120 C 30/2021-89 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 11. 2021 ve znění částečného zpětvzetí domáhala po žalovaném zaplacení částky shora s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 24 000 Kč, k jehož vyplacení došlo 4. 3. 2020. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši nominální úrokové sazby 62,48 % p.a. splácet v 60 měsíčních splátkách po 1 356 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem duben 2020. Žalobkyně dále tvrdila, že před poskytnutím úvěru provedla tzv. scoring klienta, tj. prověřila doklady o příjmech poskytnuté žalovanou, ověřila úvěrovou historii žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací) a až poté rozhodla o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaná do data zesplatnění uhradila pouze 1 splátku 1 360 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru k 26. 7. 2020 a celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 27 662,10 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Bylo též ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná se dále zavázala, že pokud nezaplatí v den zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky denně, a to od 1. 11. 2020 do úplného zaplacení, a že zaplatí sjednané úroky za poskytnutí úvěru od data poskytnutí úvěru až do jeho úplného uhrazení. Dne 11. 1. 2021 a 2. 3. 2021 pak žalovaná uhradila vždy po 1 360 Kč. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dle žalobkyně dlužila novou jistinu úvěru 25 030,10 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu 0,1 % denně z 27 662,10 Kč od 1. 11. 2020 dále s přihlédnutím k postupným úhradám 2 splátek, dále nominální úrok ve výši 62,48 % p.a. za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 28. 7. 2020 do zaplacení a pojištění 44 Kč. 2. Před jednáním ve věci samé vzala žalobkyně svoji žalobu zpět co do částky 6 100 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky za období od 22. 6. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 51,47 % p.a. z částky odpovídající zbývající dlužné jistině za dobu od 22. 6. 2019 do zaplacení, proto soud dne 21. 1. 2022 řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil usnesením č. j. 120 C 30/2021-54. 3. Před jednáním ve věci pak soud dne 12. 9. 2022 obdrželo další částečné zpětvzetí žalobkyně, a to pro částku 3 x 1 670 Kč a úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 4. Dle § 96 odst. 1 o.s.ř. může vzít žalobce svůj návrh na zahájení řízení zpět a to zčásti nebo zcela. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala návrh na zahájení řízení zcela zpět, soud řízení zastavil dle § 96 odst. 2 věty prvé o.s.ř. neboť je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 5. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. K jednání nařízenému na den 13. 9. 2022 se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou v evidenci obyvatel dne 11. 7. 2022. Po celé řízení byl žalovaný pasivní. 6. Zástupkyně žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, soudu proto jednal ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a jejich zástupců. <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>11. Podle § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.</i> <i>12. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 14. Z předsmluvního formuláře ze dne 26. 2. 2020, návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] podepsaného žalovanou téhož dne vč. přílohy [číslo] výpisu z registru ČNB, a oznámení o schválení úvěru ze dne 20. 6. 2018 vč. splátkového kalendáře (s dodejkou podepsanou žalovaným dne 21. 6. 2018), prohlášením i kartou klienta a dokladem o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovaný požádal 18. 6. 2018 o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč na dobu 48 měsíců s tím, že úvěr bude splácen po 3 339 Kč měsíčně od 16. 7. 2018 až do 16. 6. 2022 a žalobkyni, která je oprávněna úvěry poskytovat, bude vráceno celkem 160 272 Kč, když byla sjednána též úroková sazba, a žalobkyně návrh smlouvy akceptovala. Podle úvěrové smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části v délce 30 dnů ve výši 499 Kč, max. 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Podle čl. 6 - 6.5. smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky ke zesplatnění úvěru. Pro tento případ se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Jestliže pak klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaný ve smlouvě dále mj. uvedla, že jeho doručovací adresa je [ulice a číslo], [obec], uvedl svůj telefonický kontakt a emailovou adresu. Částka 50 000 Kč byla žalovanému zaslána na účet [číslo] [bankovní účet] dne 19. 6. 2018. Na konto úvěru bylo uhrazeno celkem 51 790 Kč. 15. Z listiny označené jako hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťovala osobní, majetkové a výdělkové poměry žalovaného. Zprostředkovatel úvěru při uzavírání smlouvy dle informací žalovaného stanovil výdaje na celkovou částku 5 810 Kč měsíčně, sestávající z částky 2 400 Kč na bydlení, 3 410 Kč jako životní minimum žalované a dále stanovil rezervu 1 000 Kč. Dále v „ hodnocení klienta“ mj. uvedl, že žalovaný je ženatý, bydlí v pronájmu. Příjem ze zaměstnání žalovaného měl činit 15 000 Kč měsíčně čistého. Žalovaný tuto listinu stvrdil svým podpisem. 16. Ofoceným občanským průkazem, žádostí o zřízení účtu, výplatním lístkem a potvrzením zaměstnavatele bylo prokázá