Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný zaplatil celkem částku , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. K nároku 1) , částka, uvedla, že žalobkyně uzavřela s žalovaným Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , a dne , datum, Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Úvěr byl schválen a vyplacen poté co žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“). Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, od , datum, nehradil splátky, proto žalobkyně úvěr zesplatnila k , datum, . Zůstatek úvěru (jistina) činil ke dni zesplatnění , částka, , nesplacený smluvní úrok z úvěru (kapitalizovaný úrok) ke , částka, . Po zesplatnění uhradil žalovaný , datum, částku , částka, , kterou žalobkyně započetla na jistinu , částka, a na úroky , částka, . Jistina činí , částka, . K nároku 2) , částka, uvedla, že na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, , bylo sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku. Dále se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Navzdory shora uvedenému se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši , částka, .2. K procesu zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobkyně uvedla, že vycházeli z informací, které klient (žalovaný) sám poskytl v žádosti o úvěr a také z interních a externích databází, údaje ověřil viz Karta úvěruschopnosti, učinil dotazy na BRKI a NRKI. Podle podmínek .....3. Usnesením ze dne , datum, bylo řízeni částečně zastaveno, neboť žalobkyně z důvodu úhrady částky , částka, žalovaným vzala zpět část žaloby v tomto rozsahu zpět a dlužnou částku započetla na kapitalizované úroky.4. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil. Žalobkyně svou nepřítomnost omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).5. Z Rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a obchodních podmínek soud zjistil, že banka žalovanému aktivovala běžný účet č. , hodnota, /3030. Dne , datum, byl mezi účastníky uzavřen dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, na základě kterého byl žalovanému zřízen účet č. , č. účtu, . Podle Obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy bylo sjednáno, že majitel účtu musí udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané odchozí úhrady včetně jeho závazků vůči bance. Některými transakcemi, například karetními offline transakcemi nebo odúčtováním poplatku za poskytnuté služby, se může na svém účtu dostat do nepovoleného přečerpání. Když k tomu dojde, musí dluh zaplatit nejpozději pět pracovních dnů poté, co mu dají vědět, a to připsáním peněz na účet, na kterém je nepovolené přečerpání evidováno.6. Dodatkem č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne , datum, úvěr č. , IBAN, byl žalovanému žalobkyní poskytnut úvěr , částka, , převodem na běžný účet, výše pravidelné měsíční splátky: , částka, , doba trvání úvěru: 121 měsíců, úroková sazba: základní 16,40 % ročně, bonusová sazba RPSN ve výši 15,40 % ročně, celková částka, kterou měl zaplatit je , částka, v případě základní sazby. Bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr s výší pojistného ve výši , částka, měsíčně.7. Z výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období , datum, – , datum, dokladu o čerpání úvěru ze dne , datum, , má soud za prokázáno, že žalovaný toho dne čerpal úvěr , částka, , konečný zůstatek na běžném účtu ke dni , datum, je záporný : -, částka, .8. Podle přehledu plateb a splátkového kalendáře žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, a uhradil 8 splátek ve výši , částka, , naposledy řádně , datum, , od října 2025 byl v prodlení, , datum, uhradil jen , částka, na jistinu. Neuhrazená jistina činí , částka, , neuhrazený úrok z úvěru , částka, ke dni zesplatnění , datum, . Po zesplatnění uhradil žalovaný , datum, částku , částka, , kterou žalobkyně započetla na jistinu , částka, a na úroky , částka, , po podání žaloby dne , datum, uhradil , částka, , která byla započtena na kapitalizované úroky. Výsledkem je jistina , částka, a úroky , částka, .9. Z úvěrové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný v té době měl pouze jeden úvěr se splátkou , částka, měsíčně, zbývající jistina tohoto úvěru činila , částka, .10. V Potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele je uvedeno, že žalovaný má příjem , částka, měsíčně, pracuje ve společnosti, , právnická osoba, bydlí u rodičů, výdaje na domácnost činí , částka, , splátky , částka, . Žalovaný byl prověřen v bankovním a nebankovním registru, v insolvenčním rejstříku, byla prověřena jeho exekuční minulost. Na základě porovnání zjištěných příjmů a výdajů vypočetla banka maximální limit splátky žadatele , částka, a maximální limit splátky domácnosti , částka, . Banka dospěla k závěru, že žadatel bude schopen splácet úvěr č. , IBAN, s měsíční splátkou , částka, , proto žadateli úvěr poskytla.11. Z Výzvy k zaplacení ze dne , datum, , která je současně předžalobní výzvou žalobkyně zesplatnila půjčku číslo H U01769325 a vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, a , částka, na běžném účtu, celkem vyzvala k úhradě částky , částka, a stanovila lhůtu k úhradě do , datum, .12. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně jako banka a žalovaný jako klient po řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně uzavřeli smlouvu běžném účtu, který žalovaný přečerpal a ke dni , datum, na účtu žalovaného vznikl nepovolený debet - , částka, . Dále žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako klient po řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně uzavřeli a smlouvu o úvěru na jejímž základě banka žalovanému dne 5.1:2025 poskytla úvěr ve výši , částka, převodem na běžný účet, který mu vedla a to s úrokem 16,40 % ročně, žalovaný úvěr řádně nesplácel a od , datum, byl v prodlení. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni , datum, , k tomuto dni činila dlužná jistina úvěru částku , částka, a neuhrazený úrok z úvěru , částka, . Po zesplatnění bylo uhrazeno dne , datum, 240 Kč a po podání žaloby , datum, 35 Kč. Výsledkem je jistina , částka, , úroky , částka, . Z provedeného dokazovaní nevyšlo najevo, že by žalovaný na jakýkoliv z žalobou uplatněných nároků nebo jejich příslušenství čehokoliv plnil více, než tvrdila žalobkyně.13. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byly předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (také jen ZosÚ).14. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.17. Podle § 122 odst. 4 ZosÚ, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.18. V daném případě soud uzavřel, že banka coby poskytovatel spotřebitelského úvěru dostála povinnostem daným zákonem o spotřebitelském úvěru, když struktura jí doložených informací k příjmům i výdajům a majetkovým poměrům žalovaného coby spotřebitele dovolovala ke dni uzavření smlouvy přijmout závěr, že žalovaný bude schopen řádně své závazky ze smlouvy o úvěru splácet. V posuzovaném případě se jednalo o úvěr s nízkým úvěrovým zatížením, tedy produkt s omezeným dopadem na rozpočet žadatele a nižší mírou rizika. Tomu odpovídal i rozsah provedeného ověření, který byl přiměřený a plně v souladu se zákonnými požadavky.19. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejím základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši , částka, . Žalovaný nesplnil svůj závazek, který spočíval zejména ve sjednaném pravidelném měsíčním splácení úvěru (včetně sjednaného úroku a sjednaných poplatků), přičemž pro případ porušení této povinnosti bylo také ve smlouvě sjednáno právo banky veškeré závazky žalovaného zesplatnit. Žalovaný byl od , datum, v prodlení, banka proto úvěr ke dni k , datum, zesplatnila. Žalovaný je povinen podle § 2395 o.z. poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, a splatné úroky ke dni poslední platby ve výši , částka, (nárok 1) bance vrátit. Žalovaný jistinu úvěru i nadále užívá, je proto povinen i nadále hradit smluvní úroky z úvěru ve výši 16,40 % ročně a po 90 dnech prodlení pak od , datum, ve výši 11,50 % ročně (§ 122 odst. 4 ZoÚS). Úroky z úvěru je žalovaný povinen platit až do zaplacení úvěru. Pokud jde o nárok 2) žalobkyně na zaplacení debetu ve výši , částka, , bylo zjištěno, že žalovaný běžný účet přečerpal, přestože přečerpání nebylo sjednáno. Žalovaný tím porušil povinnost udržovat na účtu kladný zůstatek a v případě nepovoleného přečerpání byl povinen dluh bance zaplatit, k čemuž byl také žalobkyní vyzván. Za dobu prodlení žalovaného věřiteli náleží podle §§ 1968 a 1970 o.z. z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení, ode dne následujícím po zesplatnění ve výši 11,50 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba je proto zcela důvodná.20. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, za úkon -podání žaloby podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.