvy. Kredibilita žalovaného byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 7 503 Kč ve dvou splátkách 15. 7. 2024 a 19. 9. 2024. V důsledku prodlení se splátkami č. 2, 4 a 5, přičemž se splátkou č. 4 byl v prodlení od 15. 10. 2024 pak došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, a to k datu 19. 12. 2024. Dle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré neuhrazené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny, kdy tato celkem činila částku 39 676,76 Kč. V bodě 6.5 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 21. 12. 2024 až do jejího zaplacení. Žalobkyně pak kapitalizovala smluvní pokutu ke dni podání žaloby. Celková dlužná pohledávka tak sestává z a) aktuální dlužné nové jistiny ve výši 39 676,76 Kč jejíž součástí byl původní dlužní jistina (33 587,30 Kč) a dlužné úroky za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 6 089,46 Kč, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy, tak jak jsou v celkové výši 1 497 Kč, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy, v celkové výši 600, Kč s příslušenstvím, kapitalizovaná smluvní pokuta ve výši 10 396,16 Kč a úrok ve výši 72,86 % ročně z částky 33 587,30 Kč ode dne 21. 12. 2024 do zaplacení. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od 14. 1. 2025) žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 12 % p.a, f) úhradu za pojištění schopnosti splácet dle přílohy č. 1 smlouvy ve výši 614 Kč. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovaného, tento se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z předsmluvního formuláře a úvěrové smlouvy č. , hodnota, vyplynulo, že tuto uzavřela žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným. Na základě shora uvedené smlouvy se pak žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 34 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 72,86 % ročně. První splátka úvěru měla být uhrazena v červenci 2024. V bodě 6.3 pak bylo sjednáno pro případ, že by se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části po dobu 65 dnů oprávnění žalobkyně odepřít plnění závazků ze smlouvy, dále automatické zesplatnění úvěru, kdy dnem zesplatnění se stává okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty a náhrady nákladů. V bodě 6.5 pak bylo dále sjednáno, že žalobkyni v případě, že žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradí novou jistinu, vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu 6.1.smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Dle bodu 6.2. smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Ze splátkového kalendáře vyplynulo, že první splátka měla být uhrazena dne 15. 7. 2024 a poslední splátka dne 15. 6. 20285. Z dokladu o vyplacení úvěru a zprávy banky má soud dále za prokázané, že žalovaný celý úvěr čerpal dne 29. 5. 2024 bezhotovostně převodem na účet. Žalovaný sepřihlásil do skupinového pojištění schopnosti splácet ke smlouvě a zavázal se za pojištění hradit měsíčně částku 307 Kč. Z dopisů ze dne 16. 9. 2024, 15. 11. 2024 a 16. 12. 2024 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného v souvislosti s jeho prodlením k úhradě splátek č. 4, 5 a 6. Z karty klienta a tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný celkem na uvedený závazek zaplatil 7 503 Kč, a to platbami z 15. 7. 2024 a 19. 9. 2024. Z dopisu ze dne 19. 12. 2024 vyplynulo, že ke shora uvedenému dni žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru, kdy tento sestával z jistiny 33 587,30 Kč kapitalizovaného úroku 6 089,46 Kč neuhrazené smluvní pokuty 1 497 Kč, paušálních nákladů 600 Kč a dlužného pojistného 614 Kč.5. Z listinných důkazů týkajících se úvěruschopnosti žalovaného v květnu 2024 (ověření v registru SOLUS a NRKI, formuláře hodnocení klienta a výpisy z účtu žalovaného za měsíce únor 2024 a březen 2024) soud zjistil, že žalovaný uváděl, že má měsíční příjem 16 400 Kč (ten byl ověřen výpisem banky) výdaje na splátky 1 850 Kč měsíčně náklady na bydlení 4 621 Kč přičemž je zaměstnán na dobu neurčitou je ženatý a formu bydlení zaškrtl u rodičů. V systému SOLUS neměl evidované žádné dlužné splátky a dle výpisu ze systému NRKI byl v kategorii žádostí u finančních institucí evidovaný ve druhém nejlepším pásmu ze šesti a v kategorii expozice byl evidován také v druhé nejlepší kategorii ze čtyř. Výše dluhů činila 21 517 Kč. V kategorii LIMIT (kreditní karty a pod.) měl evidováno 20 000 Kč s tím, že žádný jeho dluh není po splatrnosti.6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Předně je třeba odkázat na ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, ze kterého vyplývá, že podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru js