10 C 73/2023-30 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdce [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce nebo žalobce) uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této půjčky poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku [částka], kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy a zavázal se ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], formou 21 týdenních splátek po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť nesplácel splátky řádně a včas, na půjčku uhradil částku [částka]. Žalovaný tak dluží dosud na jistině této půjčky částku [částka] a na dlužném poplatku částku [částka], celkem částku [částka] s příslušenstvím. Na základě smlouvy uzavřené dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena z právního předchůdce na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta půjčka v hotovosti v den podpisu smlouvy ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], tj. [částka] ve 31 týdenních splátkách po [částka] (t.j. ve výši [částka] měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná 7. den od data uzavření smlouvy. V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku. 4. V řízení nebylo ničím prokázáno, že by předchůdce žalobce před uzavřením každé jednotlivé smlouvy ověřoval schopnost žalovaného poskytnutou půjčku věřiteli vrátit. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z právního předchůdce na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. 6. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky nejpozději do [datum]. Podle podacího listu byla výzva podána k poštovní přepravě dne [datum]. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům. 8. Předně soud konstatuje, že ke dni [datum] vstoupil v účinnost občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) na základě, jehož ustanovení § 3080 bod 1 byl zrušen zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Na základě § [číslo] odst. 3 a § 3030 o.z. soud se při posuzování právních poměrů vzniklých mezi účastníky řídil dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. a zákonem č. 321/2001 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce, přitom vzniklá práva i povinnosti mezi účastníky posuzoval prizmatem ustanovení části první hlavy I. o.z. 9. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 10. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. 11. Podle § 451 obč. zák. 40/1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2). 12. Podle § 457 obč. zák. 40/1964 Sb. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. 13. Podle § 657 obč. zák. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 14. Podle § 6 zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období [název instituce] [název instituce] [název instituce]; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele. 15. Podle § 6 odst. 1 o.z. č. 89/2012 Sb. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. 16. Podle § 6 odst. 2 o.z. č. 89/2012 Sb. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 17. Soud konstatuje, že smlouva o půjčce je smlouvou reálnou (musí dojít k předání dohodnutých peněz dlužníku), má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a požívá ochrany podle § 52 až § 57 obč. zák. a podle zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru. 18. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí půjčky ve výši [částka] za souhrnný poplatek ve výši [částka], t.j. celkem částky [částka], kterou se žalovaný zavázal splácet v 31 týdenních splátkách po [částka], což činí měsíčně [částka]. Žalobkyně v řízení ničím neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením předmětné smlouvy zjišťoval a posuzoval, zda žalovaný bude vůbec schopen poskytnutou půjčku věřiteli dohodnutým způsobem řádně splácet. Přitom mezi základní povinnosti poskytovatelů půjček a úvěrů patří povinnost zabývat se reálnou návratností poskytovaných peněz a za tím účelem si zjistit všechny potřebné informace. Takto běžně postupuje řádný hospodář a tato péče a starost je podstatou poskytování půjček a úvěrů, je samotnou podstatou smluvního vztahu a je také smyslem právní úpravy o půjčkách a úvěrech. 19. Je rovněž obecnou skutečností, že existuje řada poskytovatelů finančních prostředků, jejichž skutečným úmyslem je poskytování peněz těm spotřebitelům, o nichž sami poskytovatelé předpokládají, že pro jejich nemajetné poměry nebudou moci dohodnuté splátky dlouhodobě hradit, a že stěžejním příjmem poskytovatelů nebude splácená jistina půjčky či úvěru a obecně přiměřené úroky, nýbrž že jejich stěžejní příjem bude z nepřiměřeně sjednaných zajišťovacích institutů, to je ze sjednaných nepřiměřeně vysokých sazeb úroků, nepřiměřené vysokých a nadbytečných poplatků a nepřiměřeně vysokých a nadbytečných smluvních pokut. Takové jednání je ale v rozporu se samotnou podstatou smlouvy o půjčce či úvěru, je v rozporu s dobrými mravy, nemůže požívat právní ochrany a takto uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné od samého počátku. 20. Soud projednávanou věc uzavírá s tím, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by se její právní předchůdce při poskytování obou sporných půjček snažil s běžnou péčí řádného hospodáře zjistit a posoudit reálnou návratnost poskytovaných peněžních prostředků od žalovaného. Z dohodnutého souhrnného poplatku v celkové výši [částka] za poskytnutí půjčky ve výši [částka] je zřejmé, že poplatek představují 55 % z jistiny půjčky, obdobně jako v jiných půjčkách poskytovaných jiným spotřebitelům. Nelze z něho ani reálně zjistit, co vlastně představuje a z jakých nákladových položek sestává. Poplatek je sám o sobě ve vztahu k jistině půjčky nepřiměřeně vysoký. Z uvedeného je zřejmé, že se v projednávané věci jedná právě o případ, kdy předchůdce žalobkyně jako věřitel poskytl půjčku osobě, u níž mohl předpokládat, že je nebude řádně splácet a že jako věřitel bude mít příjem především ze sjednaného nepřiměřeného zajištění v podobě tzv. souhrnného poplatku. Smlouva o půjčce obchází ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. o odměně za půjčení peněz ve formě smluvených úroků a současně je v rozporu s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku a § 6 odst. 1 a 2 o.z. Smlouva je tedy podle § 39 obč. zák. č. 40/1964 Sb. a také podle § 1 odst. 2 a § 6 a § 8 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (za použití ustanovení § [číslo]) absolutně neplatné s účinky ex tunc a nemůže požívat právní ochrany. 21. Právní zástupce žalobkyně se k nařízenému jednání soudu nedostavil a tím se zbavil příležitosti být soudem poučen podle § 118a o.s.ř. o možnosti doplnit chybějící skutková tvrzení ve vztahu ke zjišťování a ověřování úvěruschopnosti žalovaného a v tomto směru předložit nebo označit další důkazy k dalšímu dokazování. 22. Soud uzavřel, že na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce nelze žalobkyni požadované nároky přiznat. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění z neplatné smlouvy, které si musí smluvní strany podle § 457 obč. zák. vzájemně vrátit. 23. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce částku [částk