17 C 312/2022-72 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 4. 5. 2022 zaplacení částky 76 944,52 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi účastníky byla prostřednictvím komunikace na dálku dne 23. 4. 2021 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované dne 23. 4. 2021 vyplacena částka 50 000 Kč. Tuto se žalovaná zavázala splatit (včetně obchodního úroku ve výši 29 023 Kč a administrativního poplatku ve výši 21 000 Kč) ve 29 měsíčních splátkách po 3 335 Kč Celkem tak měla zaplatit 100 023 Kč. Žalovaná své závazky ze smlouvy nedodržela, dostala se do prodlení a žalobkyně proto dluh zesplatnila ke dni 14. 2. 2022. Dlužná částka pak sestává z jistiny ve výši 47 949 Kč, úroků ve výši 11 425 Kč, poplatků ve výši 5 600 Kč, úroků z prodlení ve výši 1 803,95 Kč, smluvních pokut ve výši 8 466,57 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 700 Kč. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku posoudila nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a Centrální evidence exekucí. Od žalované vyžádala výpis z účtu za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy a výplatní pásky za téže období. Takto byl ověřen příjem žalované ve výši 30 366,68 Kč měsíčně. Pravidelné měsíční výdaje byly vyhodnoceny skóringovým systémem průměrně na částku 12 055,30 Kč (tato zahrnovala 676,67 Kč – výběry v hotovosti, 1 128,73 Kč – transakce platební kartou, 166,67 Kč – rychlé půjčky k doplacení, 25 Kč – splátky úvěru, 3 860 Kč – životní minimum, 500 Kč – trvalé příkazy, 478,33 Kč – inkaso, 1 095 Kč – platby pojištění, 886,75 Kč – neidentifikovatelné domácí platby, 3 238,15 Kč – sázky). [jméno] žalovaná deklarovala, že bydlí v nemovitosti ve svém vlastnictví, a že nemá žádnou vyživovací povinnost. Rozdíl mezi příjmy a výdaji při zohlednění sjednané splátky ve výsledku činil 14 692,59 Kč. Žalobkyně tak dospěla k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. 2. Žalovaná, ačkoli byla k jednání nařízenému na den 16. 11. 2022 řádně předvolána (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalované za doručené, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 31. 10. 2022, když žalované byla zanechána výzva a zásilka na poště uložena dne 21. 10. 2022), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavila. Stejně tak se nedostavila k jednání nařízenému na den 12. 12. 2022 (předvolání k tomuto jednání jí bylo do domovní schránky vhozeno dne 22. 11. 2022). Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované. 3. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 23. 4. 2021, splátkovým kalendářem a výpisem z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalované vyplatila dne 23. 4. 2021 na účet částku 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku ve 30 pravidelných měsíčních splátkách po 3 335 Kč (včetně sjednaného úroku ve výši 39 % p.a. a administrativního poplatku), tedy celkem částku 100 023 Kč. Dopisem ze dne 17. 2. 2022 žalobkyně žalovanou informovala o zesplatnění zápůjčky ke dni 14. 2. 2022. 4. Z elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line bylo zjištěno, že k datu 23. 4. 2021 nebyla žalovaná vedena jako klient v exekuci či insolvenci. Dle výplatních pásek činil příjem žalované v únoru 2021 32 102 Kč a v březnu 2021 30 552 Kč. Dle výpisu z účtu žalované činil počáteční zůstatek na účtu k datu 1. 1. 2021 14 759,97 Kč a k datu 31. 3. 2021 15 444,23 Kč. V rámci formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná deklarovala, že její průměrné měsíční výdaje kromě nákladů na bydlení činí 9 500 Kč, bydlení označila jako vlastní (bez hypotéky). Údaj o nákladech na bydlení chyběl. Rodinný stav: svobodná bez dalších členů domácnosti. 5. Dle přehledu splátek žalovaná na dluh uhradila celkem částku 6 670 Kč. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv on-line, formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr, výpis z účtu žalované za období od ledna do března 2021 a její výplatní pásky. Těmito listinami bylo prokázáno, že příjem žalované z pracovního poměru činil cca 31 000 Kč měsíčně. V březnu 2021, tedy v měsíci předcházejícímu uzavření smlouvy o zápůjčce činily dle výpisu z účtu výdaje žalované 42 343,11 Kč (na těchto se podstatnou měrou podílely platby v sázkové kanceláři [anonymizováno]) a její příjmy 41 323 Kč (z toho 31 323 Kč mzda a 7 100 Kč výhry [anonymizováno]); výdaje tak byly vyšší než příjmy. Ačkoli žalovaná uvedla, že bydlení má zajištěno vlastní, zcela absentoval údaj o pravidelných nutných platbách spojených s bydlením (inkaso apod.). Své výdaje žalovaná odhadla na částku 9 500 Kč měsíčně (vyjma bydlení), což nekoresponduje předloženému výpisu z účtu. Za této situace má soud zato, že žalobkyně řádně neprovedla ověření příjmů a výdajů žalované a nelze mít tak za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádn