8 C 278/2021-24 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovaný zaplatil celkem částku [částka] ([částka] vyčerpaný úvěr, [částka] poplatek za poskytnutí úvěru) se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději do [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů a zřídil si uživatelský účet. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po ověření úvěruschopnosti byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní smlouvy s výší úvěru [částka]. Žalovaný text smlouvy odsouhlasil a zavázal se uhradit poplatek za poskytnutí úvěru. Úvěr byl čerpán [datum] odesláním na bankovní účet, který žalovaný uvedl. Žalovaný dosud finanční prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil, předvolání k jednání mu bylo doručeno na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Zástupce žalobkyně se k jednání nedostavil, svou neúčast omluvil. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným, jak soud zjistil ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] [IČO], (dále také jen„ předchůdce žalobkyně“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem, její přílohy se seznamem pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby podle § 1879 a § 1880 o.z. 4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], obchodní podmínky a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kde jako strany smlouvy jsou uvedeny [právnická osoba] jako úvěrující či věřitel a žalovaný jako klient nebo úvěrovaný. Za věřitele je smlouva podepsaná jednatelem společnosti, není však opatřena podpisem žalovaného. Namísto podpisu je vytištěno jméno a příjmení žalovaného s uvedením SMS kódu, výše úvěru je [částka], výše poplatku 5 341 před slevou, úroková sazba 40 %, splatnost [datum]. Z potvrzení [právnická osoba] má soud za prokázáno, že z účtu majitele [právnická osoba] byla provedena platba ve výši [částka] dne [datum] na účet č. [bankovní účet], který je uveden v záhlaví smlouvy jako účet klienta. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že na účet [bankovní účet], byla od [datum] do [datum] připsána částka [částka] od předchůdce žalobkyně, majitelem a jediným disponentem tohoto účtu je žalovaný, který jako jediná má právo s účtem nakládat. 5. Soud po provedeném dokazování uzavírá, že předchůdce žalobkyně poskytl dne [datum] na účet žalovaného částku [částka], nemá však za prokázáno, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. 6. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. 8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Smlouva o úvěru v elektronické podobě, není opatřena žádným podpisem žalovaného (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu žalovaného), přičemž v průběhu řízení žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný jiný důkaz o právním jednání žalovaného, které by uzavření předmětné smlouvy předcházelo, neprokázala, že by se konkrétně žalovaný registroval na webových stránkách původního věřitele, zřídil si uživatelský účet, že by žalovaný osobně o úvěr požádal a odsouhlasil obsah úvěrové smlouvy. Pokud pak žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky došlo ke komunikaci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný v rámci této projevil svoji vůli předmětnou smlouvu uzavřít, pak bylo na ní, aby takové jednání žalovaného také v řízení prokázala, a to např. právě doložením takové elektronické komunikace (např. datových zpráv), z kterých by jednoznačně vyplynula i identifikace osoby, která také takto jednala a jaký byl obsah tohoto jednání. Takové důkazy však žalobkyně v průběhu řízení neoznačila a k žalobě také nepřipojila (a to ani ve vztahu k registraci žalovaného v systému původního věřitele). Pokud úvěrující zjišťoval totožnost klienta pomocí čísla mobilního telefonu, který byl uveden ve formuláři žadatele o úvěr a hesla systémově generovaným kódem a uvedl, že podpis byl nahrazen unikátním SMS kódem, pak není zřejmé, jak byla ověřena totožnost osoby, která údaje včetně čísla mobilního telefonu do internetového formuláře webových stránkách poskytovatele úvěru zadává. Ověření totožnosti žalovaného takovým způsobem z provedených důkazů nevyplývá, když nebyl předložen žádný důkaz, že uvedené telefonní číslo je spojeno právě a jedině s osobou žalovaného ani důkaz o tom, že zda a kdy na z uvedeného telefonu přišla SMS s kódem. Takovou komunikaci, resp. takové právní jednání žalovaného (a ani jeho obsah) pak není dle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalovaného [právnická osoba]. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany předchůdce žalobkyně, nikoli ze strany žalovaného. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že konkrétně žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by požádal o úvěr, projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru, byl seznámen s informacemi o spotřebitelském úvěru, udělil souhlas s obsahem smlouvy apod. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy. 11. Prokázáno tak bylo pouze to, že předchůdce žalobkyně žalovanému dne [datum] na jeho účet zaslala částku [částka], jedná o plnění, kterého se dostalo žalovanému bez právního důvodu, a které podle provedených důkazů dosud žalobkyni nevrátil. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku žalobce pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty 3 dnů uvedené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] odeslané dne [datum] a doručené třetí pracovní den (573 o.z.). Ve zbytku příslušenství soud žalobu zamítl (výrok II.) 12. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl pokud jde [částka] a s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z dlužné částky od [datum] do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. 13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalovanému podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.