10 C 137/2023-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na základě, níž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit do [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde vyplnil registrační údaje, provedl tzv. verifikační platbu odeslanou ze svého osobního účtu vedeného na své jméno, poté obdržel předsmluvní informace o půjčce, byla prověřena úvěruschopnost žalovaného a žádost o půjčku byla schválena a žalovanému byla poskytnuta částka [částka] na účet, z něhož poslal verifikační platbu. Žalovaný půjčku nevrátil řádně a včas, věřiteli vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení dle 4. odstavce smlouvy, nárok na paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno písemně. Nárok sestává z nezaplacené jistiny [částka], nesplacené smluvní pokuty [částka], paušální náhrady výdajů za upomínání [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že věřitelka vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky [částka]. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] na žalobkyni. 5. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako klientem. Předmětem smlouvy byl spotřebitelský, neúčelový úvěr ve výši [částka] splatný jednorázově do [datum]. Pro případ porušení povinnosti s úhradou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaný uhradil ze svého běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] na účet [číslo] dne [datum] částku ve výši [částka]. Z výpisu z účtu [číslo] soud zjistil, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka] a dne [datum] částka ve výši [částka]. 7. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] ve lhůtě do [datum]. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako klientem uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejímž předmětem smlouvy byl spotřebitelský, neúčelový úvěr ve výši [částka] splatný jednorázově do [datum]. Pro případ porušení povinnosti s úhradou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Žalovaný uhradil ze svého běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] na účet [číslo] částku ve výši [částka]. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 11. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. V projednávaném případě soud dospěl k závěru, že byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru na základě, níž byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši [částka] splatný jednorázově ve sjednané lhůtě. Žalovaný povinnost splatit úvěr porušil. 19. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné so