18 C 232/2020-36 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení celkové částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že dne [datum] žalovaná uzavřela s jejím právním předchůdcem, [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře, umístěného na internetových stránkách věřitele www.ferratum.cz, Žalovaná doručila [právnická osoba] prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Společnost [anonymizováno] následně prověřila totožnost dlužníka, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení zaslala dlužníkovi nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaná potvrdila, že se s textem smlouvy seznámila a vyjádřila svou vůli akceptovat nabídku [právnická osoba] tak, že ve svém uživatelském účtu vložila do příslušného pole unikátní identifikační kód, který jí byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedla v rámci registrace, klikla na příslušnou ikonu a potvrdila, že má zájem být vázána smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalované, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy jí tato společnost umožnila čerpání finančních prostředků až do úvěrového limitu [částka] na dobu neurčitou, žalovaná čerpala pouze částku [částka]. Žalovaná se zavázala věřiteli úvěr včetně úroku z oskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12, 5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo [částka] podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná však neuhradila žádnou částku a žalobkyně se tak domáhá pouze vrácení jistiny úvěru [částka] a zákonného úroku z prodlení. 2. Aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>4. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>6. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 7. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím je důvodný. V řízení má soud za prokázané, že žalovaná dluží žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o.z. částku [částka], jiného nároku ve smlouvě sjednaného se žalobkyně nedomáhá. Z žádného z důkazů v řízení provedených nevyplývá, že by tento dluh nevznikl či, byť z části, zanikl, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 o.z., jejichž výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). 8. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce [částka] odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci po [částka] dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby) odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši [částka] dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm a) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupkyně povinna odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. [příjmení] mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka]. 9. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. byl rozsudek vyhotoven ve zkrácené verzi.