124 C 1/2020-69 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10.1.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 231 064,87Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 27.3.2012 uzavřela s žalovaným smlouvu o stavebním spoření [číslo] přičemž na základě této smlouvy k žádosti žalovaného uzavřela s žalovaným dne 19.8.2016 smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] do výše 1 320 000 Kč. Žalovaný meziúvěr vyčerpal, přičemž v souladu se smlouvou byl povinen hradit úroky z meziúvěru ve výši 2 860 Kč měsíčně, resp. ve výši 3 410 Kč měsíčně od 1.3.2017 (o této skutečnosti byl žalovaný informován) a od 11.8.2019 ve výši 4 829 Kč měsíčně, o čemž byl žalobkyní informován dopisem ze dne 15.8.2019. Zároveň byl žalovaný povinen provádět pravidelné měsíční vklady na vkladový účet ve výši 3 650 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost hradit řádně a včas splátky úroků a vklady porušil, žalobkyně v souladu se smlouvou od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 13.8.2019 s tím, že pohledávka za žalovaným byla splatná nejpozději dne 31.8.2019, kdy k tomuto datu činila 1 231 064,87 Kč při zúčtování finančních prostředků z vkladového účtu ve výši 96 701,13 Kč proti pohledávce z meziúvěrového účtu. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh žalobkyni ani přes výzvu neuhradil, požaduje žalobkyně vedle služné jistiny také smluvní úrok ve výši 4,39 p.a. od 1.9.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 1 231 064,87 Kč od 1.9.2019 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že vzhledem k tomu, že pohledávka byla zajištěna zástavním právem na nemovitosti, byla zároveň podána žaloba o nařízení soudního prodeje zástavy proti žalovanému a zástavci s tím, že vedení těchto dvou řízení neznamená snahu žalobkyně dosáhnout zaplacení své pohledávky dvakrát, avšak žalobkyně pro uspokojení svého nároku je připravena využít více možných právních nástrojů. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaný po podání žaloby uhradil částku 2 000 Kč dne 21.4.2020, vzala žalobkyně před zahájením jednání žalobu v části o zaplacení úroku z prodlení za období 1.9.2019 do 7.9.2019 (který za uvedené období představuje částku 2 000 Kč) zpět a nadále požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení z žalované jistiny od 8.9.2019 do zaplacení, neboť uhrazenou částku započetla právě na dlužné zákonné úroky z prodlení. Soud proto řízení v této části dle § 96 odst. 1,2, 4 o.s.ř. zastavil (výrok II.). 3. Žalovaný se k jednání nařízenému na den 2.12.2020 nedostavil, přičemž dne 2.12.2020 v 4:25:38 zaslal emailem soudu žádost o odročení jednání s odůvodněním, že vzhledem k aktuální situaci a platným nařízením vlády ČR žádá o odročení s tím, že dalším důvodem je, že tři jeho blízcí členové rodiny trpí chronickým onemocněním a věkem patří do nejvíce ohrožené skupiny, proto se snaží minimalizovat kontakty a navštívená místa. Soud tuto žádost žalovaného vyhodnotil jako nevčasnou a nedůvodnou, proto žádosti o odročení jednání nevyhověl. Předně je třeba uvést, že žalovanému předvolání k nařízenému jednání bylo doručeno dne 13.11.2020, tedy 18 dnů před nařízeným jednáním. Již v této době byl usnesením vlády ze dne 30. září 2020 č. 957, č. 391/2020 Sb., na území České republiky vyhlášen nouzový stav, teda tato skutečnost byla žalovanému známa. Ani následně postupně přijímaná protiepidemiologická opatření neměla vliv na reálnou možnost účastníků soudních řízení účastnit se soudních jednání. Žalovaný ve své emailové žádosti tvrdil ohrožení jeho 3 blízkých osob (aniž by však zároveň tvrdil, že s nimi sdílí společnou domácnost, ale toliko, že se jedná o blízké osoby), přičemž ke svým tvrzením nedoložil žádné důkazy, navíc pak skutečnost jejich věku a chronická onemocnění nejsou skutečnostmi, které by žalovaný nemohl vědět již v okamžiku doručení předvolání k jednání, tj. 13.11.2020 – pokud tak uvádí až v žádosti ze dne nařízeného jednání dne 2.12.2020, pak je jeho žádost nevčasná. Zároveň soud podotýká, že při jednáních jsou dodržována přísná hygienická pravidla, hypotetické riziko nákazy je tak jistě nižší než při běžných společenských kontaktech či realizaci nákupu. Z uvedeného důvodu soud věc projednal v nepřítomnosti žalovaného (§101 odst.3 o.s.ř.). 4. Žalovaný se v rámci podaného odporu ve věci vyjádřil tak, že žalobkyně již požaduje úhradu dluhu prostřednictvím soudního prodeje zástavy a tuto žalobu tak považuje za žádost o další úhradu, s čímž nesouhlasil. 5. