10 C 247/2021-36 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal žalobou doručenou soudu dne 7. 4. 2021 zaplacení částky 17 375 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] dne 19. 7. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“), nedílnou součástí smlouvy jsou dle čl. I odst. 2 smlouvy obchodní podmínky [právnická osoba] [příjmení] [jméno] (dále jen„ obchodní podmínky“). Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách [právnická osoba] v souladu s čl. 4 obchodních podmínek. Žalovaný doručil [právnická osoba] prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, [právnická osoba] následně prověřila totožnost žalovaného, kladně posoudila jeho úvěruschopnost, a na základě tohoto zhodnocení zaslala žalovanému nabídku k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku [právnická osoba] tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky je v souladu s čl. V. smlouvy a bodu 9.9. obchodních podmínek sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu, kterým se rozumí pravidelný soupis částek splatný dlužníkem na základě smlouvy včetně dalších údajů pro účely splácení dluhů dlužníka vůči věřiteli. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingu čerpal celkem částku ve výši 15 000 Kč, s placením se však dostal do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, věřitel ho vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale žalovaný ani přes výzvy závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, a to ode dne splatnosti dne 20. 12. 2018 do úplného zaplacení jistiny dluhu. Dále věřiteli vznikl v souvislosti s čerpáním úvěru nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % (sazba dle smlouvy) měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy, který žalovaný neuhradil, a to z čerpaného úvěru ve výši 15 000 Kč ode dne 19. 7. 2018 do dne splatnosti 19. 12. 2018. Dle čl. VI. odst. 1 písm. a) má věřitel nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč. Na základě pravidelných vydaných měsíčních výpisů a v souvislosti s prodlením žalovaného s placením alespoň minimálních pravidelných splátek vznikl věřiteli ke dni vydání posledního výpisu nárok na účelně vynaložené náklady v celkové výši 2 375 Kč, kterou žalovaný doposud neuhradil. Žalobce po žalovaném požadoval zaplacení jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 403,32 Kč (za dobu od vyčerpání úvěru do dne splatnosti ve výši 8,5 % měsíčně), úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny jdoucí od 20. 12. 2018 do zaplacení a částku 2 375 Kč za vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky. Do dne podání žaloby žalovaný po předchozích výzvách žalobci ničeho neuhradil. 2 Žalobce prokázal aktivní legitimaci ve sporu Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 a ze dne 19. 12. 2019. 3 Usnesením č.j. 10 C 247/2021-33 ze dne 29. 11. 2021 soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne 13. 12. 2021, přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalovanému za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalovaného evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. 4 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. S ohledem na skutečnost, že žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, a žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřil (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 5 Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 19. 7. 2018, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, Obchodními podmínkami, dokladem o čerpání úvěru, výpisy z účtu, měl soud prokázáno, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] poskytla žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 12,5 % z dlužné částky z aktuální výše úvěru nebo alespoň 1 000 Kč, podle toho, která částka je vyšší, splatných vždy k 30. dni v měsíci. Součástí úvěrové smlouvy byly Standardní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen„ podmínky“). Žalovaný dne 19. 7. 2018 čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč a dne 23. 7. 2018 čerpal úvěr ve výši 5 000 Kč, který však v souladu se Smlouvou nesplácel, ač mu byly právním předchůdcem žalobce jednotlivé splátky vyúčtovány. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, jak vyplývá z dopisu ze dne 7. 11. 2020. [právnická osoba], jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel uzavřela dne 18. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba], jakožto postupníkem, tato uzavřela dne 19. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se žalobcem, jakožto postupníkem, jak bylo prokázáno smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 a 19. 12. 2019 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, jak měl soud prokázáno dopisem ze dne 7. 11. 2020. 6 K výzvě soudu, aby žalobce poskytl tvrzení a důkazy o tom, jak právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet – na základě jakých informací a na základě jakých dokladů od žalovaného (viz § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) s tím, že jinak se žalobce může v této části vystavit nepříznivému rozhodnutí ve věci, žalobce sdělil, že se bohužel nedochovaly žádné další podklady k ověřování úvěruschopnosti žalovaného, veškeré podklady, které měl žalobce k dispozici, byly soudu předloženy. <i>7 Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8 Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>9 Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskyt