11 C 147/2022-20 — Okresní soud v Přerově

1. [právnická osoba] se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala, aby byl žalovaný [celé jméno žalovaného] zavázán k zaplacení částky 15 942,21 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem do [datum] v částce 2 843,21 Kč a úrokem 8,5 % ročně z částky 14 696,21 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení do [datum] v částce 395,16 Kč a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 942,21 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj nárok vůči žalovanému odůvodnila tím, že s ním uzavřela dne [datum] po předchozím řádném posouzení řádné úvěruschopnosti žalovaného smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky, na základě které poskytla žalobkyně úvěr v částce 15 000 Kč úvěrového rámce pro žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách v rozsahu 2,97 % aktuální dlužné částky splatných vždy k 20. dni v kalendářním měsíci spolu se sjednaným úrokem. Žalovanému byla v souladu s ujednáním 7.1 úvěrových podmínek účtována smluvní pokuta v částce celkem 946 Kč, neboť se ocitl v prodlení s úhradou splátek. Žalovaný čerpal z úvěru částku celkem 28 22 Kč a na úhradu úvěru zaplatil částku 17 000 Kč, jež byla započtena na úrok, poplatky a jistinu. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit řádně a včas poskytnutý úvěr, žalobkyně podle ujednání 6.1 úvěrových podmínek pro prodlení žalovaného jeho úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného písemně k úhradě celého úvěru s příslušenstvím. Ke dni [datum] zahrnoval celkový dluh žalovaného 15 942,21 Kč na základě smlouvy částku 14 696,21 Kč na dlužné jistině úvěru, částku nákladů na vymáhání 300 Kč a částku smluvní pokuty 946 Kč. Žalovaný tento dluh neuhradil ani po předžalobní výzvě žalobkyně učiněné prostřednictvím právního zástupce. Dále žalobkyně uplatnila nárok na úrok z úvěru, který za dobu do [datum] kapitalizovala na částku 2 843,31 Kč a dále požadovala ve výši 8,5 % ročně z částky 14 696,21 Kč od [datum], a na zákonný úrok z prodlení, který za dobu do [datum] kapitalizovala na částku 395,16 Kč a dále požadovala ve výši 11,75 % ročně z částky 15 942,21 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný [celé jméno žalovaného] se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil. 3. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] výpisu z obchodního rejstříku, předpisu splátek a úvěrových podmínek žalobkyně (dále též jen„ úvěrové podmínky“), že žalovaný uzavřel s žalobkyní (prostřednictvím jejího oprávněného zástupce) smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému žalobkyní poskytnut revolvingový úvěr v částce 15 000 Kč. Žalovaný se jako dlužník zavázal ke splácení poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách v rozsahu 2,97 % aktuální dlužné částky splatných vždy k 20. dni v kalendářním měsíci spolu se sjednaným úrokem a náklady za vymáhání. Podle ujednání v bodě 7.1 úvěrových podmínek byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému smluvní pokutu až 500 Kč ze splátky, u jejíhož splacení se žalovaný dostal do prodlení. Podle ujednání v bodě 6.1 úvěrových podmínek byla žalobkyně oprávněna odstoupit od úvěrové smlouvy a požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství ke dni účinnosti odstoupení v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením alespoň dvou splátek nebo se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. Veškeré závazky ze smlouvy se staly splatnými dnem, kdy jej o to žalobkyně požádala. Přehledem plateb k úvěru žalovaného bylo prokázáno, že žalobkyně mu poskytla úvěr a žalovaný splácel úvěr do [datum], přičemž mu byla účtována smluvní pokuta za vzniklé prodlení a sjednané poplatky, kdy ke dni [datum] činil dluh na jistině úvěru 14 696,21 Kč, na poplatcích 300 Kč a na smluvní pokutě 946 Kč. Výzvou ke splacení celého úvěru dle smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že v důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě závazku, který činil 17 880,42 Kč a skládal se z dlužné jistiny a souvisejících plateb smluvních pokut, poplatků a úroku. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum], včetně poštovního podacího archu, bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu 18 081,27 Kč s příslušenstvím, který zahrnoval dlužnou jistinu a souvisejících platby smluvních pokut, poplatků a úroku. 4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. i úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (společnost coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle ust. § 2390 o. z. 9. Podle ust. § 86 odst. 1, odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouze