9 C 4/2021-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) dvě smlouvy o půjčce, které doposud nesplatila. Právní předchůdkyně poskytla žalované na základě smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala zaplatit půjčku spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso ve výši [částka] v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť nesplácela půjčku podle dohodnutých podmínek, na tento nárok žalovaná uhradila částku [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Ke dni podání žaloby žalovaná neuhradila na žalobním nároku ničeho, ač byla předžalobní výzvou uvědoměna o dluhu. 2. [právnická osoba] (dále opět jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalované peněžní prostředky rovněž na základě smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum], a to ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala zaplatit tuto půjčku spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso ve výši [částka] v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť nesplácela půjčku podle dohodnutých podmínek, na tento nárok žalovaná uhradila částku [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Ke dni podání žaloby žalovaná neuhradila na žalobním nároku ničeho, ač byla předžalobní výzvou uvědoměna o dluhu. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy se seznamem pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek, že žalobkyně nabyla postoupením pohledávky za žalovanou ze shora uvedených smluv podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná jako zákazník uzavřela se společností [právnická osoba], jako úvěrujícím smlouvu, na jejímž základě jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázala se zaplatit celkem [částka] v 58 týdenních splátkách ve výši [částka], počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl sjednán mezi smluvními stranami úrok ve výši [částka] (ve výši 23,72 % ročně z jistiny zápůjčky), odměna za administrativní činnost ve výši [částka], poplatek za hotovostní režim splátek ve výši [částka]. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila k rukám věřitele částku [částka]. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky z této smlouvy ve lhůtě do [datum]. 6. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost na základě informací získaných od žalované, je-li to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny doklady uvedenými v kartě. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalované uvedené ve smlouvě, že poskytla pravdivé informace, je schopna celkovou dlužnou částku zaplatit a byly mu poskytnuty předsmluvní informace. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pracovala u zaměstnavatele [příjmení] [příjmení] jako barmanka, mzda žalované činila [částka], další příjmy [částka] měsíčně, ostatní příjmy [částka], tedy celkem příjmy [částka] měsíčně. Výdaje celkem činily [částka] měsíčně, z toho nájemné [částka] měsíčně, výdaje domácnosti [částka] a splátky [částka]. Použitelný příjem činil [částka]. Své příjmy a výdaje doložila pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní smlouvou. 7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná jako zákazník uzavřela se společností [právnická osoba], jako úvěrujícím smlouvu, na jejímž základě jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázala se zaplatit celkem [částka] v 58 týdenních splátkách ve výši [částka], počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl sjednán mezi smluvními stranami úrok ve výši [částka] (ve výši 23,72 % ročně z jistiny zápůjčky), odměna za administrativní činnost ve výši [částka], poplatek za hotovostní režim splátek ve výši [částka]. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila k rukám věřitele částku [částka]. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky z této smlouvy ve lhůtě do [datum]. 8. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost na základě informací získaných od žalované, je-li to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny doklady uvedenými v kartě. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalované uvedené ve smlouvě, že poskytla pravdivé informace, je schopna celkovou dlužnou částku zaplatit a byly mu poskytnuty předsmluvní informace. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pracovala u zaměstnavatele [příjmení] [příjmení] jako barmanka, mzda žalované činila [částka], další příjmy [částka] měsíčně, ostatní příjmy [částka], tedy celkem příjmy [částka] měsíčně. Výdaje celkem činily [částka] měsíčně, z toho nájemné [částka] měsíčně, výdaje domácnosti [částka] a splátky [částka]. Použitelný příjem činil [částka]. Své příjmy a výdaje doložila pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní smlouvou. 9. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že smlouvy o zápůjčce nebyly platně uzavřeny. Žalované jako spotřebiteli byly poskytnuty peněžní částka ve výši [částka] a [částka] ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ). 10. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § [číslo] odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotře