10 C 249/2020-24 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] splatný do [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky www.ferratum.cz, na nichž se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, po dokončení registrace žalovaný zaslal žádost o poskytnutí úvěru, po prověření úvěruchopnosti byl žalovanému zaslán návrh smlouvy ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Úvěr byl žalovanému poskytnut na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný úvěr dosud nevrátil, ani přes opakované výzvy. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně k důkazu předložila úvěrovou smlouvu, z níž bylo zjištěno, že smlouva obsahuje pouze označení stran, kdy u žalovaného jsou uvedeny osobní údaje, a to adresa bydliště, datum narození, rodné číslo, telefonní číslo a číslo bankovního účtu žalovaného, smlouva je opatřena podpisem pouze ze strany původního věřitele. Z výpisu firemního účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne [datum] byla odeslána z účtu žalobkyně na účet žalovaného částka ve výši [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum] ve lhůtě tří dnů, která byla spolu s oznámením o postoupení pohledávky odeslána žalovanému dne [datum]. 4. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne [datum] částku [částka]. Soud má za to, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve znění předloženém soudu. 5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 6. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. 8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy, z níž žalobkyně uplatněný nárok dovozovala. Předložená smlouva není opatřena podpisem žalovaného (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu žalovaného). Pokud pak žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky došlo ke komunikaci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný v rámci této projevil svoji vůli předmětnou smlouvu uzavřít, pak bylo na ní, aby takové jednání žalovaného také v řízení prokázala, a to např. právě doložením takové elektronické komunikace (např. datových zpráv), z kterých by jednoznačně vyplynula i identifikace osoby, která také takto jednala a obsah tohoto jednání. Takové důkazy však žalobkyně v průběhu řízení neoznačila a k žalobě také nepřipojila (a to ani ve vztahu k registraci žalovaného na webových stránkách její právní přechůdkyně apod.). Takovou komunikaci, resp. takové právní jednání žalovaného (a ani jeho obsah) pak není dle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalovaného žalobkyní bez dalšího. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by projevil vůli uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru a byl seznámen se všemi podmínkami smlouvy. 12. Prokázáno tak bylo pouze to, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] zaslala na jeho účet částku ve výši [částka]. Soud ohledně této částky posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku žalobkyně pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty 3 dnů od data doručení předžalobní výzvy k plnění z [datum]. Prodlení žalovaného tak nastalo až dnem [datum], když dle ustanovení § 573 o.z. platí vyvratitelná právní domněnka, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení od [datum] (výrok I.) a žalobu zamítl v části týkající se zákonných úroků z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] (výrok II.). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě [částka], když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží částka ve výši [částka] (výrok III.).