8 C 158/2022-34 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil výše uvedenou částku s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce (dále jen " Smlouva), na jejím základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli s poplatkem ve výši 3 984 Kč, celkem částku 9 984 Kč formou 52 týdenních splátek po 384 Kč. Žalovaný uhradil 1 400 Kč, v souladu s čl. 5 smlouvy bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství dluhu (souhrnný poplatek). Jistina proto činí 5 158,65 Kč a souhrnný dlužný poplatek 3 425,35 Kč. Žalovaný uhradil celkem 1 400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). 3. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností [právnická osoba], jejím přípisem ze dne [datum], odeslaným poštou dne [datum]. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] na jejím základě si půjčil částku 6 000 Kč, peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti a zavázal se zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem 9 984 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 192 Kč, splatnost poslední splátky nastala [datum] RPSN byla stanovena ve výši 199,4 %. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě celkem 1 400 Kč. Podle statistiky ČNB [webová adresa] činila v [číslo] průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu se splatností do 1 roku (UK3) 11,43 %, úroková sazba kontokorenty 13,80 % a úroková sazba kreditní karty 19,27 %. 5. Soud vzhledem k datu uzavření smlouvy posoudil věc v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., podle dosavadních předpisů. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 6. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 7. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 8. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle § 458 musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. 9. Na posuzovanou smlouvu o půjčce se aplikuje právní úprava obsažená v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 321/2001 Sb.“), který ještě výslovně nestanovil povinnost poskytovatelů úvěrů či půjček posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr. 10. Půjčka byla žalovanému poskytnuta kapitálovou obchodní společností, podnikající ve finančnictví (v jeho nebankovní části) kdy jejím smyslem a účelem je podnikatelskou činností vyvářet zisk. Vzhledem k tomu, že sjednaný souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč není dále strukturován, soud považoval takovou úplatu za půjčení peněz za sjednaný úrok. Sjednaná úroková sazba tak činí 66,40 % ročně, RPSN činí 199,4 %. Takto sjednanou úrokovou sazbu je možno podrobit přezkumu přiměřenosti z hlediska rozporu s dobrými mravy, neboť značná nepřiměřenost výše smluvního úroku je způsobilá porušit souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad. Vzhledem k ujednání o výši souhrnného poplatku, který představuje úrok ve výši 66,40 % p.a pak soud uzavřel, že smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena, a je podle ustanovení § 39 obč. zák. Ujednaná výše úroku se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]). Pokud ve smlouvě o půjčce sjednaný souhrnný poplatek, představuje úrokovou sazbu ve výši 66,40 % a jde téměř šestinásobek průměrné výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů podle statistiky ČNB, je sjednaná výše úroku v rozporu s dobrými mravy. 11. Podle ust. § 41 obč. zák. soud dospěl k závěru, při respektování vůle subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala nelze ujednání o úroku od ostatního obsahu smlouvy oddělit. Bez sjednání tohoto poplatku (úroku) by původní věřitelka takový právní úkon neučinila, protože smyslem její existence je generování zisku. Soud proto uzavírá, že pokud je neplatným ujednání o souhrnném poplatku ve výši 3 984 Kč, je pro jeho neoddělitelnost neplatný celý právní úkon, tedy smlouva o půjčce. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona. 12. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat podle § 457 obč. zák. 13. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce částku celkem 6 000 Kč, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný již uhradil částku 1 400 Kč, je proto povinen vrátit 4 600 Kč. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v této části vyhověl včetně požadovaných úroků z prodlení ve výši 7,25 % od [datum] tj. ode dne následujícího po uplynutí 10 denní lhůty uvedené v oznámení o postoupení pohledávky odeslané [datum] a doručené podle § 573 o. z. třetím pracovním dnem po odeslání [datum]. Pokud žalobkyně požadovala úrok z prodlení od dřívějšího data, splatnost nároku neprokázala. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., neboť k prodlení došlo za účinnosti tohoto zákona. Výše úroku z prodlení je v souladu s vládním nařízením [číslo] Sb. Ve zbytku příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.