7 C 243/2022-34 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 646 428,41 Kč ve výši 11,75 % p.a. od 3.3.2002 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne 30. 11. 2017 Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávce" reg. [číslo] (dále jen " Smlouva o úvěru“), na základě které žalobkyně žalovanému poskytla překlenovací úvěr ve výši 700 000 Kč (část A, čl. I. odst. 1 Smlouvy o úvěru). Úvěr byl vyčerpán v plné výši ve dvou částech: dne 6. 12. 2017 byla čerpána částka 500 000 Kč, zbylá část ve výši 200 000 Kč byla čerpána dne 8. 12. 2017. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně kromě níže uvedeného také na základě údajů, které jí poskytl žalovaný v Žádosti o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 28. 1. 2019 (dále jen "Žádost o úvěr"), ve které žalovaný mj. uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, že je zaměstnancem a zároveň ředitelem společnosti, má uzavřenu pracovní smlouvu od 1. 4. 2016 na dobu neurčitou a že jeho průměrný měsíční příjem ze závislé činnosti za poslední 3 měsíce činí částku 65 313 Kč Vedle toho měl žalovaný pravidelný měsíční příjem z pronájmu domu ve výši 37 000 Kč měsíčně. Žalobkyně si vedle výpisů z účtu žalovaného vyžádala od jeho zaměstnavatele Potvrzení o výši příjmů ze závislé činnosti žalovaného, ze kterého vyplývá, že jím uvedený údaj o jeho příjmu v Žádosti o úvěr souhlasí se skutečností a že je ředitelem [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [IČO]. Přestože výše závazků uvedená v Žádosti o úvěr činí měsíční splátky v celkové výši 37 353 Kč a v součtu splátek z úvěru od žalobce jde celkem o částku 42 133 Kč měsíčně, v poměru těchto výdajů ku příjmům (celkem 102 313 Kč) a sociální situaci žalovaného byl tento po posouzení žalobkyní uznán schopným úvěr splácet. Za účelem řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného nahlédla žalobkyně také do Bankovního registru klientských informací, Nebankovního registru klientských informací, do Registru fyzických osob Sdružení SOLUS, do databáze neplatných dokladů MV ČR. Žalobkyně s negativním výsledkem zjistila, že vůči žalovanému není vedeno exekuční či insolvenční řízení. Podle Smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami, a to ve fázi překlenovacího úvěru splátkami ve výši 2 680 Kč, přičemž se vedle toho žalovaný zavázal pravidelně měsíčně ukládat částku 2 100 Kč na účet jeho stavebního spoření sjednaného u žalobkyně (část A, čl. III., odst. 1. Smlouvy o úvěru). Žalovaný zasílal splátky úvěru i ukládal vklady stavebního spoření nepravidelně, ale v dostatečné výši, do července 2021 včetně. Počínaje srpnem 2021 nebyly již splátky ani vklady zasílány. Po několika marných upomínkách k řádnému splácení úvěru a zasílání vkladů stavebního spoření (třetí upomínky byly datovány dnem 1. 11. 2021) využila žalobkyně svého oprávnění ze Smlouvy o úvěru (část A, čl. VIII., odst. 1 a 2.1 a 2.2) a vyzvala žalovaného ke splacení celého dluhu ze Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 27. 1. 2022 se lhůtou ke splacení dluhu do 2. 3. 2022. K tomuto datu byl úvěr zesplatněn. Zásilka s výzvou ke splacení dluhu byla žalobkyni vrácena s poznámkou pošty "nevyzvednuto". Ve lhůtě k plnění ani po jejím uplynutí do dne sepsání této žaloby nebylo na dluh ničeho zaplaceno. Ke dni výzvy žalobkyně použila ke snížení dluhu z úvěru naspořené prostředky stavebního spoření žalovaného ve výši 80 901,85 Kč. Celková pohledávka žalobkyně ze Smlouvy o úvěru činí částku ve výši 646 428,41 Kč a je tvořena jistinou dluhu ve výši 646 261,41 Kč a úhradami dle sazebníku úhrad žalobkyně ve výši 167 Kč (27 Kč jako alikvotní část úhrady za správu úvěru za 1. čtvrtletí 2022 dle pol. 3.2 a 140,00 Kč za výzvu ke splacení dluhu dle pol. 3.6 Sazebníku č. 212 účinného od 1. 7. 2021). Žalobkyně účtuje z jistiny dluhu zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni marného uplynutí lhůty ke splnění dluhu stanovené ve výzvě ke splacení dluhu. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 11.7.2022 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud měl na základě Smlouvy o úvěru, žádostí o úvěr, potvrzením o výši příjmu ze závislé činnosti, Sazebníkem žalobkyně, upomínkami ze dne 1.11.2021, výpisy z úvěrového účtu, výpisy z účtu stavebního spoření, výzvou ze dne 27.1.2022 za prokázané, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout na základě smlouvy uzavřené mezi nimi – překlenovací úvěr do výše 700 000 Kč, a ke dni přidělení cílové částky úvěr ze stavebního spoření. Na překlenovací úvěr se žalovaný zavázal provádět pravidelné měsíční splátky, tj. hradit sjednané úroky ve výši 4,58 % p.a. z poskytnutého překlenovacího úvěru, částku ve výši 2 680 Kč na úvěrový účet č. [bankovní účet], a částku 2 100 Kč povinnou úložkou na účet stavebního spoření č. [bankovní účet], splatné vždy k 25. dni kalendářního měsíce. Od přidělení cílové částky do úplného splacení úvěru se žalovaný zavázal ve fázi úvěru ze stavebního spoření splácet měsíční splátky ve výši 5 950 Kč s úrokovou sazbou 3,10 % ročně, se splatností k 25. dni kalendářního měsíce. Úvěr byl v souladu se žádostí o jeho poskytnutí vyplacen v částkách ve výši 500 000 Kč dne 6.12.2017, ve výši 200 000 Kč dne 8.12.2017, tj. celkem 700 000 Kč, dle písemných příkazů žalovaného. Žalovaný dohodnuté splátky řádně a včas neplnil, proto žalobkyně využila svého práva a úvěr ke dni 2.3.2022 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 646 428,41 Kč, který již byl ponížen o zůstatek stavebnímu spoření ve výši 80 901,85 Kč. Žalovaný byl v době uzavírání úvěru svobodný, bez vyživovacích povinností, pracovním úvazkem na dobu neurčitou z níž měl průměrný čistý měsíční příjem 65 313 Kč, další měsíční příjem měl z pronájmu domu ve výši 37 000 Kč měsíčně, výše závazků žalovaného činila výše 37 353 Kč. Žalovanému byla žalobkyní zaslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 27.1.2022 spolu s dodejkou. Žalovaný dluh doposud přes upomínky ani z části nezaplatil. <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>7. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>8. Dle ust. § 5 odst. 1 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy