9 C 6/2021-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru se společností [právnická osoba] (dále též„ původní věřitel“), a to prostřednictvím internetového portálu provozovaného původní věřitelkou na [webová adresa]. Na této webové stránce se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů a telefonního čísla. Žalovaný požádal o konkrétní úvěr a po prověření jeho úvěruschopnosti mu byl zaslán návrh smlouvy, který akceptoval, a věřitel mu poskytl z tohoto titulu peněžní částku na bankovní účet ve výši [částka] se splatností [datum], který dosud nebyl uhrazen. Současně se domáhá zaplacení poplatku za sjednání prodloužení splatnosti ve vši [částka] a úroku z prodlení ve výši 8,50 % z dlužné částky za dobu od [datum] do zaplacení. Nárok byl následně původním věřitelem postoupen smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] na žalobkyni. O postoupení žalobkyně žalovaného vyrozuměla. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se nedostavil. Předvolání k jednání a žaloba mu byly doručeny řádně a včas. Žalobkyně svou nepřítomnost omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž je jako zapůjčitel uvedena společnost [právnická osoba], a žalovaný jako vydlužitel, která měla být uzavřena prostřednictvím internetového portálu provozovaného původní věřitelkou na [webová adresa] Smlouva neobsahuje podpis žalované, ani způsob, jak měla být žalovanou odsouhlasena. Tvrzení žalobkyně, že mělo dojít k registraci žalované na internetovém portálu provozovaného původní věřitelkou a ke zřízení uživatelského účtu žalovanou nebylo prokázáno, protože žalobkyně k těmto tvrzením důkazy neoznačila a nepředložila. To samé soud uzavírá ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 4. Ze sdělení [právnická osoba] a částečného výpisu z účtu soud zjistil, že účet, na který byla dne [datum] odeslaná částka [částka], je veden na jméno žalovaného jako majitele a jediného disponenta. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z přílohy smlouvy a z oznámení o postoupení pohledávky vyplývá vyrozumění o postoupení pohledávky adresované žalované. Žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby podle § 1879 a § 1880 o. z. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne [datum] uvědoměn o dluhu a vyzván k jeho zaplacení do tří dnů od odeslání výzvy. S ohledem na den odeslání splatnost této pohledávky nastala [datum] a žalovaný se dostal do prodlení dnem následujícím, tedy [datum]. Soud uzavírá, že předchůdce žalobkyně poskytl na účet žalovaného částku [částka], neprokázal však, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru či smlouvy o zápůjčce. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 561 odst. 1 o. z. a § 562 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Smlouva v elektronické podobě, není opatřena žádným podpisem žalované (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu), přičemž v průběhu řízení žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný jiný důkaz o právním jednání žalované, které by uzavření předmětné smlouvy předcházelo a to ani registraci žalované a zřízení uživatelského účtu. Pokud pak žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky došlo ke komunikaci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaná v rámci této projevila svoji vůli předmětnou smlouvu uzavřít, pak bylo na ní, aby takové jednání žalované také v řízení prokázala, a to např. právě doložením takové elektronické komunikace (např. datových zpráv), z kterých by jednoznačně vyplynula i identifikace osoby, která také takto jednala a obsah tohoto jednání. Takové důkazy však žalobkyně v průběhu řízení neoznačila a k žalobě také nepřipojila (a to ani ve vztahu k registraci žalované v systému původního věřitele). Z tvrzení žalobkyně není zřejmé jakým způsobem měl žalovaný odsouhlasit znění smlouvy, požádat o úvěr a jak byla ověřena totožnost osoby, která takové jednání učinila, tedy jakým způsobem původní věřitel identifikoval žalovaného při takovém jednání. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany předchůdce žalobkyně, nikoli ze strany žalované. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že žalovaný učinil jakýkoli jednání, kterým by projevil vůli požádat o úvěr, uzavřít smlouvu o úvěru a byla seznámena s obchodními podmínkami. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy. 11. Prokázáno tak bylo pouze to, že předchůdce žalobkyně na uvedený účet poukázal částku [částka], na kterou podle provedených důkazů nebylo ničeho uhrazeno. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku žalobkyně pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty 3 dnů uvedené ve výzvě k plnění ze dne [datum]. Ve zbytku příslušenství soud žalobu zamítl (výrok II.) 12. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl pouze co do částky [částka] a s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 10 000 [datum] do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná (neúspěch se týkal pouze příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobkyně uplatňuje i vůči dalším žalovaným postoupené nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Při určení odměny advokátovi soud proto postupoval podle § 14b odst. 1, když předmětem řízení je postoupené pohledávka a peněžité plnění nepřesahující [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů právního zastoupení. Odměna advokáta žalobkyně podle § 14b odst. 1 bodu 1, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí [částka] (3 x 200) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) podle ust. § 14b odst. 1 písm. a) citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce [částka] za tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., zvýšené o 21 % DPH ve výši [částka]. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí [částka]. Poněvadž žalobkyně byla zčásti neúspěšná (co do 23 % z celku), přináleží jí náhrada nákladů řízení pouze ve výši 54 % z této částky, tj. ve výši [částka].