8 C 330/2021-24 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, s tím, že jistinou je částka [částka], smluvní pokuta [částka]. V žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [příjmení]“), uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu o kontokorentu (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě [příjmení] poskytla žalovanému kontokorentní úvěr do limitu [částka] k jeho běžnému účtu č. [bankovní účet]. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas (tj. nezajistil na běžném účtu [bankovní účet] sjednaný kreditní obrat), případně došlo z jeho strany k přečerpání celkového limitu kontokorentu nad částku [částka], [příjmení] jej několikrát písemně upozornila, aby tento stav napravil. Následně, v důsledku trvajícího porušení povinností žalovaného ze Smlouvy, zejména z důvodu nesplácení kontokorentního úvěru stanoveným způsobem a přečerpání limitu kontokorentu, [příjmení] pohledávku žalovaného s účinností ke dni [datum] zesplatnila. Ke dni zesplatnění, činila dlužná částka na jistině [částka]. Pohledávka za žalovaným byla ke dni postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou nepřítomnost omluvila, soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi postupitelem [právnická osoba], [IČO], a.s. a žalobkyní jako postupníkem ze dne [datum] a ze seznamu postupovaných pohledávek vyplývá, že je zde uvedena pohledávka za žalovaným označená č. smlouvy, rodným číslem žalovaného a výší pohledávky. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a poštovním podacím archem má soud za prokázáno, že [právnická osoba], [IČO] oznámila žalovanému, že postoupila na žalobkyni pohledávku vedenou na běžném účtu s tím, že dluh ke dni [datum] činí [částka]. Soud má tímto za prokázáno, že žalobkyně je věřitelkou předmětné pohledávky za žalovaným. 4. Soud zjistil ze smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne [datum], smlouvy o kontokorentu [číslo] že žalovanému byl zřízen běžný účet č. [bankovní účet] a dne [datum] mu banka poskytla k tomuto účtu kontokorentní úvěr do limitu [částka], přičemž na základě Smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky na tomto účtu do debetního (záporného) zůstatku až do částky (mínus) [částka]. Žalovaný nebyl oprávněn čerpat peněžní prostředky nad tento sjednaný limit, přičemž takovéto přečerpání představovalo porušení Smlouvy Žalovaný se dále zavázal splácet [peněžnímu ústavu] úvěr dle čl. 4 Smlouvy tak, že za období přechozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu č. [bankovní účet] kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu. Splátky měly být dle Smlouvy a čl. 3. Produktových podmínek pro kontokorenty hrazeny formou připsání jakékoliv příchozí (kreditní) transakce na běžném účtu klienta, č. [bankovní účet]. [příjmení] [příjmení] a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků (úvěru – debetního zůstatku kontokorentu), když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 16,90 % p.a.. Žalovaný se též zavázal hradit další případné platby (zejména poplatky) dle Smlouvy, resp. aktuálního Sazebníku poplatků. 5. Sdělením ze dne [datum] adresovaným žalovanému má soud za prokázáno, že [příjmení] žalovaného vyzvala k úhradě dlužného kontokorentu ve výši [částka] a informovala o převedení aktuálně čerpaného kontokorentu na samostatný technický účet [příjmení]. Dále upozornila, že využije oprávnění a bude účtovat smluvní pokutu 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. 6. Výpisy z běžného účtu žalovaného má soud za prokázáno, že je veden od [datum], vykázaný příjem (zřejmě od zaměstnavatele) se pohyboval od [částka] do [částka] měsíčně, od [číslo] byl účet žalovaného v minusu do výše kontokorentu až do [číslo], kdy vykázal kladný zůstatek díky příjmu [částka] od [právnická osoba] – úvěrové společnosti, od [číslo] byl opět v minusu od - [částka] – [částka], od [číslo] do [číslo] pobíral jen podporu od úřadu práce, v lednu 2019 se mu příjem zvýšil na [částka] a po celý rok 2019 zůstával účet žalovaného v mínusu 15 100 – [částka], od září 2019 do ledna 2020 opět pobíral podporu od úřadu práce, od února 2020 do června 2020 pak měl příjmy od [částka] do [částka] měsíčně, od 7/ 2020 neměl žádné příjmy a nabíhaly jen úroky a poplatky za kartu [částka] měsíčně. Dne [datum] byl účet žalovaného ve stavu minus [částka], na jeho účet přišla dne [datum] částka [částka], tím se účet dostal do stavu + [částka], poté od [datum] do [datum] čerpal platbami kartou a výběry v hotovosti z bankomatu celkem částku [částka]. Výsledkem je dluh - [částka]. Od [datum] nebyla na účet až do jeho uzavření připsána žádná platba. Dne [datum] je zaúčtována půjčka [částka] a běžný účet vyrovnán. 7. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný na své závazky z debetu na běžném účtu cokoli uhradil. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti. 8. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný, který měl u žalobkyně vedený běžný účet tento přečerpal v červnu 2020 výběry a platbami kartou o [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem odeslaným dne [datum] k úhradě dlužné částky. 9. Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, a pokud ano, tak zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tuto skutečnost ani neučinila předmětem žalobních tvrzení. 10. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta možnost čerpat peněžní prostředky na účtu do debetního zůstatku až do částky (mínus) [částka], což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ). 11. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 15. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuz