Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 47 072 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru do sjednaného data poslední řádné splátky dle smlouvy a dle předpisu splátek dne , datum, se žalovaný zavázal zaplatit úrok v pevné výši 1 014 Kč. Dále se zavázal zaplatit paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru a to úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč se zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč s tím, že poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaný však řádně a včas splátky neplnil, když uhradil toliko částku 15 500 Kč. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném zaplacení částky 12 004,71 Kč představující neuhrazenou jistinu, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 439,52 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5 600 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 582,63 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 057,14 Kč, smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, a dále úrok z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně uvedla, že vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak tento neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností od , datum, , přičemž žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován.2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 761 Kč a dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, kdy uhradil toliko částku 20 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena za žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně požadovala po žalovaném uhrazení neuhrazené jistiny ve výši 4 429,02 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 74,06 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 020 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 593,49 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 771,43 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč a dále úrok z jistiny a zákonný úrok z prodlení. Ani v tomto případě žalovaný dlužnou částku neuhradil.3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den , datum, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud tak jednal v jeho nepřítomnosti.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.5. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal uhradit za poskytnutí úvěru částku 17 184 Kč, kdy tato částka byla rozčleněna na úrok ve výši 1 014 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalovaného ve výši 3 600 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč se žalovaný zavázal uhradit formou 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč. S ohledem na níže uvedené závěry o absolutní neplatnosti této smlouvy, soud nepovažoval za významné se zabývat i dalšími ujednáními obsaženými v této smlouvě. Z přehledu plateb vyhotoveného žalobkyní má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků uhradil částku 15 500 Kč, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázaná se smlouvou o postoupení pohledávek včetně navazujících listin, přičemž žalovaný byl dopisem ze dne , datum, informován o postoupení pohledávky.6. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí těchto peněžních prostředků částku 12 888 Kč, která byla rozčleněna na úrok ve výši 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti bydliště žalovaného ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit formou 14 měsíčních splátek po 1 942 Kč. S ohledem na níže uvedené závěry o absolutní neplatnosti této smlouvy, soud nepovažoval za významné se zabývat dalšími ujednáními obsaženými v této smlouvě. Z přehledu plateb vyhotoveného žalobkyní má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků uhradil částku 20 000 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek a navazujícími listinami, přičemž oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, byl žalovaný o postoupení informován.7. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužných částek, a to nejpozději ve lhůtě do , datum, . Z podacího lístku , právnická osoba, vyplynulo, že tato listina byla žalovanému odeslána , datum, . K prokázání prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně soudu předložila žádost o úvěr ze dne , datum, , v rámci které žalovaný předložil pracovní smlouvu se mzdovým listem, ze které vyplynulo, že jeho měsíční příjem je ve výši 17 822 Kč, měsíční výdaje byly uvedeny ve výši 13 036 Kč. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný předložil právnímu předchůdci žalobkyně pracovní smlouvu a mzdový list, kdy měsíční příjem činil 21 456 Kč, měsíční výdaje 14 808 Kč. Žalobkyně soudu taktéž mzdové listy a pracovní smlouvu předložila.8. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Po právní zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Po posouzení obsahu předmětných smluv soud dospěl k závěru, že na obě smlouvy je nutné nahlížet jako na smlouvy absolutně neplatné, a to s ohledem na ujednání o úrocích, kdy sjednaný úrok dle konstantní judikatury musí být přiměřený s tím, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho ujednání sjednání obvyklou, stanovenou zejména k přihlédnutím nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěru či půjček. V daném případě je zřejmé, že úroková sazba byla v obou případech ve výši 73 % ročně, kdy i při respektování smluvní volnosti účastníků je nutné konstatovat významnou nerovnováhu v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Je pravdou, že lze tolerovat u nebankovních institucí vyšší úrokovou sazbu, avšak pokud bylo zjištěno, že dle časové řady ARAD byla nejvyšší kontokorentní sazba v daném období 25,7 % p. a. a sjednaná úroková sazba činila 73 % p. a., pak je nutno dospět k závěru, že sjednaná sazba vysoce překračuje tolerovaný rozdíl. Soud pro úplnost uvádí, že pokud ve smlouvě byly poplatky rozčleněny na úrok hotovostní inkaso splátek a poplatek, soud tyto považuje za ujednání o skrytém úroku. Navíc je zcela jisté s ohledem na formulářový typ, Anonymizováno, smlouvy, že právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku žalované zcela jistě neposkytl, pokud by žalovaný nepřistoupil na jeho podmínky. Soud tak posoudil nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovanému byla poskytnuta dne , datum, částka 20 000 Kč, přičemž žalovaný uhradil částku 15 500 Kč, bezdůvodné obohacení tak představuje částku 4 500 Kč. V případě smlouvy ze dne , datum, byla poskytnuta částka 15 000 Kč, v řízení bylo prokázáno, že žalovaný uhradil částku 20 000 Kč, pak je zřejmé, že na straně žalovaného bezdůvodnému obohacení v tomto případě dojít nemohlo. Soud tak vyhověl co do částky 4 500 Kč, přičemž počátek prodlení určil od , datum, , kdy předžalobní upomínka obsahující výzvu k úhradě dlužných částek nejpozději do , datum, byla žalovanému odeslána , datum, . Co do zbytku nezbylo než žalobu zamítnout.12. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce před poskytnutím úvěru splnil svoji zákonnou povinnost ve smyslu ust. § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Převážně úspěšnější žalovaný by měl právo na část nákladů, které účelně vynaložil, vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady vznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.14. O lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil běžnou třídenní lhůtu.