14 C 108/2022-58 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě níž byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši [částka] bankovním převodem na účet č. [bankovní účet] uvedeném ve smlouvě. Úvěr se žalovaný zavázal splatit formou splátek ve výši 1/5 dlužné částky nejméně však [částka], dále se zavázal uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru ve výši [částka], úrok ve výši 20 % měsíčně, v případě splatnosti celého úvěru úrok ve výši 8 % ročně. Dle bodu 6.6 byl povinen v případě prodlení hradit účelně vynaložené náklady ve výši [částka] za každý započatý měsíc prodlení, žalobkyně požaduje [částka] měsíčně, celkem [částka]. Celková dlužná částka činí [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z předložených ústřižků soud zjistil, že žalovaný pobíral starobní důchod ve výši [částka] měsíčně. 4. Z výpisů k revolvingovému úvěru soud zjistil, že žalovaný čerpal částku [částka] v červnu [rok], celková dlužná částka činí [částka]. 5. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] ve lhůtě do [datum]. Výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 6. Z mandátní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] jako mandantem a [právnická osoba] jako mandatářem soud zjistil, že předmětem smlouvy je úplatné vymáhání pohledávek mandanta mandatářem za třetí stranou a vedení pohledávkové agendy. 7. Z výpisu z účtu [číslo] z června [rok] soud zjistil, že dne [datum] byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] zaslána částka [částka]. 8. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se má jednat o smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako klientem, jejímž předmětem měl být úvěr až do výše limitu [částka] Smlouva měla být žalovaným podepsána elektronicky dne [datum] ve 13: 13:23 hodin. 9. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně k důkazu předložila revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], která není opatřena podpisem žalovaného. Z výpisu účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne [datum] byla odeslána z účtu žalobkyně na účet žalovaného číslo [bankovní účet] zaslána částka [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum] ve lhůtě do [datum]. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně poskytla na účet žalovaného dne [datum] částku ve výši [částka], neprokázala však, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. 10. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 11. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. 13. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 15. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ze které žalobkyně uplatněný nárok dovozovala. Předložená smlouva není opatřena žádným podpisem žalovaného (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu žalovaného). Pokud pak žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky došlo ke komunikaci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný v rámci této projevil svoji vůli předmětnou smlouvu uzavřít, pak bylo na ní, aby takové jednání žalovaného také v řízení prokázala, a to např. právě doložením takové elektronické komunikace (např. datových zpráv), z kterých by jednoznačně vyplynula i identifikace osoby, která také takto jednala a obsah tohoto jednání. Takové důkazy však žalobkyně v průběhu řízení neoznačila a k žalobě také nepřipojila (a to ani ve vztahu k registraci žalovaného v systému žalobkyně apod.). Takovou komunikaci, resp. takové právní jednání žalovaného (a ani jeho obsah) pak není dle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalovaného žalobkyní bez dalšího. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by projevil vůli uzavřít předmětnou smlouvu o zápůjčce a byl seznámen se všemi podmínkami smlouvy. 17. Prokázáno tak bylo pouze to, že předchůdce žalobkyně žalovanému dne [datum] na jeho účet zaslala částku [částka]. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku žalobkyně pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě ze dne [datum]. Prodlení žalovaného tak nastalo až dnem [datum]. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení od [datum] (výrok I.) a žalobu ve zbývající části jako nedůvodnou ohledně veškerých zbývajících nároků zamítl (výrok II.). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. 18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když v řízen zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se domáhala zaplacení částky [částka], úspěšná byla co do zaplacení [částka] (54,5 %) a neúspěšná co do zaplacení [částka] (45,5 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobkyně ve výši 9 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě [částka], když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. odměna ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši [částka]. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí [částka].