16 C 168/2023-33 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky 39.884 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy ze dne [datum], [číslo] poskytl žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobci vrátit ve výši 154.800 Kč spolu se zápůjční úrokovou sazbou 76,75 % p.a. při RPSN 76,75 % v dohodnutých 60 splátkách. Žalovaný ale sjednané splátky řádně a včas nehradil a žalobci vrátil celkem částku 69.932,25 Kč. Pro prodlení žalovaného s úhradou splátky [číslo] došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalobce se nyní po žalovaném domáhá přiznání dalšího nedoplatku tzv. nové jistiny úvěru ve výši 16.880 Kč s příslušenstvím včetně smluvní pokuty ve výši 23.004 Kč a dalšího příslušenství, celkem částky 39.884 Kč s příslušenstvím. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaný zbývající dlužnou částku dosud žalobci nezaplatil. V podání ze dne [datum] žalobce popsal, jak s odbornou péčí zkušeného profesionála v oboru úvěrování pečlivě zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů 3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. 4. Pokud jde o závazkový vztah mezi účastníky, z obsahu listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění Oznámení žalobce o schválení úvěru ze dne [datum] ve znění splátkového kalendáře považuje soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] požádal žalobce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 50.000 Kč. Podle žalobcem vyplněného formuláře návrhu/smlouvy v případě poskytnutí úvěru 50.000 Kč se žalovaný zavázal vrátit žalobci celkem částku 154.800 Kč v 60 měsíčních splátkách po 2.580 Kč, splatných vždy k 17. dni každého měsíce v době od [datum] do [datum], přičemž zápůjční úroková sazba měla činit 76,75 % ročně a RPSN 76,75 % ročně. V bodě 6. Návrhu/smlouv jsou upraveny důsledky vyplývající z prodlení klientů s úhradou splátek, a to povinnost uhradit konkrétně popsané smluvní pokuty. Podle bodu 6.9. uvedené listiny nesmí souhrn všech smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše sjednaného úvěru, maximálně však 200.000 Kč. V bodě 6.3. návrhu - smlouvy bylo mezi účastníky mimo jiné dohodnuto, že v případě prodlení klienta s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází automaticky k zesplatnění celého úvěru, tj. nesplacené úvěrové jistiny, sjednaných úroků, smluvní pokuty a nákladů a že poskytovatel je povinen klienta vyzvat k úhradě úvěrového dluhu. Žalovaný návrh podepsal dne [datum], žalobce návrh akceptoval dne [datum] a v Oznámení ze dne [datum] žalobce žalovanému sdělil, že akceptoval návrh smlouvy o úvěru s tím, že doručením tohoto Oznámení žalovanému dojde k uzavření smlouvy. Soud považuje za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy výše uvedeného obsahu dne [datum]. Totožnost žalovaného byla ověřena kopií občanského průkazu a Předsmluvní formulář obsahující parametry úvěru shodné se smlouvou podepsal žalovaný dne [datum]. 5. Pokud jde o vzájemné plnění, tak z nedatované listiny označené jako Doklad o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobce vyplatil dne [datum] na účet žalovaného částku 50.000 Kč. Totéž vyplývá i z listiny označené jako Karta klienta [celé jméno žalovaného]. Z obsahu žaloby i z karty klienta je rovněž prokázáno, že žalovaný zaplatil žalobci v období od [datum] do zesplatnění pohledávky [datum] částku 28.380 Kč a po zesplatnění pohledávky za dobu od [datum] do [datum] další částku 41.552,25 Kč. Žalovaný zaplatil žalobci celkem částku 69.932,25 Kč. 6. Pokud jde o provádění úvěruschopnosti žalovaného žalobcem, žalovaný podepsal dne [datum] formulář žalobce„ Prohlášení klienta“, podle něhož žalovaný nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě a státu, není v úpadku a je schopen úvěr splácet. Podle Výpisu záznamů z registru [příjmení] ze dne [datum] měl žalovaný evidovanou dlužnou částku po splatnosti týkající se telekomunikačních poplatků, kdy datum příznaku vzniklo dne [datum] a datum zaplacení bylo [datum]. Z neoznačené listiny score card ze dne [datum] obsahující hodnocení schopnosti splácet (vyhodnocení žalovaného z nebankovního registru Klientských informací NRKI) soud zjistil, že u žalovaného je uvedeno skóre 308, což podle připojené legendy znamená, že jde o nejhorší I. kategorii, u níž je vyšší riziko splácení, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacení částky popřípadě zamítán. Podle formuláře žalobce [příjmení] klienta ze dne [datum] žalovaný měl mít ze zaměstnání pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 23.000 Kč, jeho výdaje činily životní minimum ve výši 3.410 Kč, na další splátky předchozího dluhu vůči [právnická osoba] žalovaný splácel 1.093 Kč měsíčně (žalobce číslo smlouvy neuvedl), na bydlení i inkaso u rodičů (ve svých 34 letech) vynakládal dohromady částku 1.000 Kč a na dopravu, kurzy a záliby nevynakládal ničeho. Žalovaný byl svobodný a podle pracovní smlouvy ze dne [datum] byl zaměstnán u firmy [právnická osoba] s místem práce na stavbách společnosti. Podle potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] měl žalovaný za poslední 3 měsíce od [datum] do [datum] průměrný měsíční příjem 27.932 Kč. Podle preen screen obrazovky počítače žalovanému došly platby od [právnická osoba] [obec] dne [datum] ve výši 25.638 Kč a dne [datum] ve výši 27.612 Kč, přesto následující den [datum] měl žalovaný záporný zůstatek na účtu ve výši - 12.321,49 Kč. Podle selektivního výpisu z účtu byl žalovaný ke dni [datum] v minusu - 33,93 Kč a ke dni [datum] v minusu - 114,01 Kč. Usnesením [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] bylo žalovanému zrušeno schválené oddlužení ze dne [datum] pro nepoctivý záměr a insolvenční řízení bylo zastaveno. Podle seznamu přihlášených pohledávek, přihlášky pohledávky [číslo] měl žalovaný další dluh ve výši 150.000 Kč vůči [právnická osoba] s.r.o. vyplývající z dřívější úvěrové smlouvy ze dne [datum] a pod číslem přihlášky 7 další dluh vůči žalující společnosti [právnická osoba] ve výši 30.919,41 Kč vyplývající z jiné úvěrové smlouvy [číslo]. 7. Podle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného ČNB má žalobce od [datum] povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Z výzev ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě úvěrového dluhu před jeho zesplatněním. Z oznámení ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěrového dluhu. Podle předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 15 dnů od odeslání oznámení na adresu [adresa žalovaného] 8. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských neúčelových úvěrů v době uzavírání sporné smlouvy v červenci 2018 soud z vyjádření bankovních domů zjistil, že [právnická osoba] poskytovala v té době obdobné spotřebitelské úvěry za roční úrokovou sazbu od 4,9 % do 19 %, přičemž průměrná roční úroková sazba činila 11,95 %, [právnická osoba] poskytovala spotřebitelské úvěry za úrokovou sazbu 14,89 %, Equa bank ve výši 13,70 % a [obec] spořitelna poskytovala obdobné úvěry za úrokovou sazbu 12,9 %. Průměrná roční úroková sazba všech bankovních domů činila v rozhodném období zaokrouhleně 13,36 %. 9. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz vyjádřením znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], neboť jeho provedení by nemělo pro výsledek sporu žádný význam. 10. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům. 11. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřená podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování úvěru žalovanému splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochr