17 C 219/2022-59 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhal žalobou doručenou soudu dne 18. 6. 2022 zaplacení celkem částky 65 672 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 26. 8. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 26 102 Kč a pojistným ve výši 3 096 Kč, celkem tedy 59 198 Kč a to formou 24 měsíčních splátek po 2 167 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, na dluh uhradil pouze 8 000 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení: jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 27 137,01 Kč dlužné částky poplatků ve výši 20 434,99 Kč smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 627,56 Kč sankčních poplatků ve výši 3 100 Kč úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 27 137,01 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 27 137,01 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupkyním právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalovaného 12 750 Kč, odhadované měsíční výdaje 7 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. 2. Žalovaný, ačkoli byl k jednání nařízenému na den 16. 11. 2022 řádně předvolán (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalovanému za doručené, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 24. 10. 2022, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka na poště uložena dne 13. 10. 2022), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného. 3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1. 2. 2022. 4. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro právního předchůdce žalobkyně v roce 2019 jako OSVČ sjednávala smlouvy a vybírala splátky. Před návštěvou zákazníka o tomto žádné údaje nedohledávala, z centrály měla informaci o tom, jakou částku zákazník jako úvěr požaduje. Ohledně žalovaného si vzpomíná pouze na to, že bydlel v [obec] s matkou. Obecně svědkyně požadovala od zákazníka občanský průkaz, k příjmům pracovní smlouvu, výplatní pásky či výpisy z účtu. Výdaje byly dokládány inkasem, nájemní smlouvou apod. Listiny, které obdržela, nefotila, pouze zaznamenávala do zákaznické karty. V kolonce odhadované měsíční výdaje v zákaznické kartě byly prakticky uvedeny v součtu všechny výdaje, které klient zmínil, přičemž svědkyně si vyhodnotila, zda to, co uvádí, je,,možné odpovídající“. Pokud např. bydlel s někým, na koho byla napsaná nájemní smlouva, pak se do výdajů započítalo pouze tolik, kolik klient uvedl jako příspěvek na nájem. Od zaznamenaných příjmů se odečetly zaznamenané výdaje a z těchto se dovozovaly volné prostředky ke splácení úvěru. Zjištěné údaje svědkyně následně zadala do telefonu - SMS, kterou odeslala do centrály, a následně obdržela vyhodnocení údajů s tím, zda je žádost schválená či zamítnutá a jakou částku lze klientovi poskytnout. 5. Smlouvou o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo] ze dne 26. 8. 2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 26. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 2 167 Kč, tedy celkem částku 59 198 Kč, která je tvořena úvěrem v částce 30 000 Kč, souhrnným poplatkem ve výši 26 102 Kč (sestávajícím z kapitalizovaných úroků ve výši 9 888 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 11 189 Kč a odměny za komfortní splácení ve výši 5 025 Kč) a pojistným ve výši 3 096 Kč. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku celkové dlužné částky, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, byl vyzván ke splacení celé pohledávky. 6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnán jako skladník s čistým měsíčním příjmem 12 750 Kč, přičemž zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou a dvěma výpisy z bankovního účtu. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 7 000 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, žije v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost; žádný spolubydlící uveden nebyl. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsi