10 C 125/2022-37 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal žalobou doručenou soudu dne 16. 12. 2021 zaplacení částky 7 320,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky jdoucím od 29. 8. 2021 do zaplacení. Tvrdil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] dne 29. 4. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 7 320,66 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 28. 8. 2021. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 7 320,66 Kč a splatností dne 28. 8. 2021. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 23. 9. 2021. Celková výše nároků žalobce činí celkem 7 320,66 Kč nejpozději splatných 28. 8. 2021. 2. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností [právnická osoba], [země], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba] (žalobce), jako postupníkem a novým věřitelem, čímž prokázal aktivní legitimaci ve sporu. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 9. 2021. 3. Usnesením č.j. 10 C 125/2022-31 ze dne 11. 7. 2022 soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne 25. 7. 2022, přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalovanému za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalovaného evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. S ohledem na skutečnost, že žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, a žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřil (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 5. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 29. 4. 2021, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, Obchodními podmínkami, a platebními informacemi měl soud prokázáno, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] poskytla žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru nebo alespoň 1 000 Kč, podle toho, která částka je vyšší, splatných vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky dle smlouvy připsány na bankovní účet. Součástí úvěrové smlouvy byly Standardní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen„ podmínky“). Žalovaný dne 28. 4. 2021 čerpal úvěr ve výši 5 000 Kč, který však v souladu se Smlouvou nesplácel, ač mu byly právním předchůdcem žalobce jednotlivé splátky vyúčtovány. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, jak vyplývá z dopisu ze dne 23. 9. 2021. Z platebních informací bylo zjištěno, že k 28. 8. 2021 činil dluh na jistině (výběr) částku 5 000 Kč, na náhradách účelně vynaložených nákladů 3 x 250 Kč a na úrocích za období čerpání částku 1 570,66 Kč. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení od 29. 8. 2021 do zaplacení a ve zbytku výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.), na základě níž žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 5 000 Kč, který se s poplatky zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o. z.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o. z.), a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil. Pokud byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a již první splátku nebyl žalovaný schopen uhradit, potom posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr právním předchůdcem žalobce zjevně nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Žalobce k otázce posuzování úvěruschopnosti neposkytl žádná další tvrzení ani důkazy, neboť jimi ani nedisponoval. 12. Primárním cílem zák