15 C 69/2017-1002 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 13. 3. 2017 (původně jako vzájemný návrh podaný v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 135/2016) proti žalovanému domáhala, aby soud rozhodl, že společné jmění manželů je oprávněna samostatně spravovat žalobkyně, a to s výjimkou případů uvedených v § 723 odst. 2 občanského zákoníku. 2. Tvrdila, že účastníci byli manželé (pozn. soudu: manželství rozvedeno ke dni 13. 4. 2018, vypořádání společného jmění soudem dosud probíhá pod sp. zn. 11 C 135/2018). Žalovaný hospodařil s podstatnou částí společného jmění způsobem, který ji poškozoval. Do společného jmění manželů náležel mj. spoluvlastnický podíl o velikosti jedné čtvrtiny na pozemcích parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], nabytý za trvání manželství účastníků, přestože v katastru nemovitostí je jako spoluvlastník zapsán pouze žalovaný. Dále do společného jmění náleží spoluvlastnický podíl o velikosti jedné čtvrtiny na pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], nabytý za trvání manželství účastníků, ač v katastru nemovitostí je jako spoluvlastník zapsán pouze žalovaný. Součástí jmění je i rozestavěná stavba rodinného domu na pozemcích parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], přičemž rozpočet stavby přesahuje 7 milionů Kč. Společné jmění tvoří i vozidlo Mercedes Benz třídy S, VIN: [anonymizováno] a finanční prostředky na bankovním účtu č.  [bankovní účet]. Na účtu probíhaly přesuny v řádech milionů korun, které žalovaný prováděl bez souhlasu žalobkyně. Žalovaný bez jejího souhlasu prodal za částku 895 000 Kč členský podíl v bytovém družstvu [příjmení], [IČO], poskytl [jméno] [příjmení] nezajištěné půjčky v celkové výši 1 230 250 Kč, přičemž insolvenčním soudem byl zjištěn úpadek dlužnice, poskytl [jméno] [příjmení] nezajištěnou půjčku ve výši 1 000 000 Kč, přičemž insolvenčním soudem byl zjištěn úpadek dlužníka, poskytl [příjmení] [příjmení] [jméno] půjčku ve výši 1 150 000 Kč, přičemž konkursním soudem byl prohlášen konkurs na majetek úpadce, poskytl [jméno] [příjmení] půjčku ve výši 1 770 000 Kč, insolvenčním soudem byl zjištěn úpadek dlužnice, uhradil soudní poplatek 290 000 Kč za návrh na vydání směnečného platebního rozkazu proti společnosti [právnická osoba], uhradil celkem 520 000 Kč [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], přičemž v prohlášení o majetkových poměrech adresovaném soudu za období roku 2016 uvedl příjmy pouze ve výši 55 982,99 Kč. Žalovaný však popíral, že by shora uvedené nemovité věci a movitá věc náležely do společného jmění účastníků, existovalo proto riziko, že s nimi bude nakládat k její škodě. On finanční prostředky náležející do společného jmění půjčoval třetím osobám bez zajištění, následně nevymáhal pohledávky vůči těmto osobám a činil zbytečné investice, čímž postupoval v hrubém rozporu se zájmy žalobkyně. Ona naproti tomu se společnými prostředky postupovala transparentně, jejich používání bylo na bankovním účtu dohledatelné. 3. K vyjádření žalovaného uvedla, že v řadě případů úmyslně nakládal se společným jměním manželů bez jejího souhlasu, čímž ji poškodil. V případě, že si bral půjčky, činil tak neoprávněně, neboť k nim docházelo bez jejího souhlasu. Taktéž dispozice s vozidlem Mercedes Benz pořízeným za částku 410 000 Kč nebyla běžnou záležitostí, neměl k dispozici její souhlas. Se stavbou rodinného domu nesouhlasila, je neadekvátně velký, nesouhlasila ani s půjčkami převzatými za účelem stavby. Žalovaný se přijímáním fiktivních půjček od třetích osob snažil účelově zadlužit žalobkyni, na kterou by přenesl problémy se splácením. Také podávání směnečných žalob na společnost [právnická osoba], jejíž společnicí a jednatelkou je ona, má za cíl ji poškodit. Odmítla tvrzení žalovaného, že narušovala vzájemné vztahy účastníků a jednala v rozporu s dobrými mravy. Vzájemné vztahy narušil výlučně on svými mimomanželskými poměry, z nichž se narodily minimálně tři děti; kromě citů ji poškodil i z majetkové stránky minimálně o částku 1,5 milionu Kč. Doporučenými dopisy se neúspěšně pokoušela informace o poskytnutých půjčkách zjistit od žalovaného i od dlužníků, ze strany žalovaného jí nebyla poskytnuta součinnost. Pokud jde o tvrzení žalovaného k příjmům rodiny, tento se skládal z podnikatelské činnosti, činnosti správce konkurzní podstaty a likvidátora, z pronájmů, koupě a prodeje nemovitostí, a z tlumočení. Až do března 2016, kdy s ní žalovaný ukončil standardní vztahy a odvezl účetnictví, byla dle dohody účastníků