Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení celkem částky 264 060,15 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobou uplatnila 2 nároky, a to nárok na zaplacení částky 142 462,04 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „smlouva 1“ či „úvěr 1“) a nárok na zaplacení částky 121 598,11 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „smlouva 2“ či „úvěr 2“), (společně dále jen „smlouvy“). Před uzavřením smluv žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, a to na základě kontroly v registrech a dostupných databázích a zjišťováním kreditního skóre klienta. Přičemž před uzavřením smlouvy 1 žalobkyně zjišťovala příjmy a výdaje žalované také z výpisu z účtu žalované za měsíc únor , Anonymizováno, . Žalovaná byla podle smluv oprávněna čerpat úvěry vždy maximálně ve výši zůstatku nevyčerpaného úvěrového rámce. Úvěrový rámec sjednaný ve smlouvě 1 činil 120 000 Kč. Žalovaná na základě této smlouvy načerpala celkem 303 457 Kč. Úvěrový rámec sjednaný ve smlouvě 2 činil 50 000 Kč a žalovaná podle této smlouvy načerpala částku 367 071 Kč. Žalovaná se ve smlouvách zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok, poplatek za pojištění a dle smlouvy 2 také poplatek za vedení účtu, to vše vždy formou měsíčních splátek. Na splátkách úvěru 1 žalovaná zaplatila žalobkyni celkem 261 925 Kč. Na splátkách úvěru 2 pak uhradila částku 381 309,83 Kč. Jelikož žalovaná porušila svoji povinnost úvěry splácet, žalobkyně oba úvěry vždy ke dni , datum, zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě dlužných částek. Následně byla žalované zaslána také předžalobní výzva k plnění. Žalovaná však na výzvy žalobkyně nereagovala a dlužné částky nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nedostavila se ani k jednání, které se konalo dne , datum, .3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění. Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu s názvem „, Anonymizováno, půjčka – revolvingový úvěr č. , hodnota, “ (dále také jen „smlouva 1“ či „úvěr 1“), jejíž součástí byly úvěrové podmínky platné od , datum, . Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, kdy podpis žalované byl nahrazen zadáním kódu. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Z karty klienta vyplývá, že žalobkyně vycházela z informací sdělných žalovanou, kdy žalovaná uvedla, že má druha a 1 dítě, bydlí ve vlastním bytě či domě. Ohledně svých příjmů žalovaná uvedla, že disponuje měsíčním příjmem 42 000 Kč, přičemž příjem ostatních členů domácnosti činí 70 000 Kč a výdaje domácnosti dosahují 20 000 Kč. Z výpisu z účtu žalované za měsíc únor , Anonymizováno, soud zjistil, že příjem žalované činil 41 011 Kč. Dále bylo z tohoto výpisu zjištěno, že žalovaná hradila splátky úvěrů v celkové výši 26 831,49 Kč a že již čerpala úvěr od žalobkyně. Z úvěrové zprávy ohledně závazků žalované soud shledal, že žalovaná měla před uzavřením smlouvy 1 celkem , hodnota, existujících úvěrů, z toho 2 osobní úvěry, 1 nesplátkový hypoteční úvěr zesplatněný v červenci 2020 v částce 603 021 Kč a 2 úvěry vázané na kreditní karty. Přičemž pouze 2 osobní úvěry tehdy dosahovaly celkové výše 224 182 Kč s měsíční splátkou 6 122 Kč.4. Ze smlouvy 1 soud dále zjistil následující. Žalobkyně byla podle této smlouvy povinna poskytovat žalované peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce, který v případě smlouvy 1 činil 120 000 Kč. Ve smlouvě účastníci ujednali rovněž pojištění schopnosti splácet za úplatu ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Žalovaná byla podle smlouvy povinna splácet úvěr v měsíčních splátkách v minimální výši 2 790 Kč. Úroková sazba činila 21,88 % ročně a RPSN dosahovala 24,21 %. