8 C 288/2020-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že žalovaná se [právnická osoba] [název instituce] [název instituce] [název instituce] jako s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o půjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí půjčky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek [částka], který se skládal z poplatku za administrativní činnost [částka], úroku [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka]. Dále se žalovaná zavázala hradit poplatek [částka] za doplňkovou službu životního pojištění. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splatit v 58 týdenních splátkách do [datum]. Celková hodnota pohledávky činila [částka], bylo uhrazeno [částka]. Pohledávka za žalovanou byla [právnická osoba] [název instituce] [název instituce] [název instituce] postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila. Předvolání jí bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). 3. Soud k prokázání aktivní legitimace žalobkyně provedl důkazy smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, seznamem postupovaných pohledávek a dále oznámením [právnická osoba] [název instituce] [název instituce] [název instituce] o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Soud má z těchto důkazů za prokázáno žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené [datum] mezi žalovanou jako zákazníkem a [právnická osoba] [název instituce] [název instituce] [název instituce] [anonymizováno] věřitelem bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta peněžitá půjčka ve výši [částka], kterou si žalovaná při podpisu smlouvy převzala. Žalovaná se zavázala uhradit půjčenou částku [částka] spolu s poplatkem ve výši [částka] (za administrativní činnost [částka], úrokem [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka]) dále pojistné [částka], tedy se celkem zavázala uhradit částku [částka] v 58 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná do sedmi kalendářních dní od uzavření smlouvy. Rovněž žalovaná svým podpisem stvrdila, že jako„ Zákazník dále potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením Smlouvy poskytnuty Standardní informace o spotřebitelském Úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci [číslo] rovněž potvrzuje, že [název firmy] před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informaci získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty“. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzované, která byla dotazována na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované (pracovní smlouva, výplatní pásky, doklady SIPO) a současně ověřil. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalované uvedené ve smlouvě, která prohlásila, že poskytla pravdivé informace, je schopna celkovou dlužnou částku zaplatit a byly jí poskytnuty předsmluvní informace. [příjmení] jiné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované než smlouvu o zápůjčce a kartu zákazníka žalobkyně k důkazu neoznačila. 5. Žalovaná na svou obranu nic neuvedla a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaná na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, tedy částku [částka]. 6. Z karty zákazníka soud zjistil, že v rozhodné době měl být příjmem žalované kromě mzdy ve výši [částka] měsíčně také blíže nespecifikovaný další příjem ve výši [částka] přeškrtnuto na [částka] (zejména není zřejmé o jaký příjem se jedná), jehož výše nebyla ověřena. Tedy soudem ani samotnou původní věřitelkou nebylo možno v rozhodném okamžiku posoudit, zdali se jednalo o příjem jednorázový či opakovaný, a zdali uvedenou výši bylo možno pro účely schopnosti splácet zápůjčku hodnotit jako příjem stabilní. Jde-li o v zákaznické kartě uvedené výdaje žalované na nájem a inkaso [částka], je zjevné, že jde o výdaje zcela nepřiměřené obvyklé výši nájemného a inkasa. Uvedené výdaje na domácnost ve výši [částka] na jídlo, léky, telefon, oblečení a dopravu, jsou pak rovněž zcela podhodnocené, když na den by žalovaná na všechny tyto výdaje spotřebovala pouze [částka]. Z karty vyplývá, že žalovaná pracuje v [obec] a bydlí ve [příjmení], tedy musí mít nutně výdaje na dopravu. Z poskytnutých údajů vyplývá, že původní věřitel proškrtnul údaj o nezaopatřených dětech a uvedl, že žije sama v samostatné domácnosti v nájmu. 7. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle ustanovení. Žalované jako spotřebitelce (§ 419 o. z.) byla poskytovatelem poskytnuta peněžní částka [částka] ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ). 8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § [číslo] odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako spotřebitelkou nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce. 15. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 9 zák. č. 145/2010 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spi