výdělečná činnost rozdělena tak, že on jednal se třetími osobami a ona zajišťovala veškerou administrativní činnost (účetnictví, příprava dokumentů, příprava zázemí), kdy v jednom období se jednalo o správu 16 funkčních společností. Současně žalobkyně pečovala o domácnost a o společného syna účastníků a byla a dosud je jednatelkou společností [právnická osoba], [IČO], a [právnická osoba], [IČO], má i živnostenské oprávnění. Půjčky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] žalovaný před ní zatajil a ona se o nich dozvěděla náhodou od třetí osoby. O úmyslech žalovaného s majetkem ve společném jmění svědčilo i jeho vyjádření v opatrovnickém řízení ohledně syna účastníků, kde žalovaný uvedl, že si na stavbu domu vypůjčil 5 700 000 Kč a tyto mohl vrátit pouze tak, že by dům po dokončení prodal. Při jednání dne 12. 6. 2018 žalobkyně uvedla, že žalovaný dále zatěžoval společné jmění údajnou zápůjčkou v částce 9 milionů Kč osvědčenou notářským zápisem, uzavřenou s bratrem žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], kdy bylo zahájeno exekuční řízení a postiženy byly pohledávky náležející do společného jmění (mj. nájemné od nájemců [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] a účty u peněžních ústavů); žalovaný jako povinný pak přes návrh žalobkyně na zastavení exekuce trval na jejím provedení. Dále zatěžoval společné jmění údajnou půjčkou z let 1998 -2002 v částce 14 milionů korun osvědčenou notářským zápisem, uzavřenou s rodiči žalovaného [příjmení] [celé jméno žalovaného] a [příjmení] [jméno], která i s úroky měla činit 21 milionů Kč, bylo zahájeno exekuční řízení a postiženy nemovitosti ve [ulice] [anonymizována dvě slova], [obec], a podíly na nemovitostech v katastrálních územích [obec] a [obec], náležející do společného jmění. Kromě nesouhlasu žalobkyně nemohl být notářský zápis osvědčující uzavření smlouvy o půjčce způsobilým exekučním titulem ani z toho důvodu, že rodiče žalovaného neovládají český jazyk a obsah listiny jim v rozporu s § 69 notářského řádu tlumočil syn [jméno] [celé jméno žalovaného]. Na jednání žalovaného podala trestní oznámení, žalovaný následně byl rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ve věci sp. zn. 2 T 165/2019 uznán vinným ze spáchání přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku, odvolání bylo odvolacím soudem zamítnuto. Nepravomocně byl žalovaný také odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 9 T 2/2020-5510 pro zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea první odst. 4 písm. b) a zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Žalovaný nesplnil ani závazek sdělit, zda souhlasí s realitními kancelářemi vybranými žalobkyní za účelem pronájmu domu ve [ulice] [anonymizována dvě slova]. S ohledem na jednání žalovaného (bránění revizí elektroinstalace, výpověď nájmu [právnická osoba] [anonymizováno] z důvodu bránění v užívání nemovitosti ze strany žalovaného) žalobkyně konstatovala nemožnost smírného vyřešení sporu a uzavření dohody o správě majetku ve společném jmění. Konstatovala, že žalovaný při předávání nebytového prostoru strkal do jejího právního zástupce, k předání prostoru pak došlo pouze za součinnosti policie. Při jednání dne 8. 10. 2021 žalobkyně sdělila, že žalovaný ohledně nemovitosti ve [ulice] [anonymizována dvě slova] uzavřel nájemní smlouvu se společností [právnická osoba], ovládanou jeho bratrem [jméno] [celé jméno žalovaného]. K fotografiím prostor domu předloženým žalovaným uvedla, že předávání prostor proběhlo za asistence policie, žalovaný v té době neuvedl žádné výhrady ke stavu prostor; popřela, že by v okamžiku předání prostory vypadaly tak jako na fotografiích předložených žalovaným. Pokud se snažila o dům ve [ulice] [anonymizována dvě slova] starat, žalovaný jí v těchto snahách bránil, vykázal například pana [příjmení], který měl v budově provádět opravy, zamezil sekání trávy pracovníky, které sjednala. Poukázala na skutečnost, že vůči žalovanému byla k vymožení výživného pro nezletilé děti zahájena exekuce, a to prodejem nemovitých věcí ve společném jmění, čímž bylo společné jmění dotčeno. 4. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Postup žalobkyně shledával účelovým. Cílem bylo jej zkrátit na vlastnických a majetkových právech. Uvedl, že podíly na nemovitostech v k.ú. [obec] a [obec] nemíní převádět na třetí osobu, zatěžovat je, nebo uzavírat jiné nevýhodné smlouvy. Na stavbu rodinného domu použil prostředky z půjček, nebyly použity žádné prostředky náležející do společného jmění. Vl