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ohledně úvěru 1 bylo zjištěno, že žalovaná načerpala peněžní prostředky v celkové výši 303 457 Kč, přičemž na splátkách úvěru uhradila 261 925 Kč.5. Dále účastníci uzavřeli dříve dne , datum, smlouvu s názvem „, Anonymizováno, účet č. , hodnota, “ (dále také jen „smlouva 2“ či „úvěr 2“), jejíž součástí byly úvěrové podmínky platné od , datum, . Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, kdy podpis žalované byl nahrazen zadáním kódu. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Z karty klienta vyplývá, že žalobkyně vycházela z informací sdělných žalovanou, kdy žalovaná uvedla, že má druha, 1 dítě a bydlí ve vlastním bytě či domě. Ohledně svých příjmů žalovaná uvedla, že disponuje měsíčním příjmem 34 000 Kč, přičemž příjem ostatních členů domácnosti činí 60 000 Kč a výdaje domácnosti dosahují 10 000 Kč. Z úvěrové zprávy soud shledal, že žalovaná měla před uzavřením smlouvy 2 celkem , hodnota, existující úvěry, a to hypoteční úvěr v částce 603 021 Kč zesplatněný v červenci 2020 a osobní úvěr tehdy ve výši 121 264 Kč, kdy měsíční splátka činila 2 332 Kč. Z úvěrové zprávy bylo rovněž zjištěno, že žalované bylo odmítnuto 11 žádostí o úvěr.6. Ze smlouvy 2 soud dále zjistil následující. Žalobkyně byla podle této smlouvy povinna poskytovat žalované peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce, který v případě smlouvy 2 činil 50 000 Kč. Ve smlouvě účastníci ujednali rovněž pojištění schopnosti úvěr splácet za úplatu ve výši 5,9 % z minimální splátky úvěru. Žalovaná byla podle smlouvy povinna splácet úvěr v měsíčních splátkách v minimální výši 4 % z dlužné částky. Úroková sazba činila 26,28 % ročně a RPSN dosahovala 31,81 %. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ohledně úvěru 2 bylo zjištěno, že žalovaná načerpala peněžní prostředky v celkové výši 367 071 Kč, přičemž na splátkách úvěru žalobkyni zaplatila 381 309,83 Kč.7. Jelikož žalovaná podle výpisů splátky úvěrů řádně a včas nehradila, žalobkyně jak úvěr 1, tak úvěr 2 zesplatnila ke dni , datum, . Žalovaná byla o této skutečnosti informována dopisy odeslanými podle podacích archů dne. , datum, . Z předžalobní výzvy k plnění vyplývá, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek obou úvěrů s tím, že žalované byla poskytnuta dodatečná lhůta k plnění do , datum, . Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne , datum, , jak dokládá podací , tituly před jménem8. Soud vycházel zejména ze smlouvy 1, ze smlouvy 2, z výpisu z účtu žalované za měsíc únor 2022, z karet klienta, z úvěrových zpráv, z výpisů čerpání, splátek a úhrad a z předžalobní výzvy včetně podacího archu. Na základě těchto důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.9. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu 1. Před uzavřením smlouvy 1 žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Vycházela přitom zejména z informací sdělených žalovanou (karta klienta ve vztahu ke smlouvě 1). Příjem žalované za měsíc únor , Anonymizováno, předcházející uzavření smlouvy činil 41 011 Kč a žalovaná hradila splátky úvěrů v celkové výši 26 831,49 Kč (výpis z účtu za měsíc únor , Anonymizováno, ). Žalovaná měla před uzavřením smlouvy 1 celkem , hodnota, existujících úvěrů, z toho 2 osobní úvěry v celkové výši 224 182 Kč s měsíční splátkou 6 122 Kč, 1 zesplatněný hypoteční úvěr a 2 úvěry navázané na kreditní karty. Žalobkyně přesto vyhodnotila, že žalovaná je schopna úvěr splácet a smlouvu 1 s ní uzavřela. Žalovaná na základě smlouvy 1 načerpala úvěr v celkové výši 303 457 Kč, na splátkách úvěru 1 pak žalovaná uhradila 261 925 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad ohledně úvěru 1). Účastníci uzavřeli také dříve dne , datum, smlouvu 2. Před uzavřením smlouvy 2 žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Vycházela přitom zejména z informací sdělených žalovanou (karta klienta ve vztahu ke smlouvě 2). Žalovaná měla před uzavřením smlouvy 2 hypoteční úvěr v částce 603 021 Kč zesplatněný v červenci 2020 a osobní úvěr ve výši 121 264 Kč, kdy měsíční splátka činila 2 332 Kč. Přičemž 11 předchozích žádostí o úvěr bylo žalované odmítnuto. Žalobkyně však uzavřela, že žalovaná je schopna úvěr splácet a úvěr 2 jí poskytla. Úvěr 2 žalovaná načerpala v konečné výši 367 071 Kč, přičemž na splátkách úvěru žalobkyni zaplatila 381 309,83 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad ohledně úvěru 2). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek nejpozději do , datum, v předžalobní výzvě, která byla žalované zaslána dne , datum, (předžalobní výzva, podací arch).10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Soud shledal nárok žalobkyně ze smlouvy nedůvodným. Žalobkyně v řízení neprokázala, že před uzavřením jak smlouvy 1, tak smlouvy 2 důkladně prověřovala schopnost žalované úvěr splácet v souladu s § 86 z. s. ú. Z doložených důkazů vyplývá, že žalobkyně v obou případech dostatečně nezkoumala ekonomickou situaci žalované, když vycházela zejména z údajů tvrzených žalovanou a úvěrových zpráv. Ve vztahu ke smlouvě 1 žalobkyně vycházela krom uvedeného také z výpisu z účtu žalované, avšak pouze za období 1 měsíce. Z tohoto výpisu je nadto patrná výše měsíčních splátek žalované, která přesahovala 26 000 Kč. Žalovaná měla před uzavřením smlouvy 1 poměrně vysoký počet existujících závazků (celkem , hodnota, ). V rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy 2 žalobkyně nikterak neověřovala výši příjmů a výdajů žalované a vycházela pouze z údajů sdělených žalovanou. V době 6 měsíců před uzavřením smlouvy 2 byl žalované také zesplatněn hypoteční úvěr, a to v částce 603 021 Kč. přičemž četné žádosti žalované o úvěr (celkem , hodnota, žádostí) byly žalované odmítány. Z uvedených skutečností vyplývají důvodné pochybnosti o tom, že žalovaná byla skutečně schopna jak úvěr 1, tak úvěr 2 splácet. Vzhledem k uvedenému nelze považovat zkoumání úvěruschopnosti žalované za dostatečné a důkladné, a to ani v jednom z případů. Žalobkyně tedy nevyhověla požadavkům § 86 z. ú. s. Soud proto podle § 87 odst. 1 z. s. ú. vyhodnotil smlouvu 1 i smlouvu 2 jako neplatné. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.15. S ohledem na neplatnost smlouvy 1 a smlouvy 2 vypořádal soud žalobkyní uplatňovaný nárok v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z., neboť bylo v obou případech plněno, aniž tu byl platný závazek.16. Ve vztahu ke smlouvě 1 soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení žalované ve výši 41 532 Kč. Žalované byla poskytnuta částka 303 457 Kč, přičemž žalovaná na splátkách úvěru 1 uhradila 261 925 Kč. Žalobkyni také svědčí právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení žalované soud stanovil v souladu s § 573 o. z. v návaznosti na dodatečnou lhůtu k plnění, která byla žalované poskytnuta v předžalobní upomínce. Prodlení žalované tedy nastalo dne , datum, . Soud žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla v řízení zcela nečinná, a soud proto nemohl zjistit její možnosti za účelem stanovení přiměřené lhůty. Ve zbývajícím rozsahu však soud žalobu ve vztahu ke smlouvě 1 jako nedůvodnou zamítl, neboť byla-li tato smlouva shledána neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.17. Ve vztahu ke smlouvě 2 shledal soud žalobu nedůvodnou v plném rozsahu, neboť v tomto případě nevzniklo bezdůvodné obohacení na straně žalované. Žalované byla na základě smlouvy 2 poskytnuta částka 367 071 Kč, přičemž žalovaná žalobkyni na splátkách úvěru 2 zaplatila celkem 381 309,83 Kč, tedy více než byla z titulu bezdůvodného obohacení povinna žalobkyni vrátit. Soud žalobkyni nepřiznal ani další požadovaná plnění, neboť smlouva 2 byla shledána neplatnou, a nelze proto na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla ve věci převážně úspěšná v rozsahu 84,3 %, a měla by proto právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, avšak žádné náklady jí podle obsahu spisu nevznikly.