8 C 5/2023-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovaný zaplatil celkem částku 8 368,40 Kč (4 000 Kč vyčerpaný úvěr, 4 368,40 Kč poplatek za poskytnutí úvěru) se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, zřídil si uživatelský účet. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po ověření úvěruschopnosti byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní smlouvy. Žalovaný text smlouvy odsouhlasil a zavázal se uhradit poplatek za poskytnutí úvěru. Podle smlouvy totožnost klienta byla ověřena pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem. Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Úvěr byl čerpán odesláním na bankovní účet žalovaného. Žalovaný dosud finanční prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil, předvolání k jednání mu bylo doručeno na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast zástupce omluvil. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným, jak soud zjistil ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] [IČO], (dále také jen„ ČS“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem, její přílohy se seznamem pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno postupitelem dne [datum]. Žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby podle § 1879 a § 1880 o.z. 4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně k důkazu předložila listinu nazvanou„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ ze dne [datum] a obchodní podmínky, které nejsou opatřeny podpisem žalovaného. Namísto podpisu je vytištěno jméno žalovaného a SMS kód. [právnická osoba] a částečného výpisu z účtu soud zjistil, že účet, na který byla dne [datum] připsána částka 4 000 Kč od [právnická osoba] byl v srpnu 2020 veden na jméno žalovaného jako na majitele a jediného disponenta. 5. Soud uzavírá, že předchůdce žalobkyně zaslal dne [datum] na účet žalovaného částku 4 000 Kč, žalobkyně však neprokázala, že mezi nimi byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru či smlouva o zápůjčce. 6. Soud posoudil nárok žalobkyně podle následující ustanovení. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. 8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 10. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Smlouva o úvěru není opatřena žádným podpisem žalovaného (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu žalovaného), přičemž v průběhu řízení žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný jiný důkaz o právním jednání žalovaného, které by uzavření předmětné smlouvy předcházelo, neprokázala, že by se konkrétně žalovaný registroval na webových stránkách původního věřitele, zřídil si uživatelský účet, že by žalovaný osobně o úvěr požádal a odsouhlasil obsah úvěrové smlouvy. Žalobkyně nepředložila důkazy o tom, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo ke komunikaci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, nepředložila žádnou elektronickou komunikaci, z níž by jednoznačně vyplynula i identifikace osoby, která také takto jednala a jaký byl obsah tohoto jednání. Pokud úvěrující zjišťoval totožnost klienta pomocí čísla mobilního telefonu, který byl uveden ve formuláři žadatele o úvěr a hesla systémově generovaným kódem a uvedl, že podpis byl nahrazen unikátním SMS kódem, pak není zřejmé, jak by bylo možno ověřit totožnost kohokoli pomocí mobilního telefonu, který může do internetového formuláře na webových stránkách poskytovatele úvěru zadat kdokoli. Totožnost žalovaného takovým způsobem nemohla být ověřena. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že konkrétně žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by požádal o úvěr, projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru, byl seznámen s informacemi o spotřebitelském úvěru, udělil souhlas s obsahem smlouvy apod. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy. 11. Prokázáno tak bylo pouze to, že předchůdce žalobkyně žalovanému dne [datum] na jeho účet zaslal částku 4 000 Kč, na kterou podle provedených důkazů nebylo ničeho uhrazeno. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku žalobkyně pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty tří dnů uvedené v upomínce a výzvě k plnění ze dne [datum] odeslané stejného dne a doručené podle § 573 o.s.t třetí pracovní den, tedy [datum], kdy splatnost nastala [datum]. Ve zbytku příslušenství soud žalobu zamítl (výrok II.) 12. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl pokud jde 4 000 Kč s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení požadovaného ve výši 8,25 % z dlužné částky od [datum] do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 13. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl převážně úspěšný, a náklady řízení mu podle obsahu spisu nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu.