8 C 272/2020-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku [částka] s příslušenstvím s tím, že předchůdce žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka]. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit i částku ve výši [částka], která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnou za zpracování a doručení ve výši [částka] a částkou za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši [částka] (dále jen poplatek). Celkovou částku měl žalovaný uhradit v hotovosti v šedesáti týdenních splátkách po [částka], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť nesplácel půjčku podle dohodnutých podmínek, uhradil celkem [částka]. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku [částka], sestávající se z jistiny ve výši [částka] a poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ke dni postoupení pohledávky, tedy [datum] a zákonných úroků z prodlení a nadále běžících úroků (nárok I.). Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] (nárok II.) sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], když dne [datum] uzavřel předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o zápůjčce na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný se tuto částku zavázal splácet spolu s poplatkem ve výši [částka], který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 28 % ročně, odměnou za zpracování a doručení ve výši [částka] a částkou za administrativní činnost ve výši [částka]. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v šedesáti týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaný uhradil na tuto pohledávku částku [částka], poslední splátka byla uhrazena dne [datum] a žalovaný od té doby sjednané splátky nehradil. Žalobkyně kapitalizovala úrok a zákonný úrok z prodlení ke dni postoupení pohledávky, tedy k [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly obě pohledávky postoupeny na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení písemně oznámeno. 2. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). 3. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy se seznamem pohledávek ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] (dále také smlouva [číslo]) soud zjistil, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba], smlouvu, na jejímž základě mu věřitelem byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázal se zaplatit celkem [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka] (poslední splátka [částka]), počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka] sestávající se z úroku ve výši [částka], odměny za zpracování a doručení ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost a flexibilní splácení [částka], úroková sazba byla sjednána ve výši 28 %, RPSN ve výši 242,56 %. Rovněž žalovaný svým podpisem stvrdil (v obou smlouvách o zápůjčce), jak vyplývá z první strany smlouvy, že jako„ Zákazník dále potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením Smlouvy poskytnuty Standardní informace o spotřebitelském Úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci [číslo] rovněž potvrzuje, že [název firmy] před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informaci získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty“. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] (dále také smlouva [číslo]) soud zjistil, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba], smlouvu, na jejímž základě mu věřitelem byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázal se zaplatit celkem [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka] (poslední splátka [částka]), počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka] sestávající se z úroku ve výši [částka], odměny za zpracování a doručení ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost a flexibilní splácení [částka], úroková sazba byla sjednána ve výši 29 %, RPSN ve výši 229,29 %. 6. Podle přehledu plateb- tabulky umoření má soud za prokázáno, žalovaný na smlouvu ze dne [datum] zaplatil [částka] a na smlouvu ze dne [datum] zaplatil [částka]. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzovaného, který byl dotazován na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedené v části ověřené dokumenty. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalovaného uvedené ve smlouvě, že poskytl pravdivé informace, je schopen celkovou dlužnou částku zaplatit a byly mu poskytnuty předsmluvní informace. [příjmení] jiné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného než kromě smlouvy o zápůjčce žalobkyně k důkazu neoznačila. 7. Vzhledem k době uzavření smluv soud posuzoval vztah účastníků ze smlouvy [číslo] podle níže uvedených ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného do 30.11.2016 a vztah účastníků ze smlouvy [číslo] podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ) účinného od 1.12.2016 a dospěl k závěru, že smlouvy o zápůjčce nebyly platně uzavřeny. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 o. z.) byla poskytovatelem poskytnuta v obou případech peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se v obou případech jedná o spotřebitelský úvěr výše uvedených zákonů o spotřebitelském úvěru. 8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb