8 C 88/2021-45 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobce se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako pomocník v kuchyni, s místem výkonu práce v [obec] a výše mzdy byla sjednána Platovým výměrem v částce [částka] měsíčně. Fakticky pracoval jako rozvozce pizzy a hodinová sazba činila 75 Kč/hod. S vyplácením mzdy byly problémy neustále, za měsíc listopad 2017 odpracoval 224 hod, nevyplacená mzda činí [částka], za prosinec 2017 odpracoval 98 hod, nevyplacená mzda činí [částka]. Žalovanou vyzval okamžitým zrušením pracovního poměru pro nevyplacení mzdy z [datum] a dal podnět na inspektorát práce. Úřad práce provedl v pizzerii kontrolu a nabyl podezření, že podpisy na dokladech souvisejících s jeho mzdou neodpovídají těm, které figurují na jeho komunikaci s pracovním úřadem. Poté co, potvrdil jejich podezření, se obrátili na policii ČR. Žalobu ve věci podal již v lednu 2019, řízení bylo zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Důvodem nezaplacení poplatku byl fakt, že byl tehdy bez zaměstnání, bez příjmu a finančních prostředků. 2. Žalovaná v podaném vyjádření uvedla, že žalobce byl skutečně v předmětném období jejím zaměstnancem. Mzda za období listopad 2017 byla žalobci vyplacena v hotovosti dne [datum] ve výši [částka] na provozovně, což žalobce potvrdil podpisem Výplatnice mezd za měsíc listopad. Mzda za prosinec 2017 byla opět žalobci standardně vyplacena v hotovosti dne [datum] ve výši mzdy [částka]. K tvrzením žalobce o prověřování a kontrolách žalovaná uvedla, že v rámci všech těchto kontrol a prověřování nebylo zjištěno žádné pochybení ze strany žalované. Žalovaná z procesní opatrnosti vznesla námitku promlčení, když mzdy za oba měsíce, listopad 2017 a prosinec 2017 se staly splatnými dne [datum] a [datum], přičemž žalobní podání bylo podáno nejdříve dne [datum] a s ohledem na běh obecné promlčecí lhůty jsou oba tvrzené nároky tj. mzda za měsíc listopad 2017 a prosinec 2017 promlčeny. Při jednání zástupce žalované uvedl, že se nebránili okamžitému ukončení pracovního poměru, protože chtěli s žalobcem sami ukončit pracovní poměr a již nezkoumali důvody okamžitého ukončení pracovního poměru. 3. Žalobce při jednání trval na tom, že výplaty za listopad a prosinec 2017 nedostal a to ani za práci, kterou má uvedenou v pracovní smlouvě. K námitce promlčení uvedl, že žalobu podal již předtím, ale nezaplatil soudní poplatek, řízení bylo zastaveno. Žalobu podal proto, že se„ setkal s lidmi ze stejné pizzerie, kterým také nebyla vyplacena mzda, chtěl, aby zlo bylo potrestáno a potrestán viník.“ 4. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění: Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl u žalované zaměstnán od [datum] na dobu neurčitou jako pomocník v kuchyni s místem výkonu práce [ulice], [obec]. Mzda byla stanovena na základě platového výměru, který je nedílnou součástí pracovní smlouvy. Mzda je splatná po vykonání práce v následujícím měsíci po měsíci konání pracovního zařazení, a to ve výplatním dni zaměstnavatele, tj. k 15dni měsíce. Výplata mzdy bude provedena vždy v hotovosti k rukám zaměstnance. Podle platového výměru zaměstnance ze dne [datum] je pracovní zařazení žalobce uvedeno pomocník v kuchyni a odměna měsíční činí [částka], platnost od [datum]. 5. Z výplatního lístku za 11/ 2017 bylo zjištěno, že žalobce v měsíci listopad 2017 odpracoval celkem 176 hodin při 21 pracovních dnech a 1 den svátek. Žalobce nečerpal dovolenou ani jiné volno. Základní mzda žalobce činila [částka]. Žalovaná vypočetla hrubou mzdu v částce [částka], čistou mzdu v částce [částka]. Na výplatním lístku předloženém žalovanou je nečitelný podpis, o kterém žalobce popřel, že je jeho podpisem. 6. Z výplatního lístku za 12/ 2017 bylo zjištěno, že žalobce v měsíci prosinec 2017 odpracoval celkem 128 hodin při 19 pracovních dnech a 2 dny svátek. Žalobce čerpal 5 dnů dovolenou. Základní mzda žalobce činila [částka]. Žalovaná vypočetla hrubou mzdu v částce [částka], čistou mzdu v částce [částka]. Na výplatním lístku předloženém žalovanou je nečitelný podpis, o kterém žalobce popřel, že je jeho podpisem. 7. Podle žalovanou předložené výplatnice mezd měl žalobce dne [datum] od žalované převzít částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Pravost podpisů na těchto výplatnicích žalobce také popřel. 8. Z listiny ze dne [datum] nazvané„ okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy“, soud zjistil, že žalobce ji žalované doručil [datum], s tím, že mu nebyla vyplacena mzda za listopad a prosinec 2017, která byla splatná do 15 dne následujícího měsíce, proto podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zrušuje okamžitě pracovní poměr. 9. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy jako pomocník v kuchyni od [datum] do [datum], kdy byl pracovní poměr ukončen okamžitým zrušením ze strany žalobce. Základní mzda žalobce činila [částka]. Mzda za měsíc listopad 2017 byla podle pracovní smlouvy splatná [datum] a mzda za měsíc prosinec 2017 byla splatná [datum]. Skutečnost, že žalovaná žalobci mzdu za tyto měsíce předala v hotovosti, jak bylo v pracovní smlouvě dohodnuto nemá soud za prokázáno, když žalobce namítl pravost podpisů na výplatnicích předložených žalovanou. 10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Podle § 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění rozhodném (dále jen ZP), pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. 11. Podle § 38 odst. 1 písm. a) a b) ZP, je od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem, a zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. 12. Podle § 109 odst. 1 ZP za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. 13. Podle § 141 odst. 1 ZP mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Podle odst. 3 pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v odstavci 1. 14. Zaměstnavatel je tak povinen sjednat (v kolektivní nebo individuální smlouvě) nebo stanovit (vnitřním předpisem) nebo určit (mzdovým nebo platovým výměrem) pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu. 15. Podle § 142 odst. 3 ZP mzda nebo plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty nebo není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Podle § 142 odst. 5 ZP při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl. 16. Vzhledem k uplatnění námitky promlčení soud postupoval podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). 17. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 18. Podle § 610 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. 19. Podle § 648 o.z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce. 20. V řízení bylo nesporné, že žalobce byl v listopadu 2017 a prosinci 2017 zaměstnancem žalované a že v těchto měsících vykonal pro žalovanou práci, přičemž mzda za měsíc listopad 2017 byla podle pracovní smlouvy a platebního výměru splatná dne [datum] a mzda za měsíc prosinec 2017 dne [datum]. Žalovaná neprokázala, že mzdu za uvedené měsíce v hotovosti žalovanému vypla