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření [číslo] ze dne 27.3.2012 bylo zjištěno, že žalovaný jako účastník stavebního spoření navrhl žalobkyni uzavření smlouvy o stavebním spoření s cílovou částkou 200 000 Kč. Dopisem ze dne 28.3.2012 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného informovala o přijetí návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření. 6. Z návrhu na změnu smlouvy – zvýšení cílové částky ze dne 31.12.2012 bylo zjištěno, že žalovaný jako účastník stávajícího stavebního spoření navrhl zvýšení cílové částky z 200 000 Kč na 1 000 000 Kč. Dopisem ze dne 31.12.2012 bylo zjištěno, že žalobkyně návrh žalovaného přijala a cílová částka na smlouvě o stavebním spoření [číslo] byla zvýšena na 1 000 000 Kč. 7. Z návrhu na změnu smlouvy – zvýšení cílové částky ze dne 1.8.2016 - bylo zjištěno, že žalovaný jako účastník stávajícího stavebního spoření navrhl zvýšení cílové částky z 1 000 000 Kč na 1 320 000 Kč. Dopisem ze dne 5.8.2016 bylo zjištěno, že žalobkyně návrh žalovaného přijala a cílová částka na smlouvě o stavebním spoření [číslo] byla zvýšena na 1 320 000 Kč. 8. Z žádosti ze dne 1.8.2016 soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření na koupi a rekonstrukci domu. 9. Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne 16.8.2016 bylo zjištěno, že žalobkyně jako věřitel poskytla žalovanému jako dlužníku meziúvěr ze stavebního spoření ve výši 1 320 000 Kč za účelem koupě a rekonstrukce rodinného domu. Dle čl. II. A 1. se dlužník zavázal provádět od 1. dne měsíce následujícího od uzavření smlouvy do přidělení cílové částky stavebního spoření pravidelné měsíční vklady ve výši 3 650 Kč. Dle čl. II. A 4. byla sjednána úroková sazba pro prvé období ve výši 2,70 % p.a. na dobu 3 let, přičemž nejpozději 2 měsíce před uplynutím úrokového období věřitel písemně oznámí dlužníkovi výši nové úrokové sazby pro další úrokové období a délku tohoto období s tím, že neodmítne – li dlužník nabídku věřitele, bude se mít za to, že nabídku přijal. Dle čl. II. A 6. strany sjednaly, že nebude-li dlužník provádět vklady v plné výši a nedosáhne-li souhrn vkladů počítaný vždy za 6 měsíční období šestinásobku sjednané výše, zvýší se úroková sazba v bodě 4. o 0,5 procentního bodu. Úroková sazba pro další úrokové období bude zvýšena o 0,5 procentního bodu oproti sazbě, která by byla dlužníkovi nabídnuta, pokud by neporušil smluvní ujednání o povinnosti vkladů. Dle čl. V. 1. jsou případy porušení a jejich důsledky a práva věřitele uvedeny v Obecných úvěrových podmínkách (OÚP), které jsou nedílnou součástí smlouvy. Dle čl. V. 3. odstoupením věřitele od smlouvy se nesplacené úroky z meziúvěru či úvěru, účtované úroky z prodlení, sjednané poplatky a sankce stávají ke dni účinnosti odstoupení součástí nesplacené jistiny meziúvěru či úvěru. Dle čl. VI. 1 může věřitel započítat splatné pohledávky všeho druhu proti uspořené částce stavebního spoření nebo proti jiným pohledávkám. 10. Z Obecných úvěrových podmínek [právnická osoba] bylo zjištěno, že dle části IV. písm. J se případem porušení rozumí: dlužník je v prodlení se zaplacením více než 2 splátek úvěru nebo úroků z meziúvěru nebo jedné takové splátky po dobu delší než 3 měsíce, totéž platí i v případě, že dlužník neprovádí sjednané měsíční vklady. Dle bodu 2 téhož článku pokud nastane a trvá případ porušení, může věřitel odstoupit od úvěrové smlouvy, přičemž účinnost odstoupení nastává dnem doručení listiny o odstoupení, není-li v ní uveden termín pozdější; odstoupením se stává pohledávka na splacení celého poskytnutého úvěru nebo meziúvěru ze stavebního spoření včetně příslušenství splatnou. 11. Z žádosti o čerpání z meziúvěru/úvěru ze stavebního spoření ze dne 16.8.2016 bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobkyni o čerpání částky 150 000 Kč s tím, že k čerpání dle potvrzení žalobkyně došlo 22.8.2016. 12. Z žádosti o čerpání z meziúvěru/úvěru ze stavebního spoření ze dne 16.8.2016 bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobkyni o čerpání částky 1 170 000 Kč s tím, že k čerpání dle potvrzení žalobkyně došlo 22.8.2016. 13. Z oznámení žalobkyně ze dne 25.8.2016 soud zjistil, že žalovanému oznámila vyčerpání částky 1 319 000 Kč + 1 000 Kč na úhradu poplatku z meziúvěrového účtu, žalovaného vyzvala k zajištění úhrady úroku z meziúvěru za 8 a 9/2016 ve výši 3 622,67 Kč a od 10/2016 ve výši po 2 860 Kč měsíčně nejpozději do 20. dne v měsíci. 14. Z výpisu meziúvěrového účtu [číslo] bylo zjištěno, že do 12/2016 žalovaný úrok z meziúvěru řádně hradil, za leden 2017 uhradil pouze část sjednaného úroku, v 3/ 2017, 6/ 2017, 11/ 2017, 4,5,8,9, 12/2018, 1,