Žalobou, podanou 19. 11. 2025, žalobkyně uplatnila postoupenou úvěrovou pohledávku v částce 12 369,94 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno shora ve výroku rozsudku. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025, kterou uzavřela s původním věřitelem, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“). Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 23. 7. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s počátečním úvěrovým limitem 10 000 Kč. Původní věřitel před uzavřením smlouvy prověřoval schopnost žalovaného dostát svým závazkům, a to lustrací v registru SOLUS (žalovaný neměl jiné úvěrové závazky) a dále získáním informací od žalovaného, který sdělil, že jeho čistý měsíční příjem činí 26 000 Kč, jeho náklady na bydlení činí 10 000 Kč, je svobodný a má vyživovací povinnost k jednomu dítěti. Protože měsíční splátka měla činit 932 Kč, dospěl původní věřitel k závěru, že žalovaný disponoval dostatečně vysokou částkou pro zajištění svých potřeb a splácení úvěru. Žalovaný mohl poskytnutý úvěr čerpat opakovaně prostřednictvím vydané platební úvěrové karty, první čerpání bylo provedeno v částce 8 988 Kč za účelem úhrady kupní ceny mobilního telefonu v prodejně , Anonymizováno, , a to převodem na účet prodávajícího dne 24. 7. 2023. Další prostředky mohl žalovaný čerpat bez účelu, ze strany žalovaného však k dalšímu čerpání nedošlo. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 34,48 % ročně ve 12 měsíčních splátkách po 932 Kč (splátka 887 Kč a úhrada pojistného 45 Kč), a to vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 8. 2023, a dále zaplatit poplatky dle sazebníku. Žalovaný neuhradil žádnou sjednanou splátku. V případě prodlení žalovaného se zaplacením nejméně dvou splátek nebo jedné splátky po dobu trvající déle než tři měsíce byl původní věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím. Protože žalovaný neplnil dle smlouvy, původní věřitel využil svého oprávnění a od smlouvy odstoupil ke dni 1. 12. 2023. Žalovanou částku 12 369,94 Kč tvoří dlužná jistina 8 988 Kč, poplatky 1 000 Kč (400 Kč za první upomínku a 600 Kč za druhou upomínku), smluvní pokuta 1 500 Kč (v případě ukončení smlouvy v důsledku prodlení žalovaného), pojistné 144,57 Kč (za dobu od 25. 7. 2023 do 1. 11. 2023) a úroky z úvěru do okamžiku odstoupení v částce 737,37 Kč. Počínaje dnem 2. 12. 2023 žalobkyně nárokuje zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzván k zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž z předložených listin (smlouva o spotřebitelském úvěru, sazebník, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, zpráva o posouzení úvěruschopnosti, záznam odchozí platby, výpis splátek, odstoupení od smlouvy, doklad o odeslání, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva včetně podacího archu) zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně, proti nimž žalovaný i přes poučení dle § 205a o. s. ř. neuplatnil žádnou obranu. Mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Z předložených listin vyplývá, že původní věřitel před uzavřením smlouvy splnil povinnost dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to dostatečným způsobem, kdy prověřil databázi SOLUS a zjistil příjmy a výdaje žalovaného (viz shora), z jejichž rozdílu bylo zřejmé, že na splácení úvěru shora uvedenou splátkou má žalovaný dostatečné prostředky. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky v dohodnuté době vyplývá z § 2395 a § 2399 odst. 1 o. z. Protože se žalovaný dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z., a to v sazbě dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále nárok na zaplacení smluvní pokuty dle § 2048 o. z. Soud proto žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle § 160 o. s. ř.4. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek 800 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 4 740 Kč (tři úkony po 1 580 Kč za převzetí zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 1 350 Kč (tři úkony po 450 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.