7 C 137/2021-70 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalovaném 16 230 Kč s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnil tím, jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 4.11.2017 s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na částku 12 000 Kč, kterou žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli kromě jistiny i částku ve výši 8 760 Kč (obsahuje úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut, a poplatky), a to formou 13 měsíčních splátek po 1 560 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobce tak úvěr ke dni 4.12.2018 zesplatnil, čímž mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině 8 980 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 8 980 Kč od 5.12.2018 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 10,89 % ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření Smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost s účinností ke dni 8.7.2020. Změna v osobě věřitele byla žalovanému dopisem oznámena. Původní věřitel, jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v Žádosti o úvěr ze dne 4.11.2017 (dále jen„ Žádost“) a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Doklady k příjmům a Doklady k výdajům“. V Žádosti žalovaný uvedl, že je zaměstnán se mzdou 20 409 Kč, výše jeho měsíčních výdajů činí 10 812 Kč, nemá vyživovací povinnosti. Následně, po vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva o úvěru. Žalobce poukázal i na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 o.z. (které se s ohledem na § 3030 stejného zákona aplikuje i na tento případ), a která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Mimo jistiny ve výši 8 980 Kč dále žalovaný požadoval zaplacení částku smluvní pokuty ve výši 7 250 Kč, která byla sjednána přímo ve Smlouvě ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný na svůj dluh – přes předžalobní výzvu nijak - neplnil. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce a žalovaný byli usnesením soudu ze dne 27.7.2021 vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byli poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Zástupce žalobce a žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslali své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žádosti o úvěr ze dne 4.11.2017, Smlouvou o úvěru uzavřenou dne 4.11.2017 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, předpisem splátek měl soud prokázáno, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný úvěr čerpal a zavázal se v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit celkové náklady úvěru ve výši 8 760 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 560 Kč s tím, že každý splátka je splatná 4. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci ve kterém byla smlouva uzavřena. Nezaplatí-li dlužník jakoukoli splátku řádně a včas, je věřitel oprávněn prohlásit dluh za splatný, zesplatnění úvěru je účinné okamžikem odeslání oznámení o zesplatnění úvěru. V rámci smlouvy o úvěru je ujednání o úroku z úvěru na prvé straně smlouvy ve výši 25,85 % p.a., dále sjednán poplatek za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč, za správu úvěru ve výši 2 640 Kč, za hotovostní výběr splátek 2 280 Kč, dále v čl. V. bod 4 smluvní pokuta ve výši 0,01 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení s tím, že souhrn smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. V žádosti o úvěr – který je formulářového typu a převážně s možností označování křížkem do příslušného políčka – žalovaný uvedl, že je zaměstnán se mzdou 20 409 Kč, a to na dobu neurčitou, nemá vyživovací povinnost, žije v nájmu, pravidelné měsíční výdaje tvoří bydlení ve výši 5 800 Kč, stravování 4 000 Kč, splátky úvěru ve výši 1 012 Kč, tj. celkem výdaje v částce 10 812 Kč. K žádosti byly doloženy nájemní smlouva, pracovní smlouva, ve znění Dohody ze dne 2.12.2016, výplatní pásky, finanční analýza, karta splátek. Transakční historií bylo prokázáno, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobce celkem částku 11 780 Kč, přičemž sjednané splátky hradil - byť v některých měsících se zpožděním v řádu dní - do dubna 2018 včetně, poté měsíci ješě v měsíci září a listopadu 2018. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 1.4.2021 spolu s podacím lístkem, kde byl žalovaný vyzván k zaplacení celkové částky 19 245,81 Kč ve lhůtě do 16.4.2021. 5. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020, s účinností ke dni 8.7.2020, spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem postupníka ze dne 24.7.2020. <i>6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>8. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 9. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. <i>10. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>11. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>12. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se o