15 C 111/2019-308 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se původně proti třem žalovaným a následně po částečném zastavení řízení pro zpětvzetí proti původně žalovanému [celé jméno původního účastníka] domáhal zaplacení částky 1 541 300 Kč. Jako příslušenství požadoval úrok z prodlení v zákonné výši za dobu od 9. 3. 2019 do zaplacení. Tvrdil, že v důsledku protiprávního jednání žalovaných se jeho majetek zmenšil minimálně o výše uvedenou částku. Zakoupil totiž vozidla Mercedes a Audi. Kupní cena byla v obou případech financována úvěrem. Následně vyplynulo, že obě vozidla pocházejí z trestné činnosti, které se vedle dalších osob dopustili i žalovaní. Za tuto trestnou činnost byli i odsouzeni. Z odsuzujícího rozsudku vyplynulo, že vědomě prodali uvedená vozidla žalobci, přičemž tomuto bylo následně v důsledku odcizení vozidla Audi a odebrání Policí ČR u vozidla Mercedes tato vozidla znemožněno užívat. V souvislosti s financováním nákupu vozidel, následnou nemožností je užívat, postojem pojišťovny a úvěrujícího pak byla v souvislosti s trestnou činností po žalobci exekučně vymožena právě žalovaná částka. 2 Žalovaní po celou dobu řízení setrvávali na stanovisku, že žaloba by jako nedůvodná měla být zamítnuta. Poukázali na to, že žalobci nevznikla žádná škoda, neboť kupní cenu ani v jednom z obou případů nezaplatil ani částečně. Role žalovaných byla jen taková, že se podíleli na legalizaci vozidel, která byla získána trestným činem jiné osoby. Následný prodej vozidel pak realizoval někdo jiný, než oni. Poukázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované jako R 13/75. Dále uváděli, že žalobce věděl, že obě vozidla pocházejí z trestné činnosti. Zůstává jim utajeno, proč nebyl spolu s nimi stíhán, neboť se aktivně zapojoval do trestné činnosti. 3 Soud učinil ve věci následující zjištění. 4 Z kupní smlouvy datované 2. 7. 2009 bylo zjištěno, že mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem došlo k prodeji vozidla Mercedes Benz Viano za částku 750 000 Kč. 5 Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené 17. 7. 2009 mezi [právnická osoba] jako úvěrujícím a žalobcem jako úvěrovaným bylo zjištěno, že úvěrující za účelem financování koupě vozidla Mercedes Viano identifikovaného [VIN kód] poskytl žalobci úvěr v částce 524 300 Kč. 6 Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze 7. 5. 2009, uzavřené mezi [právnická osoba] jako úvěrujícím a žalobcem jako úvěrovaným bylo zjištěno, že úvěrující za účelem financování koupě vozidla Audi Q7 identifikovaného VIN: [anonymizováno] poskytl žalobci úvěr v částce 990 000 Kč. 7 Z úředního záznamu z 29. 10. 2009 bylo zjištěno, že žalobce oznámil policejnímu orgánu krádež vozidla Audi, k níž mělo dojít na konci října 2009 v [obec]. 8 Z přípisu [obec] [anonymizováno] z 27. 11. 2019 bylo zjištěno, že tato uzavřela pojistnou událost spočívající v odcizení vozidla Audi tak, že popsala situaci ohledně vozidla obdobně, jako je konstatováno v trestních rozsudcích s tím, že se jedná pravděpodobně o vozidlo s pozměněným identifikátorem pocházející pravděpodobně z trestné činnosti. Uzavřela, že pojistná smlouva je tedy od počátku z tohoto důvodu neplatná a poskytnutí pojistného plnění odmítla. 9 Z dopisu [právnická osoba] z 30. 6. 2010 bylo zjištěno, že úvěrující s ohledem na zprávu popsanou v předchozím bodě tohoto odůvodnění přistoupil k předčasnému ukončení úvěrové smlouvy [číslo] s účinností k 3. 12. 2019 a požádal žalobce o splacení úvěru v částce 1 147 596,72 Kč. 10 Z pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 29 EC 255/2011-93 z 25. 9. 2012, ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 28 Co 48/2015-190 z 29. 4. 2015 bylo zjištěno, že žalobci byla uložena povinnost zaplatit subjektu [právnická osoba] (tj. nástupci úvěrujícícho) částku 1 147 5976,72 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od 22. 7. 2010 do zaplacení a nahradit žalobci náklady řízení, kdy šlo o nároky žalobce z úvěrové smlouvy [číslo]. 11 Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 8 C 438/2014-53 z 11. 5. 2015 bylo zjištěno, že žalobci byla uložena povinnost zaplatit subjektu [právnická osoba] (tj. nástupci úvěrujícího) částku 584 726,40 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši a nahradit žalobci náklady řízení, kdy šlo o nároky žalobce z úvěrové smlouvy [číslo]. 12 Z exekučního příkazu vydaného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] 8. 10. 2015 pod č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že k exekučnímu vymožení pohledávky úvěrujícího z rozsudků popsaných v bodech 10, 11 odůvodnění byla nařízena exekuce prodejem movitých věcí žalobce jako povinného v [katastrální uzemí]. Z dražební vyhlášky téhož exekutora bylo zjištěno, že byla vypsána dražba nemovitostí v [katastrální uzemí] ve vlastnictví žalobce. 