14 C 90/2022-26 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 072 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o úvěru pomocí prostředků komunikace na dálku vyplněním žádosti o poskytnutí zápůjčky, kdy po prověření jeho úvěruschopnosti byla smlouva schválena formou elektronické zprávy, jejíž součástí byl unikátní číselný kód, po jehož zadání do systému žalobce byly žalovanému převedeny finanční prostředky 12 000 Kč na jeho účet. Žalovaný úvěr nehradil, proto byl zesplatněn [datum]. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení částky 3 072 Kč jako smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 8,25 % z dlužné částky za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se nedostavil. Předvolání k jednání a žaloba mu byly doručeny řádně a včas. Zástupce žalobkyně se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž je jako věřitel uvedena společnost [právnická osoba] a žalovaný jako klient, podle které měly být žalovanému na jeho žádost poskytnuty peněžní prostředky do výše limitu 12 000 Kč s možností opakovaného čerpání. Ze smlouvy není zřejmé, že měla být uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku. Smlouva neobsahuje datum uzavření smlouvy, ani účet žalovaného, jako datum čerpání úvěru uvedeno [datum] Smlouva neobsahuje žádný ani elektronický podpis žalovaného jako klienta, ani způsob, jak měla být žalovaným odsouhlasena. Na místě podpisu věřitele je uveden nečitelný podpis. Žalobkyně neprokázala proces uzavření smlouvy pomocí prostředků komunikace na dálku, netvrdila, jakým způsobem a do jakého systému měl být zadán číselný kód, ani neprokázala, zda byl zadán a kdo tento kód zadal. 4. Ze sdělení [právnická osoba] a částečného výpisu z účtu soud zjistil, že účet [bankovní účet], na který byla dne [datum] odeslaná částka 12 000 Kč od [právnická osoba] je veden na jméno žalovaného jako na majitele a jediného disponenta. Podle potvrzení o provedené platbě od [název] z účtu společnosti [právnická osoba] vedeného u platební brány [název] odeslali platbu na účet žalovaného [bankovní účet]. 5. Soud uzavírá, že žalobkyně zaslala dne [datum] prostřednictvím platební brány [název] na účet žalovaného částku 12 000 Kč, neprokázala však, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. 8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Smlouva o úvěru není opatřena žádným podpisem (ani elektronickým) žalovaného, přičemž v průběhu řízení žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný důkaz o právním jednání žalovaného, kterým žalovaný požádal o úvěr, projevil svoji vůli předmětnou smlouvu s uvedeným obsahem uzavřít. Žalobkyně neprokázala proces uzavření smlouvy formou elektronické zprávy, jejíž součástí byl unikátní číselný kód, neprokázala, že žalovanému byl takový kód odeslán, ani že tento kód žalovaný zadal do systému žalobkyně. Z tvrzení žalobkyně není zřejmé, jakým způsobem měl žalovaný odsouhlasit znění smlouvy, požádat o úvěr a jak byla ověřena totožnost osoby, která takové jednání učinila, tedy jakým způsobem původní věřitel identifikoval žalovaného při takovém jednání. Smlouva o úvěru není opatřena žádným ani elektronickým podpisem žalovaného, který by byl připojen k datové zprávě nebo s ní byl logicky spojen, umožnil by ověření totožnosti podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany předchůdce žalobkyně, nikoli ze strany žalovaného. Právní jednání žalovaného (a ani jeho obsah) pak není podle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalovaného, držení kopie jeho občanského průkazu žalovaného ani výpis z jeho účtu. Vzhledem k současné situaci v oblasti informačních technologií, rozsáhlou gramotnost v tomto směru, jakož i určitou dostupnost osobních údajů, předložené doklady ani neprokazují, že to byl právě a jedině žalovaný, kdo v eventuálním úmyslu požádat o úvěr příslušné údaje a doklady žalobkyni poskytl. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by projevil vůli požádat o úvěr a uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy. 11. Prokázáno tak bylo pouze to, že žalobkyně žalovanému dne [datum] na jeho účet zaslala částku 12 000 Kč, na kterou podle provedených důkazů nebylo ničeho uhrazeno. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku žalobkyně pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty 7 dnů uvedené v předžalobní upomínce ze dne [datum] odeslané žalovanému dne [datum] a doručené podle § 573 o.s.t třetí pracovní den, tedy [datum], kdy splatnost nastala [datum]. Doručení ani odeslání výzvy k zesplatnění ani jiné upomínky žalovanému žalobkyně po poučení soudem neprokázala, když doklad o odeslání výzvy na adresu žalovaného potvrzeného poštou soudu nepředložila. Ve zbytku příslušenství soud žalobu zamítl (výrok II.) 12. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl pokud jde částku 12 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z dlužné částky, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud podle § 1970 o. z., přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 79,60 % neúspěšná v rozsahu 20,40 %, náleží jí náklady řízení v rozsahu 59,20 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů právního zastoupení za každý ze dvou úkonů ve výši 1 740 Kč podle § 7 bod 5 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále „a.t.“) a to za převzetí věci a podání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a),d) a.t.) a jeden poloviční úkon podle § 11 odst. 2 písm. h) za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 870 Kč. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1,4 a.t. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí 6 050 Kč z toho 59,20 % činí 3 582 Kč (výrok III.). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř..