8 C 140/2022-41 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, který vznikl ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřel předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] s žalovanou, a na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 7 500 Kč na bankovní účet žalované. Smlouva byla podle žaloby uzavřena formou komunikace na dálku, prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, uvedla heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Žalovaná dokončila registraci zadání bezpečnostní SMS, která spolu s dokončením registrace v uživatelském profilu považovala za jednoznačně spojenou s podepisujícím, tedy žalovaným. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet byla schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru a odsouhlasena smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy byla žalované poskytnuta částka 7 500 Kč, kdy se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 2 100 Kč se splatností dne [datum], na kterou nic neuhradila. Upomínka byla odeslána dne [datum]. Pohledávka byla postoupena smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni. 2. Žalovaná se k jednání soudu se nedostavila, předvolání k jednání jí bylo doručeno na adresu trvalého pobytu řádně a včas. V podání, které nebylo žalovanou podepsáno, a které bylo zasláno soudu elektronicky, bylo uvedeno, že žalovaná„ dluh neuznává“. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast zástupce omluvil. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, které nejsou opatřeny podpisem žalované, je zde uvedeno datum [datum] a čas 10:59:52 hod a vytištěné jméno žalované, datum narození, klientské [číslo] s poznámkou, že klient tuto smlouvu podepsal elektronicky v systému společnosti [právnická osoba] na stránkách [webová adresa]. Potvrzením o odeslání finančních prostředků a zprávou [právnická osoba] má soud za prokázáno, že dne [datum] byla na účet žalované u této banky připsána částka 7 500 Kč od [ název věřitele] [název], dispoziční právo měla mimo majitele další osoba. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a z přílohy postupní smlouvy se seznamem pohledávek vyplývá že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena a podle oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla žalovaná vyrozuměna o postoupení pohledávky. Žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby podle § 1879 a § 1880 o. z. 4. Soud uzavírá, že předchůdce žalobkyně poskytl dne [datum] na účet žalované částku 7 500 Kč, žalobkyně však neprokázala, že mezi [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Z provedených důkazů nevyšlo najevo a žalovaná nenamítla, že by na dlužnou částku cokoli uhradila. 5. Soud po právní stránce posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. 7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Smlouva o úvěru v elektronické podobě, není opatřena žádným podpisem žalované, ani elektronickým podpisem, který by byl připojen k datové zprávě nebo s ní byl logicky spojen, umožnil by ověření totožnosti podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. V průběhu řízení žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný jiný důkaz o právním jednání žalované, které by uzavření předmětné smlouvy předcházelo. Neprokázala, že by si žalovaná zřídila uživatelský účet, osobně o úvěr požádala, odsouhlasila podmínky smlouvy, či provedla registraci na webových stránkách úvěrujícího. Žalobkyně v průběhu řízení neoznačila a k žalobě také nepřipojila žádnou elektronickou komunikaci, z níž by jednoznačně vyplynula identifikace osoby, která takto jednala. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany předchůdce žalobkyně, nikoli ze strany žalovaného. Z žádných k důkazu provedených listin ani z kopie občanského průkazu žalované nevyplývá, že žalovaná učinila jakýkoli úkon, kterým by požádala o úvěr, projevila vůli uzavřít smlouvu o úvěru, byla seznámena s informacemi o spotřebitelském úvěru, udělila souhlas se zněním smlouvy apod. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy. 9. Prokázáno tak bylo pouze to, že předchůdce žalobkyně žalované dne [datum] na její účet zaslal částku 7 500 Kč, na kterou podle provedených důkazů nebylo ničeho uhrazeno, přičemž plnila-li žalovaná pak bylo na ní, aby své právo uplatnila, případně vznesla námitku protiplnění. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaná povinna žalobkyni vydat. Doba plnění je vázána na výzvu věřitele (§ 1958 o.z.), přičemž žalovaná byla vyzvána k plnění v předžalobní upomínce odeslané na adresu žalované dne [datum] a doručené podle § 573 o.z. třetí pracovní den po odeslání, tedy [datum]. Žalovaná měla plnit bez zbytečného odkladu do tří dnů, od [datum] je v prodlení. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 o.z. a přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, jehož výše je v souladu s vládním nařízením [číslo] Sb. Pokud žalobkyně požadovala poplatek ve výši 2 100 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % již od [datum] byla žaloba ve zbývající části zamítnuta. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 78%, neúspěšná v rozsahu 22 %, náleží ji náhrada v rozsahu 56 % Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a náklady právního zastoupení. Odměna advokáta žalobkyně podle § 14b odst. 1 bodu 1, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí 600 Kč (3 x 200) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) podle ust. § 14b odst. 1 písm. a) citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., zvýšené o 21 % DPH ve výši 189 Kč, celkem 1 489 Kč, z toho 56 % činí 834 Kč (výrok III.). Použití zvláštního ustanovení § 14b advokátního tarifu je odůvodněno tím, že návrh na zahájení řízení má charakter ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (přes 260 zahájených civilních řízení u zdejšího soudu) a předmětem řízení je postoupená pohledávka s peněžitým plněním nepřesahujícím částku 50 000 Kč.