13 Z potvrzení vystaveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], soudním exekutorem dne 18. 10. 2019 ke sp. zn. 34 EXE 2207/2015, [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce v exekuci splnil částku celkem 1 921 904,34 Kč. 14 Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Pardubicích č.j. 10 C 268/2016-93 z 9. 11. 2017, ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 18 Co 97/2018-123 z 11. 5. 2015 bylo zjištěno, že žalobci byla uložena povinnost souhlasit s vydáním úschovy vozidla Mercedes, [VIN kód], původní [VIN kód] ze soudní úschovy, a to ve prospěch [právnická osoba] jako žalobce a nahradit žalobci náklady řízení. 15 Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Pardubicích z 19. 5. 2017, č.j. 3 T 142/2015-8356, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové z 30. 10. 2018, č.j. 13 To 53/2018-8857 a v návaznosti na usnesení Nejvyššího soudu z 4. 1. 2020 č.j. 7 Tdo 317/2020-9370 bylo zjištěno, že žalovaní 1) a 2) byli mimo jiné uznáni vinnými, že po předchozí vzájemné dohodě na legalizaci vozidla a jeho následném prodeji mezi [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného], [celé jméno původního účastníka], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], případně dalšími dosud neustanovenými osobami, nejprve [celé jméno žalovaného], dosud nezjištěným způsobem a v přesně nezjištěné době a od dosud neustanovené osoby, získali vozidlo MB 639 ZACHM 2 Viano CDI, původního [příjmení]: [anonymizováno] [bankovní účet], v hodnotě 673 900 Kč, které bylo odcizeno dne 22. 5. 2009 v [obec a číslo], na ul. [ulice], ku škodě [právnická osoba], jež opatřili prostřednictvím [celé jméno původního účastníka] a [jméno] [příjmení], identifikačními znaky vozidla [příjmení] [příjmení] [příjmení]: [anonymizováno] [bankovní účet], které, dle sdělení výrobce, bylo vyrobeno pro Nizozemí, kde je od 23. 10. 2009 provozováno, následně na [právnická osoba] dne 14. 7. 2009 provedli na jméno [jméno] [příjmení] předschvalovací STK a 15. 7. 2009 takto zlegalizované vozidlo, po předložení padělaného technického průkazu opatřeného [jméno] [příjmení], nepravdivě vystaveného na vozidlo MB Viano, rz [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] [bankovní účet], toto vozidlo přihlásil na základě plné moci [celé jméno žalovaného] pod jménem [jméno] [příjmení] v [obec] do provozu na pozemních komunikacích České republiky a následně vozidlo prodali žalobci za částku 750 000 Kč, kdy z kupní ceny byla fakticky uhrazena pouze částka 524 300 Kč z poskytnutého úvěru od [anonymizována dvě slova] [číslo] kterou si rozdělili a použili pro vlastní potřebu (dále i jen„ skutek 19“ či„ rozsudek ohledně vozidla Mercedes“), po předchozí vzájemné dohodě na legalizaci vozidla a jeho následném prodeji mezi [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného], [celé jméno původního účastníka], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], případně dalšími dosud neustanovenými osobami, nejprve [celé jméno žalovaného] dosud nezjištěným způsobem a v přesně nezjištěné době a od dosud neustanovené osoby, získal vozidlo Audi Q7, nezjištěného původního VIN v hodnotě 1 506 800 Kč, které opatřili prostřednictvím [jméno] [příjmení] a [celé jméno původního účastníka], identifikačními znaky vozidla VIN: [anonymizováno], jež dle sdělení výrobce bylo vyrobeno pro Ukrajinu, kam bylo i 23. 4. 2008 prodáno. Poté na [právnická osoba], dne 16. 2. 2009 provedli na jméno [jméno] [příjmení] předschvalovací STK a dne 16. 2. 2009 takto zlegalizované vozidlo po předložení padělaného technického průkazu Nizozemí č. [anonymizováno] [číslo] opatřeného [jméno] [příjmení], nepravdivě vystaveného na vozidlo Audi Q7, rz [anonymizována dvě slova], VIN: [anonymizováno] toto vozidlo přihlásil [celé jméno žalovaného] prostřednictvím [jméno] [příjmení] pod jménem [jméno] [příjmení] v [obec] do provozu na pozemních komunikacích České republiky. Následně vozidlo prodali žalobci za částku 1 650 000 Kč, kdy fakticky byla uhrazena pouze částka 990 000 Kč, která byla vyplacena na základě úvěru od [právnická osoba], tuto částku si rozdělili a použili pro vlastní potřebu (dále i jen„ skutek 20“ či„ rozsudek ohledně vozidla Audi“). 16 Z protokolu o hlavním líčení z 30. 11. 2016 uskutečněného v řízení popsaném v předchozím bodě bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] byl při něm vyslechnut jako obžalovaný, doznal trestnou činnost a popsal podrobnosti k jednotlivým skutkům, a