10 C 246/2021-24 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit spolu s částkou [částka] představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 19,98 % ročně, odměnou za administrativní zpracování [částka] a nákladů na hotovostní inkaso [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť nesplácel zápůjčku podle dohodnutých podmínek, na tento nárok žalovaný uhradil částku [částka]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka], sestávající se z jistiny ve výši [částka] a poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků 19,98 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy se seznamem pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], že žalobkyně nabyla postoupením pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaný jako zákazník uzavřel se společností [právnická osoba] jako úvěrujícím smlouvu, na jejímž základě mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázal se zaplatit celkem [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka], počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka] sestávající se z úroku ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka], poplatku hotovostní režim splátek [částka], úroková sazba byla sjednána ve výši 19,98 %, RPSN ve výši 63,93 %. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil k rukám věřitele částku [částka]. 5. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum]. 6. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady. K prokázání svých tvrzení, však žalobkyně žádné důkazy neoznačila. 7. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce uzavřená dne [datum] nebyla platně uzavřena. Žalovanému jako spotřebiteli byla poskytnuta peněžní částka ve výši [částka] ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ). 8. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § [číslo] odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 15. V daném případě žalobkyně tvrdila, že vycházela z údajů žalovaného uvedených v zákaznické kartě, avšak tato tvrzení nebyla žádným věrohodným způsobem doložena. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. 16. Vzhledem ke shora uvedenému je smlouva o zápůjčce neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 17. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce částku ve výši [částka], je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný uhradil na tuto zápůjčku částku ve výši [částka], kterou soud započítal na poskytnutou jistinu ve výši [částka]. V tomto směru je třeba vyjít z toho, že žalobkyně jako věřitel není podle ustálené soudní praxe oprávněn